Středa 28. října 2020, Den vzniku samostatného československého státu
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 28. října 2020 Státní svátek.

V dole poznáte opravdovou tmu. Grafit v Krumlově vznikal 400 milionů let

Seriál   5:10
Poslední důlní vlak s horníky zajel do grafitového dolu v Českém Krumlově před patnácti lety. Nyní už dovnitř vozí jen turisty. Ti se ve štole dozvědí, jak těžba vypadala. Prohlédnou si stroje, zjistí, jak stará jsou grafitová ložiska pod Městským vrchem a zažijí i důlní tmu. Na cestu jim svítí jen lampičky.

 „Odjíždíme!“ ozve se. Malý důlní vláček se dává do pohybu a za okamžik s rachotivými zvuky pomalu mizí ve skále. Ven vyjíždí bez pasažérů. Ti zanedlouho stejnou branou vycházejí z dolu a mají obličej umazaný černými šmouhami.

Ještě předtím však kdokoli, kdo chce vstoupit do chodeb grafitového dolu, musí vyfasovat potřebné vybavení. Všichni z prohlídkové skupiny dostanou gumovky, kombinézy a helmy.

Na přilby se ještě připevní lampička. „Helmy si v dole nesundávejte, občas ze stropu spadne kamínek a mohlo by to bolet,“ upozorňuje průvodce Tomáš Tichý, než všechny zavede k vláčku.

V dole je vyhloubeno až třináct kilometrů chodeb

Do dolu se mohou podívat i ti nejmenší návštěvníci. Pracovníci turistické atrakce mají v inventáři i vybavení dětských rozměrů. Malé zelené vagonky svou velikostí připomínají s trochou nadsázky pouťový vláček pro děti. Do jednoho „kupé“ se tak vměstnají čtyři návštěvníci, a to někdy velmi složitě. Kodrcavá cesta trvá asi deset minut a vede potemnělou štolou.

Fotogalerie

Přesně takhle jezdívali horníci na šichty těžit grafit. Důl v Českém Krumlově je nejmladším svého druhu v Česku. Založen byl roku 1975. Těžba byla ukončena v roce 2003 z ekonomických důvodů. „Ročně se tu vytěžilo asi 20 tisíc tun suroviny, jejíž grafitový obsah se pohyboval mezi 15 a 25 procenty,“ líčí Tichý.

V dole je vyhloubeno až třináct kilometrů horizontálních chodeb. Vertikální důlní díla, takzvané komíny, míří až na zemský povrch. Když se v dole ještě fáralo, fungovalo jich šest, tři z nich jsou však dnes již zasypány.

Po vystoupení z vláčku se skupina ocitá pod komínem K-7, který vede z Městského vrchu až 74 metrů pod zem. Sloužil jako hlavní větrací šachta, kterou do dolu proudil čerstvý vzduch.

„Když se do komína podíváte, v dáli uvidíte denní světlo. Podívejte se pořádně. Je to poslední denní světlo, které tady dole uvidíte,“ vtipkuje průvodce. Ale má pravdu. Štola je uměle osvětlena jen málo a všude se míhá světlo lampiček připevněných na helmách návštěvníků.

Výbušniny pokládali do vyvrtaných děr

Kousek dál stojí takzvané větrné dveře, jejichž součástí je ventilátor. Sloužil k urychlení proudění čerstvého vzduchu v celé štole. A když se uskutečnil řízený odpal, vyháněl naopak zplodiny a prach ven ze štoly.

Kdo by si myslel, že ventilátor už nefunguje, zanedlouho se přesvědčí o opaku. Když průvodce zařízení zapne, zájemci, kteří si stoupnou do kolejnice, cítí velkou sílu proudění vzduchu. Přístroj je navíc velmi hlasitý.

V dole se celoročně drží teplota 10 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu je 88 procent. Nevznikají a nehromadí se zde plyny jako metan, tudíž nehrozí žádný výbuch.

Zrak návštěvníků dále upoutá stěna chodby, v níž jsou vyvrtány díry o průměru necelých čtyř centimetrů. Říká se jim čelba, tedy čelo chodby, které se navrtávalo, osazovalo výbušninami a odpalovalo.

„Tohle je vrtací kladivo VK-19 se stativem. Fungovalo na stlačený vzduch,“ ukazuje Tomáš Tichý na jeden z přístrojů, který stěnu navrtával. Díry dosahovaly hloubky metr až metr a půl a bylo jich zhruba třicet na jednu čelbu.

