Po připomínkách dotčených obcí, spolků i České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se k záměru vyjádřilo začátkem srpna ministerstvo životního prostředí (MŽP). Žadateli o povolení nařídilo při procesu nejprve splnit množství podmínek. Veřejnost, která kvůli těžbě a průzkumu také podepisovala petici, bere rozhodnutí jako částečné vítězství.
MŽP doporučilo žádost přepracovat a vypořádat se zaslanými připomínkami. Ty jsou od státních institucí a třiceti zástupců veřejnosti. Petici podepsalo 291 lidí.
Podle ministerstva je nutné zapracovat do dokumentu hodnotícího záměr z hlediska vlivu na přírodu například dopady na spodní vodu, zemědělskou půdu, les i krajinu. Také na ovzduší a zdraví obyvatel.
„Podmínek je opravdu hodně. Také jsme poukazovali na neexistující veřejný zájem k těžbě,“ zdůraznil starosta Ločenic Josef Bína.
Soukromá firma argumentuje záchranou krajiny před černými kopáči, což odpůrci považují za sporné. Od nelegálního dobývání kopáče podle nich neodradí průmyslová těžba ani policejní kontroly. Mezi státními institucemi, které se k žádosti o průzkum nového území vyjádřily negativně, je ČIŽP.
Podle ní hrozí v lokalitě odlesnění a napadení erozí. Také znečištění řeky Malše splachy, ta s Římovskou přehradou slouží jako zdroj pitné vody a prostor pro ryby a obojživelníky.
Iniciátor petice a předseda spolku Natura Nesměň Vladimír Boháč už dříve pro MF DNES uvedl, že kromě hluku, prachu a těžké dopravy budou místní obyvatelé ohrožení po odkrytí vrstvy ornice a štěrkopísků radonovým zářením.
Žadatel českokrumlovská firma Mawe CK, která už dlouho průmyslově těží vltavíny v sousedním Svatém Janu nad Malší v lokalitě Chlum, se k řízení odmítá vyjádřit.
Ministr místo navštívil
V červenci si místo kolem Ločenic, Nesměně a Chlumu prohlédl ministr životního prostředí Petr Hladík. Přímo jemu totiž adresovali protest proti rozšíření těžby místní obyvatelé. Podle starosty Bíny je škoda, že návštěvu uskutečnil bez vědomí veřejnosti. „Ani jsme o jeho příjezdu nevěděli. Mohli jsme mu problém na místě vysvětlit,“ řekl Josef Bína.
Po první informaci o záměru těžby, kterou v půlce června zveřejnila MF DNES, se věcí zabývala i další média. ČT zmínila, že naleziště vltavínů devastovaná černými kopáči znamenají škody nejen pro vlastníky lesních, ale i zemědělských pozemků. V době žní jsou vykopané jámy v polích pro stroje nebezpečnou překážkou.
Výbor spolku Natura Nesměň vydal na svých internetových stránkách memento namířené ke státní správě. „Při legální i nelegální těžbě dochází k obrovským daňovým únikům, škodám na životním prostředí a k nabalování další trestné činnosti. Nechceme se přít se státní správou a policií, naopak spolupracovat s nimi. Chceme jen skromně žít, hospodařit na pozemcích našich předků a potomkům přenechat krajinu pokud možno v lepším, ale ne v horším stavu,“ vyzývá místní spolek.
Na nelegální kopání vltavínů si muž pronajal bagr, zapadl s ním v bahně |
Podle jeho předsedy Vladimíra Boháče je škod také z průmyslové těžby spousta. Okolní stromy jsou plné prachu, což je problémem při kácení. Při provozování linky na třídění vltavínů vodou na okraji sousední Besednice zanesly vypouštěné kaly soukromou vodní nádrž Čertovka. Její majitel vyčíslil náklady na její rekultivaci na 15 milionů korun.
Vltavíny, které dotčení obyvatelé přejmenovali na „zelené zlo“, se vyskytují v oblastech Netolic, Vrábče, Jankova, Besednice i Nových Hradů. V uplynulých letech jejich tržní hodnota hodně stoupla. Prodejci je nabízejí po celém světě i jako léčivé kameny s tajemnou minulostí.
31. března 2022 |
