Tarot namalovaný umělcem Robertem Schlosserem jako vánoční dárek pro známou operní pěvkyni Emu Destinnovou dosud existoval jen v jednom jediném exempláři. Nyní si tyto karty mohou zájemci koupit v limitované edici.
„Zajímavé je, že v průběhu staletí se karty v podstatě nezměnily. Tady máme nejstarší karty z mojí sbírky z roku 1535 a vypadají prakticky stejně. Jediná výrazná změna je, že na žaludském esu, které známe s medvědem, býval kdysi vyobrazen jednorožec,“ přiblížil soukromý sběratel Pavel Langer.
On sám se původně do muzea přišel podívat jako badatel, protože se zajímal o sbírku karetních a společenských her z pozůstalosti Landfrasovy tiskárny.
Zaujaly ho také karty Emy Destinnové, která byla vášnivou sběratelkou a milovnicí všeho ezoterického, ze sbírky muzea. Jeden tarot z pozůstalosti operní pěvkyně, která prožila své poslední roky na zámku ve Stráži nad Nežárkou, už totiž vlastní.
„V roce 1929 nechal manžel Emy Destinnové namalovat u malíře Schlossera tarot. Je to 78 nádherných karet. Tyto karty nebyly dosud nikdy vydány, existovaly jen v originále. My jsme se rozhodli podpořit tuto výstavu tím, že tarot vydá muzeum ve velmi vzácné edici 400 kusů,“ doplnil Langer.
„Na výstavě jsou kromě zmíněných Schlosserových karet prezentovány také vykládací karty, které vytvořila přímo slavná pěvkyně. Zajímavé jsou i Fischlovy vykládací karty ze sbírky jindřichohradeckého muzea, které Ema Destinnová opatřila vlastnoručními, často ironickými glosami,“ uvedl kurátor výstavy a historik František Fürbach.
Soukromého sběratele a muzeum propojuje nejen vášeň Emy Destinnové pro vykládací karty, ale také místní Landfrasova tiskárna, která byla v 19. století největší mimopražskou tiskárnou.
„Landfrasové totiž karty a různé společenské hry tiskli a také sami hrávali. U Landfrasů na zahradě ve vile v Jindřichově Hradci se scházela zdejší honorace, aby se pobavila. Nejvíce prosluli kuloborci. To byli pánové, kteří tam povalovali kuželky. Podle dochované litografie máme svědectví o tom, jak to v zahradě u vily vypadalo. Vidíme, že hráli nejen kuželky, ale také karty a další společenské hry a ani dámy nepřicházely zkrátka,“ nastínila kurátorka výstavy Štěpánka Běhalová.
Výstava představuje průřez výrobou karet za posledních pět století. Pavel Langer vystavuje i nejstarší tisky své sbírky, k nimž patří nerozřezaný nátisk karetní hry z roku 1535 nebo kolorovaná karetní hra z roku 1611 a další tisky z 18. a 19. století.
K unikátům patří vykládací karty Josefa Glanze z Vídně z konce 19. století, kde je na kartě „Neštěstí“ zobrazeno hořící Národní divadlo a na kartě „Cesta“ kočár u rozcestníku se směrovkou do Brixenu.
Návštěvníci spatří také originální, ručně malované mariášové, tarotové, tarokové a vykládací karty od nejrůznějších autorů. Seznámí se i s řadou deskových her tištěných v 19. století. Výstavu doplňuje interaktivní koutek pro děti, kde si mohou zahrát stolní hry.
