Harmanecká dolina, pojmenovaná podle obce Harmanec, je jednou z komunikačně nejdůležitějších na středním Slovensku. Prochází tudy silnice první třídy i železnice, které spojují krajské město Banskou Bystricu se severní polovinou Slovenska.
Obě hlavní dopravní tepny se v Harmanecké dolině kroutí v mnoha zatáčkách a serpentinách mezi příkrými skalnatými svahy a překonávají velké převýšení. Již samotná jízda autem či vlakem patří k velkolepým zážitkům, které lze umocnit ještě tím, že se tady zastavíte a navštívíte dva nevšední turistické magnety – Harmaneckou jeskyni a vodní žlab v dolině Rakytovo.
Harmanecká dolina z Kotolnice
Nejnáročnější zpřístupněná jeskyně Slovenska
Harmaneckou jeskyni inzerují všechny turistické bedekry, najdete ji vyznačenou na turistických mapách i automapách.
Přestože krásou krápníkové výzdoby i mohutností podzemních prostor patří k nejvelkolepějším na Slovensku, její návštěvnost není nikterak velká. Hlavní příčinou je fakt, že vchod do jeskyně leží 240 výškových metrů nad úrovní parkoviště a jinak než pěšky se k pokladně dostat nedá. Náročný výstup v lese trvá téměř 45 minut, což velkou část netrénovaných mototuristů rychle odradí. Ti, kteří to nevzdají, si za ušetřené peníze za parkovné (parkoviště je nehlídané a bezplatné), mohou u vstupní moderní budovy dopřát nějaké občerstvení.
Součástí nedávno zrekonstruovaného vstupu do jeskyně jsou i dvě upravené skalní vyhlídky. Kromě rozsáhlé Harmanecké doliny a Velké Fatry s vrcholem Krížné se můžete pokochat pohledem na méně známé vrcholy Starohorských vrchů či masiv Poľany. Z kovového reliéfu se dozvíte názvy okolních vrchů a identifikujete zástavbu nedaleké Banské Bystrice.
Harmanecká jeskyně, známá taky pod názvem Izbica, je zpřístupněná veřejnosti více než půl století. Někdy se jí říká také Bílá jeskyně, a to kvůli sněhově bílé sintrové výzdobě.
Největší zpřístupněnou prostorou je Dóm pagod specifický svými mohutnými pagodovitými útvary. Symbol jeskyně tvoří oslnivě bílá kamenná váza, která údajně splní přání každému, kdo se do ní trefí mincí.
Prohlídka trvá přibližně hodinu, přičemž teplota uvnitř se pohybuje i v největších letních vedrech okolo 6 stupňů. Bundu tedy rozhodně s sebou, byť vám bude při výstupu od parkoviště určitě na obtíž. Vyrazit jen tak v kraťasech a tričku se nemusí vyplatit.
Co zajímavého v Harmanecké doliněHarmanecké papírny – méně poetickou část Harmanecké doliny představují budovy známých Harmaneckých papíren v obci Harmanec. Proslulost získaly v minulosti hlavně výrobou toaletního papíru. Vojenský kartografický ústav (VKÚ) – najdete rovněž v obci Harmanec. Je to největší továrna na výrobu slovenských map a atlasů.
Motorest v osadě Horný Harmanec – představuje poslední příležitost ke skvělému a levnému občerstvení před silničními serpentinami na sedlo Malý Šturec. Stylový dřevěný interiér je vyzdobený fotografiemi z přírody Velké Fatry a Kremnických vrchů. Kotolnica – skalnaté návrší nad vstupem do Harmanecké jeskyně, vzdálené zhruba 15 minut pochodu. Skvělý rozhled do hlubin Harmanecké doliny |
Vzhůru vodním žlabem
Popojdete-li od parkoviště pod jeskyní několik desítek metrů po hlavní silnici směrem dolů, zakrátko uvidíte za cestními svodidly po levé straně chodníček mezi keři podél potoka. Dejte se jím dolů a brzy přijdete k informační ceduli při ústí potoka z doliny Rakytovo. Tato divoká a strmá levostranná dolinka sloužila v minulosti – tak jako mnoho dalších v horách středního Slovenska – k plavení dřeva pomocí dřevěného žlabu.
V dolině Rakytovo byl žlab vybudován pravděpodobně již v 19. století a jako jeden z mála přežil (samozřejmě v již nefunkčním a značně poškozeném stavu) až do 21. století, a to v délce 2 450 m.
Roku 2000 se z něj stala národní kulturní památka a v roce 2006 prošel za výrazného přispění Evropské unie generální opravou. Představen v plné kráse veřejnosti byl 27. 4. 2007.
Podél žlabu, kterým normálně protéká voda, se můžete vydat vzhůru dolinou. Zpočátku tudy vede chodník, později se však ztrácí mezi kameny a také terén se stává čím dál méně schůdný – objevují se skály, místy má dolina charakter soutěsky.
V dobách, kdy byl žlab funkční, se jím vždy na jaře spouštěly nařezané metry. Na začátku žlabu se dřevo shromažďovalo po celý rok, a to pomocí koní anebo se sem spouštělo gravitací suchými žleby, tzv. "rizňami". Na plynulost plavení dohlížely v závislosti na vodním průtoku hlídky po celé délce trasy v počtu 40–80 lidí.
Dolina plná tunelů
Při dobré kondici a vytrvalosti vás vodní žlab v dolince Rakytovo přivede až pod viadukt železniční trati Banská Bystrica – Vrútky, která patří rovněž k ojedinělým technickým výtvorům Slovenska.
Tato železniční trať je výjimečná tím, že v úseku vedoucím Harmaneckou dolinou probíhá z větší části v tunelech pod zemí. Přesvědčit se o tom můžete výstupem na viadukt, který vlastně tvoří jenom jakési krátké mostní propojení mezi dvěma tunelovými portály v obou protilehlých svazích úzké doliny. Trať tu vede vysoko nad Harmaneckou dolinou ve skalnatých svazích a v tunelech vytváří velkolepé oblouky, díky nimž nabírá potřebnou výšku.
Kouzlo železniční trati Banská Bystrica – Diviaky
Převýšení na trati činí 350 m, celková délka tunelů 12 km, z čehož 4 698 m zaujímá nejdelší železniční tunel Slovenska – Harmanecký tunel pod sedlem Malý Šturec. Tunel, stejně jako celá trať, byl budován v letech 1936–1940 a vyžádal si mnoho smrtelných úrazů.
Jeho východní portál si můžete prohlédnout ze zelené turistické značky, směřující z osady Horný Harmanec na hřeben Velké Fatry dolinou Túfna. Nedaleko něj se nachází zároveň přírodní rezervace Harmanecká tisina ochraňující největší a nejzachovalejší porost tisu ve střední Evropě.
Popisovaná železniční trať není dobrým východiskem k návštěvě Harmanecké doliny, neboť osobních vlaků tady jezdí poskrovnu. Převahu mají rychlíky, které nikde nezastavují. Pro vyhlídkovou jízdu vlakem je nejvhodnější období, kdy není na stromech listí a krajina kolem je lépe vidět.
Může se hodit
Jak se tam dostat Mapy |
