Táborská radnice už pro zametený inertní materiál vymyslela i vlastní výraz - říká mu smetky. Až dosud je vozila na skládku, kde zbytečně zabíraly místo, a hlavně město stálo skládkování samozřejmě další peníze.
"Teď chceme smetky využít jako materiál na zpevnění účelových komunikací třeba v zahrádkářských koloniích. Už jsme si i nechali udělat od hygieniků rozbory, které potvrdily, že materiál lze použít na vyspravení cest, protože neobsahuje žádné nevhodné látky," vysvětluje tajemník táborské radnice Lubomír Šrámek.
Technické služby v Táboře smetou z ulic po zimě stovky tun posypového materiálu. "Od března do listopadu je to přes dva tisíce tun. První cesty se již zkoušely s tímto materiálem letos opravit, nejlepší je první smetený posyp, protože ten není plný bláta," vysvětlil Zdeněk Vrtiška, který má na starosti u Technických služeb Tábor čištění a údržbu města.
V Soběslavi se podobný systém neosvědčil
Tábor teď spočítal, kolik ušetří na skládkovném za posypový materiál. Ročně to bude zhruba 450 tisíc korun, protože odhaduje, že na opravy využije zhruba 600 tun materiálu. "Obyvatelům třeba na menší opravy příjezdových cest k domům bude nabízen i odfrézovaný asfalt, kterým lze takto cesty také vyspravit," dodal Šrámek.
Posudek, který si táborská radnice nechala na kvalitu smeteného štěrku vypracovat, je povinný. Podle hygieniků ze Zdravotního ústavu v Českých Budějovicích, kteří jej zhotovili, jej musí každé město, které by takto chtělo štěrk využívat, mít.
Aby mohl štěrk přijít do rozbitých silnic, nesmí obsahovat těžké kovy ani jiné škodliviny. Podle zákona je totiž tento materiál odpadem.
Soběslav, která je od Tábora vzdálena jen dvacet kilometrů, už před několika lety podobné využití štěrku zkoušela. Dnes jej však už vozí na skládku. "Neosvědčilo se nám to, protože když jsme s tím silnice zavezli, tak se to stejně propadalo a nebylo to zrovna dobré řešení. Byla to jen zkouška," uzavřel šéf Technických služeb v Soběslavi Petr Bělohlav.
