Dvě oblasti, kde zastupitelé schválili změnu územního plánu, jsou mezi Stromovkou a starou Litvínovickou silnicí. Nyní je tam pár domů, autokemp a hlavně zahrádky a menší chatky.
„Současný funkční typ je označený jako BZ, což je bydlení, ale zahradní. Změnou územního plánu by vznikly plochy IN-2. To jsou plochy označené jako individuální bydlení v předměstí,“ uvedl při jednání zastupitelů náměstek primátora Petr Podhola z ČSSD.
Minimální výměra ploch pro zahradní bydlení je 1 500 metrů čtverečních. V novém využití se minimální výměra pozemku nestanovuje. V návrhu jsou ale zmíněné některé specifické podmínky.
„Mezi ty nejzásadnější patří minimální velikost stavebních pozemků, která by byla 600 metrů čtverečních, a další věci, které se týkají výšky, zastavěné plochy a nepřístupnosti všech forem bytových domů s výjimkou bydlení pouze v rodinných domech,“ popsal Podhola.
Právě těchto bodů se při pondělním jednání chytila opozice. „Odkazujete na detaily, které budou regulovat unikátní charakter území, ale v dokumentech žádné detaily nejsou uvedeny. Je tam velikost pozemků, ale výška zástavby ne,“ ptal se Tomáš Bouzek z TOP 09.
Podle Podholy bude výška definována při finálním zpracování se samotnou změnou.
Další podmínkou má být, že minimální výměra pozemků v těsné blízkosti lesoparku má zůstat i nadále 1 500 metrů čtverečních. Prozatím však nejsou stanovené hranice, kam až bude toto pravidlo platit.
Někteří zastupitelé si také stěžovali na to, že se město okrádá o část zeleně. To je podle Ivo Moravce (HOPB) jeden z významných bodů nového strategického plánu pro období od roku 2017 do roku 2027, který mělo v pondělí zastupitelstvo projednávat.
„Změnu nepovažuji za příliš šťastnou. Zeleň bychom si měli šetřit nejen pro nás, ale i pro budoucí generace. Změnou může dojít k zahuštění výstavby a přijdeme o zelené plochy, kterých nemáme nazbyt. Tímto dílčím krokem tak nabouráváme to, co jsme si posledních dvanáct měsíců připravovali, tedy strategický plán a směřování města,“ reagoval Moravec, který hlasoval proti změně územního plánu.
Město chce stavební pozemky ve svém vlastnictví
Podle Podholy se zmíněná lokalita nedotýká nejbližšího okolí Stromovky. „Je to důvod, proč odbor životního prostředí nedal záporná stanoviska. Pokud by tomu bylo jinak, jsem přesvědčený, že by se vyjádřil negativně,“ vysvětlil. Upozornil i na to, že důležitým bodem ze zmíněného plánu je také rozvoj a dostatek bytové zástavby v Českých Budějovicích.
Město má ale více důvodů, proč chce změnit územní plán v lokalitě, kde mu některé pozemky patří. Cílem je vytvořit stavební pozemky ve svém vlastnictví. Při řešení majetkového vyrovnání podle náměstka primátora město naráží na to, že nemá co směňovat.
K původním plánům přibyla ještě některá území v soukromém vlastnictví, jejichž majitelé podali připomínky. Mezi nimi byli i František Šůna, Ladislav Šůna a Jarmila Hněvkovská, kteří pozemky vlastní od roku 1968.
„Žádáme o zahrnutí pozemků v našem vlastnictví do řešeného území změny územního plánu České Budějovice v lokalitě Stromovka II,“ uvádějí ve své připomínce. V minulosti ho totiž chtěli rozdělit na třetiny a postavit zde tři rodinné domy, což jim původní plán nedovolil.
Díky pondělnímu jednání se pro ně situace mění. Pro hlasovalo 24 zastupitelů, osm se jich zdrželo a osm bylo proti změně územního plánu.