V nejúspěšnějších letech tady pracovalo 45 horníků na směnu

Do děr se poté nastrkaly výbušniny. Používaly se důlní trhaviny jako Danubit, Perunit nebo Permonex V19. Odpalovat směl pouze zkušený střelmistr. Všichni pracovníci museli odejít do bezpečné vzdálenosti. Na blížící se výbuchy je upozorňovala cedule s nápisem „POZOR PÁLÍ SE!“.

Ceník vstupného

Dospělý 160 korun
Studenti, senioři a děti 100 korun
Rodinné 460 korun

Délka prohlídky: 80 minut (pěší část cca jeden kilometr)
Prohlídky pro veřejnost denně:
Květen  – od 9 do 15 hodin
Červenec, srpen – denně od 9 do 18 hodin
Červen, září – denně od 9 do 16 hodin

„Odpalovalo se zpravidla na konci směny. Prach se pak odvětral a další směna mohla kámen odtěžit. Poté se znovu vrtalo a odbouchávalo pro další směnu,“ vysvětluje Tichý a předává návštěvníkům na potěžkání ruční vrtačku na grafit a pískovce. „Jednou rukou to neuzvednete,“ usměje se na prvního zájemce přebírajícího přístroj.

K vidění jsou v dole i další nástroje jako sbíječka nebo bruska na vrtné korunky. Přístroje byly poháněny stlačeným vzduchem, který do štol přivádělo potrubí. Jako největší vrtací nástroj sloužila horníkům takzvaná veverka, jejíž vrtná ramena byla dlouhá až tři metry.

Připomínkou prací je i kolejový nakladač. Po odvětrání prachu najel horník strojem do těžené suroviny, neboli rubaniny, a jeho lžící nakládal odstřelené kusy skály. Naplněný vozík odvezl k nejbližšímu vláčku, který ho vyvezl z dolu ven.

„Na jednom odpalu pracovali dva až tři horníci a vyvezli až pětadvacet vozíků rubaniny,“ pokračuje průvodce. V nejlepších letech pracovalo v dole 45 horníků na jedné směně. Šichty se dělily na ranní a odpolední a byly vždy osmihodinové.

Po zhasnutí lampiček návštěvník pozná důlní tmu

Grafit se těžil ve zmiňovaných komínech. Chodbami se horníci dostávali pod grafitové žíly, které byly tři až patnáct metrů široké a některé sahaly až 300 metrů pod zemský povrch. Souvisle s žílou vykutali právě komín, díky němuž grafit z žíly získávali.

Poznejte podzemí Čech, Moravy a Slezska

Ostatně, příchozí se dostanou přímo do překopu, který je ražen skrz grafitové ložisko. „Je zde vidět zhruba třicetistupňový sklon horniny. Její podloží tvoří krystalické vápence neboli mramory. Nadloží grafitu nazýváme rulami, které jsou poznat jejich červenooranžovým zbarvením,“ ukazuje Tichý.

Většina skály je tvořena právě mramorem. Grafit se tu vytvářel asi 400 milionů let a pochází ze starších prvohor.

„V té době se zde rozkládalo mělké moře, kde se usazovaly odumřelé organismy, jako jsou řasy. Poté v tomto prostředí bez přítomnosti vzduchu došlo k přeměně těchto usazenin,“ vypráví průvodce. Grafitová ložiska vznikla vlivem vysokého tlaku a teplot při horotvorných procesech.

Zájemci mohou vyzkoušet, jak grafit maže. „Říká se, že kdo si tu grafitem pomaže obličej, bude mít rok štěstí. Čím víc, tím líp,“ nabádá Tichý. Proto někteří po prohlídce vycházeli z dolu s umazaným obličejem, jakoby před chvílí těžili.

Posledním zážitkem prohlídky je důlní tma. V boční chodbě všichni zhasnou lampičky na helmách. Vidět není nic, ani obrysy postav, které stojí těsně vedle.

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Autor:

Ve sklípcích jako z Hobita se před vínem skladovala řepa a brambory

Vrbické sklípky vypadají jako z románů od Tolkiena.

VIDEO Seriál Ne nadarmo se jihomoravské obci Vrbice nedaleko Břeclavi přezdívá Hobitín. Návštěvníkům malebné...

Poštovní štola nabízí výlet do dob dávných horníků, kovy dobývali i ohněm

V Poštovní štole je k vidění i replika původního dřevěného důlního zařízení, v...

VIDEO Seriál Díky množství drahých a barevných kovů se hora Příčná nad Zlatými Horami na Jesenicku stala jedním...

Pod bazilikou ve Frýdku-Místku leží mumie poutníků. Utopili se v Ostravici

Poutníci sice v roce 1750 do frýdecko-místecké baziliky nedošli, ale jejich...

