Pravidla jsou jasně daná. V jeden den si na vrcholu Kletě můžete zapsat jen jeden výstup do pamětní knihy. Když jsou státní svátky, musíte vyjít nahoru v předvečer a přečkat půlnoc. Tak se vám výstup dvojnásobí. A pak tu jsou dva dny, kdy se konají závody Himálajský tygr v květnu a Himálajský medvěd v prosinci.
„A to můžete v časovém limitu vyběhnout nahoru kolikrát chcete,“ říká letos 41letý Václav Bauer z Chlumu u Křemže.
Ví, o čem mluví. V minulém roce měnil historické milníky, které si nadšenci nejvyšší hory Blanského lesa pečlivě střeží. Bauer, který pracuje jako mistr výroby v továrně v Rojšíně, zvládl přesně 395 výstupů za rok a o tři překonal dlouholetého rekordmana Romana Hommera.
Kolikrát jste byl letos na Kleti?
Jednou. Prvního ledna. To se rozdávaly pamětní diplomy. A druhého jsem vynechal. Dal jsem si předsevzetí, že už to nebudu tak lámat. Když běhám do kopců, tak mám sice sílu, ale chybí mi rychlost do závodů. A na té chci zapracovat.
A kolikrát půjdete v tomto roce nahoru?
Vidím to tak na 100 Kletí. Já to mám tak dlouhodobě. Jeden rok silnější a pak slabší. Loni jsem se rozhodl, že zkusím zlomit rekord Romana Hommera, který byl nejlepší snad patnáct let v kuse. Celkově má přes pět tisíc výstupů.
Jak vás to napadlo?
Lámali mě všichni Kleťáci kolem. Chtěli, aby mu šňůru někdo přerušil. Byla spousta lidí, co ho chtěli dát, ale nedokázali udělat hodně výstupů v jeden den. A právě na tom nejvíc záleží. Jednou denně vyjde na Kleť i důchodce, ale záleží pak na Himálajském tygru a medvědu, kolikrát člověk dokáže v jeden den Kleť zdolat. To je nejdůležitější. Vynechal jsem celý rok dovolenou. A o tři výstupy jsem rekord dal.
Na Himálajském tygru jste vyrovnal svůj předloňský rekord čtrnácti výstupů. Jak to člověk během devíti hodin zvládne?
Měl jsem ještě 20 minut fóra. Ale to už bych nahoru a dolů nestihl. Poslední dva roky mám hodně natrénováno. Běhám v Kleti 400 kilometrů měsíčně. A mám nehorázné seběhy. Za sedm minut jsem dole. Dokážu i ten čtrnáctý sestup dát za devět minut. Rekord mám šestnáct minut nahoru a necelých sedm dolů.
Takže jestli to chápu dobře: pokud člověk splní základní podmínky, musel by dát na tygru 15 nebo na zimní variantě medvědovi 11 výstupů, aby vás překonal. A při obou udržet vaše maxima. Jde to?
(Pousměje se) Nevím. Už těch čtrnáct je masakr. Hlavně ty seběhy.
Kleťská čísla1 084 5 111 395 14 10 |
Před lety jsem Kleť při tygrovi zdolal devětkrát a dva týdny pak nemohl chodit. Co to dělá s vámi?
U mě je to tak sedm dní. To jsem marnej, ale pak se srovnám. Když je to medvěd, tak za dva dny jsem v pohodě.
Ale vy jste nahoru musel vyrazit i druhý den po závodu.
To člověk neběží a jde si jen pro čárku. S hůlkami. Stejně tak když jste nachlazený nebo nemocný. Prostě si to vyjdete pro tu čárku.
Kdy a kudy na Kleť chodíte?
Nejraději jdu večer s čelovkou. Splním si povinnosti doma a vyrazím. Když mám trénink, běžím z domova přes sjezdovku v Chlumu pod parkoviště a pak po „babské“ cestě. To je moje nejoblíbenější trasa. Když chvátám, tak jedu autem pod lanovku, pak nahoru a dolů a mám za půl hodiny splněno.
A jak nejrychleji dolů?
Po sjezdovce a pak takovým korytem k parkovišti. To je hodně běhavý. Je to o 400 metrů delší než pod lanovkou, ale tam na kamenech běžet nemůžete. Tohle mi hodně pomohlo i teď při závodě KleKluLi.
Známý běh z Krumlova přes Kleť a Kluk do Budějovic jste dokončil druhý, že?
Devět sekund za Honzou Flašarem.
Devět sekund po 28 kilometrech. To asi naštve, ne?
Mám rád závody do 35 kilometrů. Pěkně jsem ho dotahoval, ale má to naběhané a je velmi dobrý běžec. Mě ale těší, že se zlepšuju. Dřív jsem to měl za 2:09, teď jsem to zvládl za 2:02:38, jen devět sekund za Honzou. Třeba ho příští rok porazím. Loni jsem začal spolupracovat s Ladislavem Olšjakem z Třeboně a jeho tréninky mě hodně posouvají dopředu.
Za jiným Honzou, konkrétně Bláhou, jste skončil loni druhý v celkovém pořadí Jihočeského běžeckého poháru. I tam jste měl cíl být nejlepší?
Ne, to ne, ale když jsem viděl, že se mi podařil jeden závod, pak druhý a třetí, tak mě to nakoplo k tomu, abych makal víc a zlepšoval se. Hodně mě bavilo, že jsme bojovali až do samého konce. Jinak můj nejlepší závod byl půlmaraton na Lipně, který se mi povedlo vyhrát.
Kdy jste začal běhat?
V roce 2012 jsem začal jezdit na kole a posledních pět let jen běhám. Takže jsem vlastně čerstvý sportovec.
Proč jste tehdy vyjel na kole?
Uvrtal mě do toho kamarád, co na Kleť jezdil dva roky přede mnou. Měl jsem skoro 100 kilo. Říkal, že vypadám šíleně, abych něco dělal. Začal jsem tím, že jsem jezdil do půlky Kletě a pak přidával. Potom jsem začal i běhat. Střídal jsem to a postupně jsem se rozhodl, že budu jen běhat.
Jaké máte další cíle?
Mám chuť zkoušet něco nového. V lednu třeba poběžím 24hodinovku na Lysou horu. Jinak bych si chtěl zkusit nějaký stokilometrový závod nebo 24hodinovku na dráze a Beskydskou sedmičku.
A co pro vás znamená, že držíte rekordy ve výstupech na Kleť, v Himálajském tygru i medvědu?
Nechlubím se tím. Běhám si pro radost, ale když se povedou takové výsledky, tak mě to žene ještě víc dopředu. Těší mě to, to zase jo. A věřím, že ten můj rekord nějakou dobu vydrží.
