Větší podniky zatím o zákazníky i přes zdražování příliš bojovat nemusí, menší s obavami vyčkávají, co přinese podzim. „Je to hrozné. Náklady máme dvojnásobně vyšší než před půl rokem. Dotáhneme to do konce letošního roku, ale potom budeme muset zavřít,“ hodnotil František Kahoun, majitel rodinné pekárny v Hluboké nad Vltavou.
Pečení poctivého pečiva se v jeho rodu předávalo po generace. Nyní už o to nemá nikdo zájem. „Děti v podnikání pokračovat nechtějí. Jde o náročnou práci za minimum peněz. Při současných cenách se nedají ani adekvátně zaplatit pracovníci,“ přibližuje Kahoun. Ceny musel zvyšoval už od začátku roku. Postupně přestal vyrábět sladké pečivo, které bylo podle jeho slov neprodejné.
„Například na loupáky je třeba máslo, a to je drahé. Šetřit se na tom nedá, protože se to pak pozná na chuti. Část lidí proto kvůli ceně přechází na základní pečivo. Spotřeba sladkého může podle nás opravdu stagnovat,“ vysvětlil výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů České republiky Bohumil Hlavatý.
Zákazníci v pekárnách neubyli, ale kupují mnohem méně výrobků. Tak to vnímají například v Bechyni na Táborsku. „Chleba jsme zdražili o dvě až čtyři koruny podle druhu. Zatím to tedy není tak znatelné. Ale podražilo všechno, nejen potraviny. Dříve se ve městě uživily dvě pekárny hned vedle sebe. Jednu ale museli majitelé před časem zavřít,“ potvrdila jedna z prodavaček bechyňské prodejny U Malých.
„Pečivo jsem kupovat nepřestal, ale už se více rozmýšlím, jak dlouho mi například chléb vydrží, a mám ho na více dní. Dříve jsem si šel koupit raději čerstvý. Lidé si podle mě budou muset zvyknout šetřit a neplýtvat, jako tomu bylo dříve,“ prohlásil 65letý Bohumil z Plzně, který byl v Bechyni na lázeňském pobytu.
Návrat k rohlíkům a chlebu
Pekaři jsou závislí nejen na cenách plynu, ale také pšenice. „Obě komodity zdražily absolutně nejvíc. Pšenice o sto procent oproti loňskému roku. Plyn pak zdražil trojnásobně. Spousta pekáren má ještě zastropované ceny, které jim ale budou za chvíli končit. Z dlouhodobého pohledu se tedy bojíme více cen plynu než pšenice,“ naznačil Hlavatý.
Současná cena v obchodech za kilogram chleba se podle něj pohybuje průměrně těsně pod 40 korunami. To je v porovnání s loňským rokem přibližně o 35 až 40 procent více.
„Je ale pravda, že pekárny zdražily jen o 20 procent. Na kolik se ale ceny mohou ještě vyšplhat, si netroufám ani odhadnout,“ přemítal Hlavatý. Pokud stát nepřistoupí ke kompenzacím, pro malé podniky bude podle něj tato situace likvidační.
Že si lidé více rozmýšlejí, co koupí, zaznamenali i v pekárně Srnín na Českokrumlovsku. „U nás je to zatím znát jen u těch nejdražších produktů. Ty se prodávají méně. Na objem pečiva to ale zatím vliv nemá. Zákazníci se totiž vracejí ke klasickým rohlíkům a chlebu. Není to tedy tak, že by přestali kupovat úplně,“ hodnotí obchodní ředitel Radek Tichý.
„Zdražovat jsme museli samozřejmě také. Náklady stouply o více než sto procent prakticky u všeho. Lidé na to ale byli připravení. Věděli, že to přijde a proč to přišlo. Proto se na nás nemůže nikdo zlobit. Nejsme průmyslová pekárna, ale na druhou stranu jsme docela velcí. Zásobujeme v podstatě celý okres. Produkci máme okolo sta tisíců kusů denně,“ propočítává Tichý.
Přesto i tam dopad a částečný útlum prodeje v budoucnu očekávají. „Podle nás přijde ještě jedna vlna zdražování a myslíme si, že si lidé budou ještě více počítat, kde mohou ušetřit. Zatím jsou u nás dopady minimální. Nejhorší situace ale přijde s příchodem zimy. Nejde jen o to, že se zvedají náklady pekařům, ale ve chvíli, kdy i lidé budou muset topit drahým plynem či elektřinou, budou šetřit, kde to půjde,“ konstatoval Tichý.
