Je to pořád dokola. Spousta firem žije z odbahňování rybníků a namlouvá všem, že tím pomůže od kvetoucích vod. Přitom jediným pozitivním efektem odbahnění je zvýšení kapacity vodní nádrže. Sediment, byť plný fosforu, fosfor do vodního sloupce neuvolní (kromě případů nevhodné rybí osádky - ale ta se dá regulovat levnějí než je odbahnění).

Základem je regulovat vnos živin. Bohužel odstraňování fosforu je drahé, tak jej nemají povinné ČOVky pro obce do 10.000 ekvivalentních obyvatel. A pak ještě vstupují další zdroje, jakými jsou chovné rybníky, které většinou mají v povolení neskutešné množství hnoje, superfosfátů aj.

„Hlavním zdrojem fosforu jsou komunální odpadní vody. A také v již existujících čističkách chybí zařízení na srážení fosforu,“ tvrdí Potužák.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/jordan-tabor-fosfor-530-let-zalozeni-rekreace-nadrz-ryby-bahno.A220131_155700_budejovice-zpravy_khr

Česky řečeno, můžou za to pračky a myčky domácností.

Ano. Ale možná nejen ty. Když se podíváte na mapu, tak na povodí Košínského potoka leží řada rybníků. Řada přítoků stahuje vodu z polí. Mnohé z těch rybníků jsou na fotomapách zcela zelené. Nemalá část toho fosforu může pocházet právě z polí. Dnes se pro hnojení fosforem používají hlavně syntetická kapalná hnojiva, protože je lze přidávat do postřiků, čímž zemědělci šetří naftu a pracovní síly. Absencí statkových hnojiv ale půda ztrácí humózní složku, takže živiny z hnojiva neváže a ta se snadno z půdy vyplavují a končí právě v těch rybnících a potocích. Dříve stát monitoroval obsah humusu v půdě a pokud klesl pod určitou úroveň (=důsledek nevhodné péče), byly za to postihy. Dnes se to neřeší.