VIDEO Seriál Po vstupu do monumentální baziliky Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku sejdete pár schodů a...

Největší pražské katakomby pod Jezulátkem skrývaly stovky rakví

Některé z menších hrobek byly v době objevu doslova zaplněny lidskými ostatky....

VIDEO Seriál Hřbitovy bývají v blízkosti kostelů, ale v centru Prahy není místa na rozdávání. Proto mniši v...

Část ústeckého krytu je neprozkoumaná, od války ve štole nikdo nebyl

Štola uvnitř krytu.

VIDEO Seriál Reflektor osvětluje štolu vyhloubenou v roce 1942 ve skále pod ústeckým zámečkem Větruše. Na její...

  • Nejčtenější

Nečekaně zemřel moderátor Prima vařečky Daniel Kopál, bojoval s covidem

Ve věku 49 let zemřel moderátor Daniel Kopál, známý z pořadu o vaření Mňam aneb Prima vařečka. Bojoval s koronavirem....

Po jedné rvačce měl Špinar život naruby. Bojovník MMA přišel o kariéru

Slušný člověk z učitelské rodiny, který měl dobře našlápnuto v práci i ve sportu. Matěj Špinar, šestadvacetiletý MMA...

Dětské gangy v Táboře kradou mobily a peníze, řeší to policie i radnice

Okolí Jordánu a Husova parku v Táboře obsadily skupinky nezletilých, které napadají kolemjdoucí. Policejní hlídky se na...

Mladík ukradl energetický nápoj v době nouzového stavu. Hrozí mu 2 až 8 let

Krást v době nouzového stavu se nemusí vyplatit dvacetiletému mladíkovi. Ve čtvrtek večer ukradl z obchodu v Českých...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pepa z MasterChefa staví domy ze dřeva, ale touží po vlastní restauraci

Jako dítě ho na fotbal a podobné aktivity moc neužilo. Spíše tahal hrnce, a když maminka nebo babičky vařily, bedlivě...

ANALÝZA: Proč Čína v boji s covidem uspěla a Západ se zmítá v chaosu

Premium Zatímco Západ se potýká s druhou vlnou koronaviru, východoasijské země dokázaly virus porazit. Proč tomu tak je? Nejde...

Jsme rozvedení. Ještě nevím, zda se vrátím k dívčímu jménu, říká Koukalová

Premium Nepochopení, odsouzení. Konec vrcholové sportovní kariéry. Hledání práce. A ještě rozvod. Gabriela Koukalová (30) má za...

Dlouhodobý test Mazdy: karoserie se nám rozpadala před očima

Premium Historie provozu této Mazdy sice dokládá, že prevence se vyplatí, ale některé chyby výrobce se napravit nedají....

  • Další z rubriky

Za pití piva v autobuse a bez roušky teď může padnout pokuta až tři miliony

Českobudějovičtí strážníci museli v pondělí vyvést z autobusu muže, který tam popíjel pivo. I přes hygienická nařízení...

Anděl do Budějovic letos nepřiletí, shromáždil by tisíce lidí z celé země

V centru Českých Budějovic se letos neodehraje tradiční přílet anděla. Každoročně ho během adventu na náměstí Přemysla...

Ptali se nás, jestli topíme raketami, vzpomíná bývalý ředitel Temelína

Jaderná elektrárna Temelín slaví 20 let. Bývalý ředitel Bohdan Zronek vzpomíná i na fámy při spuštění. „Museli jsme...

Na Šumavě letos pokácí asi čtyři tisíce stromů, kterým hrozí pád

Správa národního parku Šumava musí pokácet stromy, které stojí u cest a jsou ve špatné kondici. Při silném větru by se...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nepanikařte, ale buďte opatrní. Osm znaků, že jste mohli prodělat covid-19

Druhá vlna koronavirové krize udělala z Česka, které tu první zvládlo celkem dobře, odpadlíka. Snad každý se bojí. Jsem...

Nečekaně zemřel moderátor Prima vařečky Daniel Kopál, bojoval s covidem

Ve věku 49 let zemřel moderátor Daniel Kopál, známý z pořadu o vaření Mňam aneb Prima vařečka. Bojoval s koronavirem....

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

NASA a vědci objevili na Sahaře a v Sahelu téměř dvě miliardy stromů

Na Sahaře a v oblasti Sahelu roste více stromů, než se předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní vědecká studie, na níž se...

Česko je bohatší než Itálie a Španělsko, možná předběhne i Japonsko

Nejnovější data Mezinárodního měnového fondu ukazují, že Česká republika je poprvé ve své novodobé historii bohatší než...