Představte si, že jste milionář, a přesto si musíte vydělávat na obživu brigádami. Zní to zvláštně, ale přesně taková je situace Romana Davídka, majitele pozemku, jehož hodnota byla před deseti lety odhadnuta na tři miliony korun. Jenže pozemek je v dnešní době těžko prodejný, protože ho už 30 let protíná plynovod.
„Ke kolaudaci stavby jsem nebyl vůbec přizvaný a nedověděl jsem se nic ani o jejím dodatečném povolení. To, že mám pod nohama plynovod, jsem zjistil, až když jsem chtěl ve finanční tísni pozemek prodat přes realitní kancelář. Zájemce právě proto koupi odmítl. Je neprodejný,“ tvrdí bývalý horník Davídek, který plochu s loukou o rozloze 6 500 čtverečních metrů na lukrativním místě zdědil po otci.
Muž je jedním z osmdesáti vlastníků parcel mezi Novým Vrátem a Jivnem u Českých Budějovic, kterým plynovod znehodnotil parcely. Nelíbí se jim, že za čtyřkilometrový zábor pro vysokotlaký plynovod a jeho ochranné pásmo nedostali dodnes ani korunu kompenzace a ještě o tuto část půdy bez náhrady přišli.
Správní spor je přitom svou délkou na jihu Čech rekordní. Od roku 2010 se snaží vlastníci parcel o odškodnění od provozovatele plynovodu, společnosti E. ON. Dokazují, že je to černá stavba, protože s některými z nich stavebník vůbec nejednal.
Po zdlouhavém řízení, jehož délku kritizovala i kancelář ombudsmana, vydal českobudějovický stavební úřad před třemi lety dodatečné povolení stavby, ale majitelé pozemků se proti němu odvolali. Dva z nich prostřednictvím advokáta Josefa Šírka.
„Osobně nemám povědomí, že nějaký podobný správní spor trvá nebo trval déle. Vše začalo ještě za socialismu, kdy se liniové stavby řešily bez řádných povolení a souhlasů majitelů. Tady plynovod stavěl pro svou výrobu dnes už zaniklý podnik Jihočeské cihelny. Podle nás je to černá stavba, která vznikla bez řádné kolaudace. Měla by se jako taková odstranit,“ nastiňuje požadavek Šírek.
Plynovod zásobuje několik obcí, cihelna už neexistuje. Pozemky jsou v lokalitě, kde územní plán povoluje stavby domů, jejich majitelé se cítí okradení a podvedení.
Ochranné pásmo plynovodu tyto stavby vylučuje, navíc jeho plochu získala bezplatně nástupnická společnost E. ON. Realitní makléři odhadují, že kvůli ochrannému pásmu se ceny dotčených nemovitostí propadly o miliony korun.
Úřad stavbu dodatečně povolil
Invalidní důchodce Roman Davídek prakticky přišel o 1 700 čtverečních metrů, zbytek plochy je také neprodejný. Nedostal ani kompenzaci takzvaným věcným břemenem, která je pro takové případy obvyklá. Odškodnění nedosáhl ani žalobami, naopak soudní poplatky ho stály desetitisíce korun.
Samotné soudy přitom shledaly v celém stavebním řízení vady, konečné rozhodnutí ale nechávají na stavebním úřadu, který podle Davídka řízení záměrně prodlužuje. Nepomohla ani žádost o interpelaci k jeho konání adresovaná ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové.
„V roce 2019 mi odpověděla, že postup úřadů je normální. Že škoda rychle narůstá, to je všem jedno, zaplatí ji nakonec daňoví poplatníci,“ míní Davídek.
Za roky nekonečného správního řízení část vlastníků pozemků na konflikt rezignovala, další majitelé se změnili. Do dodatečného povolení stavby se vyjádřilo negativně na třicet vlastníků pozemků, ale zatím bez úspěchu.
„Nejenom že nevím, kudy na mém pozemku plynovod vede, ale mám z něho obavy. Za třicet let jeho existence mohl technicky zastarat, bydlíme vlastně na rizikovém místě. Nehledě na to, že celá stavba je protiprávní,“ říká architekt Stanislav Kovář, jenž si na pozemku s plynovodem postavil dům.
Firma E. ON se sice hlásí k vlastnictví plynovodu získaném po Jihočeských cihelnách, zároveň ovšem odmítá nést odpovědnost za chybné stavební povolení.
Argumentuje, že po tak dlouhé době, kdy zpočátku vlastníci proti stavbě plynovodu nic nenamítali, platí na předmětnou část pozemků takzvané vydržovací právo. Získala je tak zdarma.
Plynovod teď spravuje distribuční EG. D. „Stavební povolení vydané v roce 1991 napadl až po téměř 20 letech jeden vlastník pozemku. Zjistilo se, že má procesní chyby, což byl důvod k jeho zrušení,“ uvedla mluvčí společnosti E. ON Martina Slavíková.
„Při správním řízení o odstranění stavby z iniciativy několika vlastníků podala společnost EG. D žádost o dodatečné povolení stavby. Kolaudace, tedy povolení k užívání stavby, nikdy zrušená nebyla,“ zdůraznila.
Podle Slavíkové sice několik vlastníků pozemků podalo občanskoprávní žaloby na náhradu újmy, ale všechny soudy je zamítly. Platí vydržovací právo a pokračuje řízení o dodatečném povolení stavby.
„Rozhodnutí sice padlo, ale někteří účastníci se proti němu odvolali,“ potvrdila v těchto dnech mluvčí českobudějovického magistrátu Jitka Brůha Welzlová.
