Zůstane na stejném místě, bude mít kapacitu 650 diváků a jeho demontovatelnou podobu navrhnou ti nejlepší z nejlepších architektů. Tak vypadá budoucnost nového otáčivého hlediště v Českém Krumlově.
Zásadní ovšem ještě bude stanovisko Národního památkového ústavu. Ten může, ale také nemusí, prodloužit nájemní smlouvu na provoz hlediště v zámecké zahradě do konce roku 2020. Ta nyní platí do konce roku 2015 a České Budějovice žádají o více času na přípravu a stavbu.
O víkendu se do Krumlova přijedou podívat zástupci UNESCO, kteří pak české straně předají své stanovisko ohledně budoucnosti točny.
„Mise UNESCO určitě nerozhodne, zda hlediště v zámecké zahradě zůstane, či nikoli. Chtějí se seznámit s představami a výstupy pracovní skupiny ministra kultury, která se budoucností točny zabývá,“ ujistil Juraj Thoma, primátor Českých Budějovic, kterým stavba patří, a Jihočeské divadlo je provozovatelem.
Thoma potvrdil, že v mnoha věcech ohledně nového hlediště panuje s Ministerstvem kultury shoda. „Naprosto jasně říkám, že nové otáčivé hlediště připravujeme na stávajícím místě, zůstává také jeho kapacita, tedy 650 míst,“ deklaroval po středečním jednání radních primátor.
Náklady na soutěž budou v milionech korun
Ředitel Jihočeského divadla a senátor Jiří Šesták dále zdůraznil, že je město už delší dobu připravené na vypsání mezinárodní architektonické soutěže. Při ní bude osloven určitý počet architektonických ateliérů s důrazem na maximální kvalitu a zkušenosti v daném oboru. Vypsání soutěže by mělo zaštítit Ministerstvo kultury, aby měl celý projekt dostatečnou vážnost.
Historie točny v KrumlověOtáčivé hlediště funguje od roku 1958 a řadí se mezi evropské unikáty přírodního divadla, které ročně navštíví zhruba 50 až 55 tisíc lidí. Petici pro zachování hlediště v Krumlově podepsalo více než 130 tisíc lidí. Současná podoba scény z přelomu 80. a 90. let však hrubě narušuje podobu jedinečné barokní zahrady, a je tak už přes dvacet let příčinou sporů mezi památkáři, politiky, divadelníky a zástupci UNESCO. Zatím stále platí oficiální příslib ministryně Heleny Třeštíkové z roku 2007, podle kterého musí Česká republika vystěhovat současnou točnu ze zahrady do konce roku 2015. Zavázala se k tomu Výboru UNESCO. |
Není vyloučeno, že se bude moci přihlásit i kdokoli další, kdo se bude na významnou akci cítit. „Je možné, že se soutěž vyhlásí na konci funkčního volebního období, nebo na začátku nového. Ta bude trvat několik měsíců,“ upřesnil Thoma. Náklady na soutěž zatím nejsou upřesněné, ale budou milionové.
V Českém Krumlově mezitím připravují nový územní plán tak, aby bylo možné postavit hlediště i zázemí točny včetně skladovacích prostor, které mají být mimo zámeckou zahradu. „Zadání nového územního plánu už schválila rada a 28. srpna o něm bude hlasovat zastupitelstvo,“ potvrdil starosta Krumlova Dalibor Carda.
Platí, že samotné nové hlediště nesmí vystoupat přes 7,6 metru nad stávající terén. „S památkáři se nám podařilo dohodnout, aby orchestr, který je nyní v Bellarii, mohl v případě potřeby hrát v zámecké jízdárně,“ zmínil Šesták.
„Pro objekt skladu by měl být využit pozemek za zdí zahrady,“ navázal náměstek primátora Miroslav Joch s tím, že kvůli tomu bude nutná změna územního plánu Krumlova.
Zlomové bude rozhodnutí památkářů, kterým město odeslalo žádost o prodloužení smlouvy na provoz točny v zahradě o dalších pět let. „Musíme počkat, jak dopadne jednání s misí UNESCO. Teprve pak může začít jednání o prodloužení termínu,“ reagoval Petr Pavelec, ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, který vlastní pozemek, na němž hlediště stojí. Městská památková rezervace včetně zámecké zahrady je na seznamu dědictví UNESCO od roku 1992.
