Tak nevím, na Ukrajinu jsem pracovně jezdil mnoho let, ale nikdy mě ani trochu nelákalo jet na výlet do Černobylu. Asi nemám dostatečně dobrodružnou povahu.

Trabanti, fichtly... priste se poplazi po brise... honeni senzaci, jdete uz do haje, na co si hrajete? koho to zajima?

Smutné na tom je, že Martin, který jel na Mustangu už není mezi živými, upřímnou soustrast.

Tak mladý kluk zemře, já napíšu, že je to smutné, popřeju upřímnou soustrast a ještě dostanu mínusy, fakt super, je mi na blití. Pro toho, kdo nevěří: https://www.sjawounacestach.cz

Pred ctrnacti dny jsem byl v ceskych vesnicich Bohemka a Veselynivka. Kousek od Pervomajsku. V raketovem muzeu na me nejvic zapusobil kontrast mezi bidou, rozbitymi silnicemi, suchymi zachody, vselijak dostupnou a kdovijak kvalitni zdravotni peci beznych lidi a uz tehdy spickovych technologii. Kdyby to usili, co dali do raket, smerovali do civilnich problemu, zilo by se jim lepe. Kdyz sedite u cerveneho tlacitka, 40m pod zemi v klimatizovanem tubusu s odpocinkovou zonou, splachovacim zachodem, televizi, mikrovlnkou, pocitacem, vsechny dvere a jisteni na kody a pak se vratite k lidem, kteri doted primitivne obdelavaji pudu,bydli v chatach z veprovic, vypravi jak prezili hladomor za Stalina atd atd, jde na Vas hruza. A taky vdecnost, jak se doma mame dobre.

Vyrazíme do světa na pokud možno nejhorších strojích (trabant, fichtl, favorit,...), které seženeme a budeme doma za hvězdy. Tenhle scénář mě zpočátku bavil, ale vtip už se z něj začíná, pomalu, ale jistě vytrácet.

Tohle ale není ten případ, kluci to dělali proto, prototože je to bavilo, o nějakou velkou slávu nestáli. Štvou mě lidé, co to dělají jak píšete. Peníze vyžebrají na startovači a strojům vůbec nerozumí.