Příroda si poradí s kyselými dešti i kůrovcem, ukázal výzkum na Šumavě

  15:04aktualizováno  15:04
Reakce šumavského ekosystému na kůrovcovou kalamitu byla nečekaná i pro vědce. Díky odumření stromů se do půdy vyplavil fosfor, který způsobil, že se v jezerech zlepšilo pH vody. Příroda se tak i díky katastrofě vypořádala s letitým problémem způsobeným kyselými dešti.

Chalupská slať, (červen 2008). Tohle výjimečné rašeliniště je perlou Šumavy, je to jedna ze tří slatí, kterou v tomto pohoří můžete navštívit (dalšími jsou Tříjezerní a Jezerní slať). | foto:  Dan Materna, MAFRA

Hydrobiolog Jiří Kopáček z Biologického ústavu Akademie věd ČR začal s výzkumem vlivu kyselých dešťů na ekosystém Plešného a Čertova jezera na Šumavě v 90. letech.

Černé jezero na Šumavě

Po kyselých deštích se výrazně změnilo pH v Černém jezeře na Šumavě. Ryby nepřežily a odumřeli i bezobratlí.

„Do toho v roce 2004 přišla kůrovcová kalamita, která náš výzkum v podstatě zničila, ale zase nám umožnila pochopit další věci, jako je reakce povodí a jezer na odumření stromového patra,“ řekl Kopáček.

Původním motivem jeho bádání byla kyselost šumavských jezer. Ještě v 50. letech měla pH 6, v následujících desetiletích se po kyselých deštích tato hodnota vychýlila k 4,5, což znamená výraznou kyselost. Na život v jezerech to mělo zásadní vliv. Ryby v Černém jezeře nepřežily, odumřeli i bezobratlí živočichové.

Později se v Česku ovzduší zlepšilo a kyselé deště, podle Kopáčka na území Česka nejintenzivnější v celosvětovém měřítku, postupně zmizely.

Šumava

„Nejvíce na světě se u nás podařilo zredukovat emise síry a dusíku. Síru se povedlo snížit o 90 procent a dusík o více než 50 procent,“ řekl Kopáček.

Vědce zajímalo, jak dlouho bude přírodě trvat, než se z kyselých dešťů vzpamatuje. Podle Kopáčka se Šumava, ale také Vysoké Tatry staly v tomto ohledu zkumavkou světa. Stav se postupně zlepšoval do roku 2004, až přišla kůrovcová kalamita.

Reakce šumavského ekosystému byla nečekaná. Po odumření stromů se z půdy vyplavilo více fosforu a v Plešném jezeře to podpořilo růst řas, které spotřebovávají dusičnany. Tím se pH vody skokově zlepšilo. Dnes má hodnotu kolem 6, tedy stejně jako před 60 či 70 lety.

Kůrovec tak šumavským vodám a půdám hodně pomohl. „Mělo to katastrofální dopad na stromy, ale les nejsou jen stromy. Les je i půda, podrost, celý systém,“ uvedl Kopáček.

Jiří Kopáček

Hydrobiolog Jiří Kopáček vede výzkumný tým Biologického ústavu Akademie věd ČR a nyní dostal cenu předsedkyně Grantové agentury ČR. V budoucnu se chce více zaměřit na zkoumání fosforu v půdě a vodě. Za svou práci se dočkal ocenění již loni. Tehdejší předseda Akademie věd Jiří Drahoš mu udělil medaili Gregora Johanna Mendela zhruba tři měsíce poté, co Sněmovna schválila novelu zákona o ochraně přírody a krajiny.

Obroda byla možná jen díky tomu, že se na území nezasahovalo. Kdyby se odumřelé stromy odvezly jako v hospodářském lese, živiny z nich by půdu neobohatily, upozornil. Navíc by to poškodilo horní vrstvu půdy, která obsahuje semena.

„Byli jsme překvapeni, jak dlouhou mají klíčivost. Zpočátku panovaly obavy, že po odumření horního stromového patra se nic nestane, že se les nezmladí. Ale za tři, čtyři roky vyrostly tisíce semenáčků,“ popsal Jiří Kopáček.

Autor:

Nejčtenější

Jágrova show. Čtyřmi góly vrátil Kladno do extraligy, Chomutov sestupuje

Jaromír Jágr slaví společně s kladenskými spoluhráči gól v síti Českých...

Pětileté čekání je u konce. Hokejové Kladno slaví v 10. kole baráže triumf v Českých Budějovicích 4:2 a s ním i návrat...

Řidička MHD si podle lidí za jízdy lakovala nehty na nohou, volali policii

Ulicí E. Rošického jezdí v Českých Budějovicích jen linka 8. Oůvodně tam přitom...

Kuriózní případ zaznamenali policisté v Českých Budějovicích. Přivolali je cestující z trolejbusu s tím, že si řidička...

Lidé mají zničený lak na autech, továrna dostala za únik prachu pokutu

Takhle mají zničený lak auta, která stojí nedaleko firmy Gienanth Czechia.

Pokutu téměř 300 tisíc korun uložila Česká inspekce životního prostředí firmě na Českokrumlovsku, které unikal do...

Deset tisíc pstruhů má v sobě karcinogenní látku, do ČR se dostali z Itálie

Zahájení pstruhové sezona na řece Teplé (16. dubna 2017).

Veterináři zjistili, že 10 500 pstruhů z Itálie mělo ve svalovině zakázanou leukomalachitovou zeleň, povolený limit...

Straku někdo zastřelil, soused se vzduchovkou přiznal jen palbu na terč

Žena našla na zahradě zastřelenou straku.

Střelbu ze vzduchovky slýchali v posledních dnech lidé v českobudějovické části Čtyři Dvory. Když jedna z obyvatelek...

Další z rubriky

U Českých Budějovic zemřel cyklista po pádu z kola

Horská služba v Krkonoších ošetřovala cyklisty zraněné při srážce.

Po pádu z kola dnes v lese u Českých Budějovic zemřel cyklista. Pravděpodobně nezvládl rychlou jízdu. Na policejním...

Lidé mají zničený lak na autech, továrna dostala za únik prachu pokutu

Takhle mají zničený lak auta, která stojí nedaleko firmy Gienanth Czechia.

Pokutu téměř 300 tisíc korun uložila Česká inspekce životního prostředí firmě na Českokrumlovsku, které unikal do...

Když se nezměníme, změní nás katastrofa, říká o plýtvání vědec a farmář

Hydrobiolog a nyní také farmář David Pithart.

Voda v krajině se stala celoživotním tématem hydrobiologa Davida Pitharta. Dokonce tak silným, že ve svých padesáti...

Najdete na iDNES.cz