Českokrumlovské zásoby kvalitního grafitu, jehož těžba skončila v roce 2003, vystačí podle expertizy na dalších 30 let dolování. Obsahují na 1,3 milionu tun tohoto minerálu. Ministerstvo má navíc plán, jak tuto světově významnou surovinu upravovat do nejčistější podoby.
Státní podnik Diamo Ralsko k tomu navrhuje zřídit úpravnu v bývalém areálu MAPE Mydlovary. Grafit by se sem dovážel nejen z Českokrumlovska, ale i z dalších dolů na Jesenicku v Olomouckém kraji.
Informace překvapila starosty Českého Krumlova a obce Mydlovary. Podobné projekty se totiž dotýkají jejich rozvoje i dopadů na infrastrukturu.
„Nic o tom nevím. Lokalita, o které je řeč, je poddolovaná štolami. Po ukončení těžby koupil důl na Chvalšinské ulici soukromník a zřídil zde muzeum těžby grafitu. Chodby vedou odtud pod vrchem u sídliště Vyšný k obci Lazec. Je tu chráněná příroda, ale nedovedu si zároveň představit, co všechno by těžba znamenala pro naše město,“ uvedl starosta Krumlova Dalibor Carda.
Zpráva zaskočila také starostku Mydlovar Hanu Chalupskou. V obci na Budějovicku Diamo Ralsko sanuje poslední zbytky lokality po úpravně uranových rud. Technická rekultivace posledního kalojemu s nebezpečnými látkami zde má skončit v roce 2024. Po skoro 30 letech úprav na území o rozloze 280 hektarů.
„Zrovna v březnu jsme měli mít s Diamem kontrolní den k sanaci posledního kalojemu Triangl. Těšíme se, že bude konečně klid od prachu a zápachu, a teď tohle. Stát se nás na názor neptá ani nás o ničem neinformuje,“ zlobí se Chalupská.
V dokumentu se přímo píše, že je rozhodnuto použít jako vhodnou lokalitu k výstavbě úpravny grafitu společnou pro ložiska na Krumlovsku i Jesenicku bývalý areál MAPE Mydlovary. Dále, že k procesu úpravy grafitu je zapotřebí odkaliště.
MF DNES proto oslovila ministerstvo průmyslu a obchodu a podnik Diamo s žádostí o vysvětlení a odpověď na otázku, jak zřizovatel úpravny vyřeší likvidaci odpadu po chemickém a mechanickém vyčištění grafitu.
„Dokument Státní surovinová politika je studií expertů, o případné stavbě úpravny by musela rozhodnout vláda,“ odpověděla mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová s tím, že podrobnosti zná státní podnik Diamo.
Podle sdělení Diama vyhodnocuje státní expertiza všechny procesy, které by se záměrů těžby týkaly. K úpravně grafitu se ale podnik nevyjádřil.
„Státní expertiza neznamená ani krok k budování úpravny grafitu. Je to jen hodnocení záměru tak, aby vláda měla dost informací pro další rozhodování,“ sdělila mluvčí Diama Lenka Rychtaříková.
Jižní Čechy mají také nikl, zlato a granit
Vypracování dokumentu nazvaného Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů zadala expertům v roce 2017 vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Po třech letech ho předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Některé zkoumané suroviny přitom časem změnily hodnotu v souvislosti se světovou poptávkou. Grafit se dostal na seznam takzvaných superstrategických komodit v rámci Evropské unie hlavně kvůli použití v energetickém průmyslu, konkrétně jako komponent do baterií. Světovou jedničkou v jeho těžbě je Čína.
Mezi další nerostná ložiska v kraji, která ministerstvo analyzuje, je ruda s obsahem niklu u Křemže nebo zásoby kamenického granitu v Novohradských horách u obcí Nakolice a Šejby.
U Křemže chce Báňský úřad letos vytvořit tři průzkumné hlubinné vrty, aby zjistil vydatnost ložisek rud obsahujících nikl.
Zlato a wolfram zase obsahují podle expertů ložiska u Sepekova na pomezí píseckého a táborského okresu. Dokument se přitom nezabývá ložiskem grafitu v lokalitě Hosty u Týna nad Vltavou, kterou vlastní soukromá firma a těžbu odložila kvůli protestům obyvatel.
