Aktuální studii o kvalitě vody v Lipně a vyřešení kanalizací na jeho levém břehu nechá příští rok zpracovat Jihočeský kraj. Monitoring poslouží jako příručka samosprávám obcí v okolí nádrže. Po jednání se zástupci místních spolků ho odsouhlasili zastupitelé. Podle hejtmana Martina Kuby (ODS) kraj vyčlenil na dokument dva miliony korun.
Po hodinové diskusi na krajském zastupitelstvu vyvolané peticí obyvatel a chatařů na Lipensku se zastupitelé dohodli, že studii budou předcházet ještě pracovní schůzky se zástupci samosprávy lipenských obcí, Povodím Vltavy a firmou Čevak, která má na starost odpadní vody.
Na rostoucí znečisťování nádrže i jejích břehů upozorňují organizátoři petice Lipensko pro život, kterou podepsaly asi čtyři tisíce lidí. Podle nich za to mohou megalomanské projekty developerů.
Jihočeskému kraji jako organizaci, jež má koordinovat rozvoj územních celků, předložili několik návrhů řešení. Jedním z nich byl požadavek na okamžité zastavení velkých rekreačních projektů, regulaci místních územních plánů a na spolupráci s hydrobiology. „Nejsme proti turistice, ale zástavba na Lipně už dosáhla hranici únosnosti,“ uvedla jedna z iniciátorek petice a místní chatařka Pavla Setničková.
Postup, jakým se množí další záměry budovat velké rekreační resorty na levém břehu jezera, už podle obyvatele Frymburka Vladimíra Smolky dávno zdeformovaly obecnou hodnotu přiměřenosti a upřednostňují zájmy developerů před veřejností. Lipno tuto kapacitu překračuje, což dokládají i hydrologové a rybáři. Čističky odpadních vod nezachycují škodlivý fosfor a umožňují růst sinic.
„Navíc je nikdo nekontroluje a také nikdo nesleduje, jak plavidla vyprazdňují své odpady,“ upozorňuje Dana Špatenková za rekreanty v Radslavi u Černé v Pošumaví.
Kritika životního prostředí na Lipensku zazněla i od některých zastupitelů. Jiní naopak označovali občany podepsané pod peticí za ekologické aktivisty, kteří nezastupují většinu. Ti se přitom dožadovali projednávání svých připomínek od jara už potřetí, kraj je několikrát odsunul z programu zastupitelstva.
Patnáct záměrů na nové areály
Exhejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) připomněla, že by si zastupitelé měli vážit podobných aktivit veřejnosti a brát je jako podněty, jak zlepšit kvalitu života v lokalitách.
„Sama jsem byla svědkem, jak tyto resorty zacházejí s přírodou. V jednom místě vytvořily umělou písečnou pláž, a když ji po roce spláchla voda, navezli na ni další nepůvodní oblázky. To jsou věci, které by nám měly vadit,“ poznamenala Stráská.
Podle sociologa Roberta Huneše (TOP 09 a KDU-ČSL) by kraj měl kontrolovat, aby zájmy developerů nebyly nadřazené nad zájmy občanů.
Na levém břehu Lipna v poslední době vzniklo 15 záměrů stavby rekreačních komplexů. Některé jsou deklarované jako apartmány, jiné jako domy k trvalému bydlení. Všechny mají souhlas obcí podle jejich územních plánů a podporu místních stavebních úřadů. Proti není ani Správa národního parku Šumava, přestože některé satelity mají stát na jejím území.
Podle hejtmana Kuby je zasahování do kompetencí samospráv nebo státní správy problematické. Diskutabilní je i to, co je únosná zastavěnost podle petice. „Rakouská jezera vykazují daleko větší zastavěnost než Lipensko,“ namítl.
Přesto podle něj bude vždy na samosprávách a úřednících, co při posuzování nových staveb ohledně vlivu na životní prostředí EIA připustí. Kuba dodal, že kraj by měl být jakýmsi koordinátorem záměrů. Regulovat je může díky nově schválené rozvojové studii udržitelnosti a zásad územních celků.
Kraj odmítl park Karlovy Dvory
Právě podobná pravidla zapříčinila, že jeden z velkých záměrů na stavbu resortu krajští úředníci v těchto dnech odmítli. Jde o rekreační park v Karlových Dvorech u Horní Plané. V lokalitě, kde není vyřešena kanalizace a pitná voda, chce českobudějovická firma BaHa postavit na 30 hektarech středisko se 130 domy, hotely, parkovišti a přístavištěm.
Souhlas má od města Horní Planá, jehož zastupitelé k tomu přizpůsobili územní plán. Jak se už dříve vyjádřil pro MF DNES starosta Jiří Hůlka, projekt je soukromý, ale územní plán je závazný.
Skoro zaklínací formuli, že „pokud developer postupuje v souladu s platným územním plánem, nemůže ho obec omezit“, zde prolomil odbor životního prostředí krajského úřadu. K projektu dal závazné zamítavé stanovisko.
Kromě toho, že zohlednil námitky veřejnosti, ochránců přírody a hydrologů, napsal do dokumentu, že tvrzení o tom, že soulad s územním plánem potvrzuje záměr realizace stavby, je odvážné. „Takový soulad je pouze informativní a nepředurčující. Neznamená automaticky využití území k danému záměru,“ napsal vedoucí odboru Zdeněk Klimeš.
Volnou cestu ke stavebním povolením takových projektů může otevřít jedině řízení EIA. V tomto případě platí zamítavé stanovisko krajských úředníků dalších sedm let.
