Do funkce nastoupil 16. října. Nyní se pomalu zabydluje ve své kanceláři a seznamuje se s chodem celé instituce. Jeho stůl je tak zasypaný množstvím organizačních listin i personálními schématy.
„Od první návštěvy mám v hlavě spoustu nápadů, jak to tady vylepšit,“ říká Martin Malý, který se svou vizí Klášterů Český Krumlov uspěl ve výběrovém řízení a v konkurenci šesti dalších kandidátů se stal jejich novým ředitelem.
Původně jste ekonom, jaký je váš vztah ke kultuře?
Ten si nesu hlavně ze své práce na radnici. Za dvanáct let, co jsem byl starostou, se Prachatice osmkrát staly jihočeským vítězem titulu Historické město roku. Historie je navíc můj velký koníček, dokonce sbírám historické předměty. Co se čistě umění týče, pořádali jsme v Prachaticích jednou ročně výtvarný workshop Salve, kam se sjížděli umělci z celého světa.
Můžete tu akci popsat blíže?
Na začátku jsme oslovovali jen umělce ze sousedních zemí a spřátelených měst, dnes už tam ale jezdí i výtvarníci z Japonska. Akce trvá jeden týden a umělci v Prachaticích žijí na náklady města. Také jim vytvoříme podmínky pro tvorbu a zadáme jim určité téma, které souvisí s Prachaticemi. Jediné, co za to město chce, je věnovat jedno z vytvořených děl od každého umělce. Prachatice se díky tomu staly majitelem opravdu rozsáhlé sbírky, s kterou se prezentujeme v řadě zemí. Tyto zkušenosti bych do klášterů rád přenesl.
Jaká byla koncepce, s níž jste vedení města ve výběrovém řízení zaujal?
Když chci něco poznat, musím to vidět na vlastní oči. Do Krumlova jsem si tak zajel jako turista a prošel jsem si všechno, co areál nabízí. Už tehdy se mi začaly v hlavně rýsovat nápady, jak to tady vylepšit. Týkalo se to hlavně navigace, rozšíření expozic a propagace. Teď už vidím, že můj největší nepřítel bude nedostatek prostoru, ale možnosti tu určitě jsou.
Martin Malý |
Můžete být konkrétnější?
Když člověk přijde do klášterů ve Zlaté Koruně, přivítá ho krásná knihovna, tady je ale pouze kostel, ambit, kaple, sochy, obrazy a pár zajímavých místností. Moje představa je taková, že když se expozice muzea rozšíří, může toho nabídnout mnohem víc. Chci lidem ukázat, jak se v klášterech žilo, jak vypadaly ubikace, černá kuchyň a podobně. Proč kvůli tomu jezdit do Zlaté Koruny nebo Vyššího Brodu, když to může být i tady.
A co zmíněná propagace?
Kláštery se skládají ze tří oddělených segmentů, jejich názvy mi ale přijdou nešťastně zvolené. Jsou zavádějící a mohou návštěvníky dokonce odradit. Máme zde interaktivní expozici, která má cílit hlavně na děti. Já si ji prošel a myslím si, že údernější název jako Historická herna by její náplň vystihoval lépe. Vyzkoušíte si tam například renesanční šaty, napíšete dopis husím brkem a vyrobíte si vonný polštářek.
Mají stejný problém i ostatní prohlídkové okruhy?
Prostor pro zlepšení tam určitě je. I název Klášterní muzeum mi nepřijde vhodný. Pod pojmem muzeum si lidé většinou představí vitríny a exponáty spjaté s historií města, kterých se nesmějí dotknout. Je to zavádějící, Kláštery Český Krumlov by podle mě bohatě postačily. 3+ Galerie je dle mě také dost nečitelný název. Sám jsem po tom pátral a ani na stránkách galerie není dostatečně vysvětlený. Lidé nevědí, co od takové instituce mají čekat. Zde bych se klonil k názvu Galerie Český Krumlov.
Co si od těchto změn slibujete?
Kláštery nemají vůbec špatnou návštěvnost. Na komentované prohlídky přijde šest tisíc lidí ročně, na dětské ilustrace polovina. Největší zájem je pak o interaktivní expozici, kam ročně zavítá okolo devíti tisíc návštěvníku. Čísla jsou to dobrá, ale já si říkám, že by určitě mohla být i dvojnásobná.
Kláštery jsou dlouhodobě ztrátovou institucí, která dostává ročně přibližně desetimilionovou dotaci. Myslíte, že vámi navržená opatření dokážou ztrátu zmenšit?
Teď nás čeká přechodné období, ve kterém se do změn pustíme. Tam bývají náklady zpravidla vyšší. A pokud neseženete nějaký jiný zdroj peněz, záleží jen na městu, zda bude ochotné investovat do klášterů více peněz, aby zvýšilo jejich popularitu. Zrovna tu mám také organizační schéma instituce, protože je jasné, že ji budeme muset zefektivnit na mnoha úrovních. Je potřeba zvýšit příjmy i snížit náklady.
Čísla návštěvnosti jsou dobrá, ale já si říkám, že by určitě mohla být i dvojnásobná.
Po vašem nástupu do funkce se začalo řešit, že město nemá jistotu, že zakoupené obrazy ilustrací jsou skutečně originály. Jak se tato věc vyvíjí?
Celou věc řeší policie, nepřísluší mi to komentovat. Přišel jsem do situace, kdy už bylo vše dané a nemohl jsem nic ovlivnit. Sbírku tu máme a musíme s ní pracovat. Zda byla její cena přiměřená, posoudit nedokážu, můžu ale říct, že dle mého názoru mají obrazy opravdu vysokou uměleckou kvalitu. Teď je důležité, aby byla sbírka pro návštěvníky zajímavá a aby se nám podařilo odstranit její negativní publicitu a sbírka tak přinášela dostatek příjmů.
Mluvil jste o přenesení zkušeností z mezinárodních výstav do Krumlova, jak jste to myslel?
Rád bych díky nim rozšířil působení galerie za hranice Krumlova i republiky. Už nyní je o sbírku ilustrací zájem v jiných městech. Právě její část vystavujeme v Bratislavě a Opavě a další expozici plánujeme v Ostravě. Za jednu takovou výstavu máme kolem půl milionu, musí se odečíst náklady, ale i tak tím galerie vydělává. Pokud se nám podaří dostat se i do dalších evropských měst, zisky budou mnohonásobně vyšší.
Nyní je po hlavní sezoně, plánujete na tu další nějaké novinky?
Teď o adventu k nám mohou návštěvníci přijít na poupravenou vánoční interaktivní expozici. Co se týká budoucích plánů, nápadů mám hodně, ale kultury je v Krumlově tolik, že nevím, zda bude o všechno zájem. Rád bych přes kláštery pořádal menší koncerty v krumlovských kostelech a přivedl do města jistou obměnu prachatického výtvarného workshopu.
