Jordán je nejstarší údolní nádrží ve střední Evropě a má rozlohu přes 51 hektarů. Vznikla roku 1492 přehrazením Košínského potoka. Jejím původním účelem bylo zásobování města pitnou vodou. Později ji začali rybáři využívat i k chovu ryb.
„Jordán založili naši předci především jako zásobárnu vody. Neboť se ukázalo, že Tábor, který leží na kopci, jí měl nedostatek. A to byla komplikace i při likvidaci požárů,“ popisuje mluvčí radnice Luboš Dvořák.
Dostatek vody pak přispěl k celkovému rozvoji města. „Začátkem 16. století se pomocí trkače, což bylo vodohospodářské zařízení podobné čerpadlu, podařilo vodu dostat na horu Tábor,“ doplňuje Dvořák.
Voda se tak mohla rozvést do jednotlivých kašen ve městě. Sedm z nich je stále zachovaných. „Byly to takové distribuční domy, kterým se historicky říkalo Na louži,“ vysvětluje mluvčí.
Postupem času se Jordán stal i rekreační oblastí. V létě se v něm lidé koupají, v zimě, když zamrzne, slouží bruslařům. „Ještě před sto lety to bylo místo pro krasobruslení nebo hokejové zápasy. Dodnes je tréninkovou dráhou pro veslaře a kanoisty,“ dává příklad Dvořák.
Původní funkce zásobárny vody částečně přetrvává až do současnosti. „Město je napojené na římovskou soustavu pitné vody. Máme tu ale úpravnu, které se říká U rytíře. V případě jakékoliv havárie hlavní krajské soustavy se může spustit a využít vodu z Jordánu,“ cení si Dvořák.
Velkým problémem, který trápí nejen místní obyvatele, ale i odborníky, je špatná kvalita vody. Nepomohlo ani nákladné odbahnění.
„Když firmy v roce 2014 zbavily Jordán bahna, zároveň vybudovaly spodní výpust. To považuji za hlavní přínos obrovské investice téměř za půl miliardy korun. Kvalita vody se zdála několik let poté velmi dobrá,“ vzpomíná Dvořák.
Postupem času se zjistilo, že na kvalitu vody nemá takový vliv spodní bahno, které se odtěžilo. Největším znečišťovatelem je totiž fosfor. Zatímco první roky po odbahnění bylo vidět až do několikametrové hloubky, poslední dobou se v nádrži ve velkém usazují sinice, řasy a navíc i nežádoucí druhy ryb.
„Odbahnění nemohlo vyřešit hlavní příčinu zhoršené kvality vody. Tou je nadměrný přísun fosforu z povodí. Fosfor je hlavní takzvanou eutrofizační živinou, která přispívá k nadměrnému rozvoji sinic a řas,“ hodnotí vedoucí vodohospodářské laboratoře v Českých Budějovicích Jan Potužák.
Zároveň potvrdil, že kvalita vody se dostala do podobného stavu, který nádrž vykazovala v letech 2000–2010.
Největším problémem zůstává fosfor
Navíc v nádrži začalo žít tolik ryb, že na podzim roku 2019 museli zasáhnout vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky. „Pro zlepšení kvality vody v posledních letech provedli několik regulačních odlovů. Cílem bylo snížit nadměrné množství ryb, které také přispívá ke zhoršování kvality vody. Jelikož se jednalo pouze o jednorázové zásahy, nebyl efekt příliš znatelný,“ přiznává Potužák.
Zásadní příčinou zhoršené kvality vody zůstává fosfor, který se do Jordánu dostává z povodí Košínského potoka. „Hlavním zdrojem fosforu jsou komunální odpadní vody. A také v již existujících čističkách chybí zařízení na srážení fosforu,“ tvrdí Potužák.
Jediná možnost, která by mohla snížit množství fosforu, je podle něj vybudování speciální mobilní stanice, která měla stát na Košínském potoce už minulý rok.
„Je to unikátně technická věc. Proto jsme dlouho hledali zhotovitele. Podle mých informací jsme ho našli. Stanici by mohl postavit už letos. Problém byl i s nalezením provozovatele,“ hodnotí místostarosta města Václav Klecanda.
Stanice bude obsahovat dávkovač speciálního srážedla, které jakmile se dostane do vodního toku, na sebe začne nabalovat částice fosforu a z nich se pak vytvoří větší krystalky. Ty se budou usazovat v malém Jordáně, který je před hlavní nádrží, odkud se vytěží.
„Pakliže nebudou obsahovat žádné škodliviny, mohou se zase zpátky použít jako hnojivo například na polích. Tím otočíme celý cyklus,“ věří Klecanda.
