Kanceláře, obchody, parkoviště a další občanská vybavenost. Prostorné ulice lemované moderními domy s výhledem na zámek. Přibližně tak může jednou vypadat českokrumlovská lokalita okolo autobusového nádraží, která by se mohla proměnit v nové městské centrum.
Vítěznými návrhy mezinárodní architektonické soutěže, kterou vypsalo předchozí vedení města, se tento týden zabývali krumlovští zastupitelé. Myšlenku vybudování nového centra všichni vítají, ale projekt se rozhodli prozatím odložit a v nejbližších letech se mu nevěnovat.
„Soutěž jsme zadávali se záměrem dát městu dlouhodobou vizi na příštích 15 až 20 let. Staré centrum města už dávno ztratilo svou primární funkci a nikdo nevěří, že by ji mohlo opět získat. Krumlov takové prostory postrádá a tato nevyužitá lokalita okolo autobusového nádraží nabízí prostor pro rozmanité využití,“ vysvětlil záměr minulého vedení radnice dnes již opoziční zastupitel Josef Hermann (KDU-ČSL).
Připomněl také, že do soutěže, kterou město zadalo již před dvěma lety, se přihlásilo devět soutěžících. Z nich odborná porota vybrala čtyři postupují a nakonec dva finalisty, jejichž projekty městu doporučila k dalšímu rozpracování.
Kraj postaví v areálu bývalých kasáren v Krumlově domov pro seniory |
„Zadání bylo velmi volné, ale muselo splňovat mnoho podmínek, které vyplývají z dopravní vytíženosti lokality a jejího umístění. Základní myšlenka byla vytvořit nové a funkční městské centrum. Vybrané návrhy považuji za velice kvalitní,“ upřesnil Hermann.
Zastupitelé se shodli, že město nové centrum potřebuje, ale měli k projektu několik výhrad. Vadila například nevhodná doba pro spouštění takto rozsáhlé proměny nebo složení odborné komise. „Nechápu, jak je možné, že přípravy projektu, který bude stát v těsné blízkosti historického jádra, se neúčastnil nikdo z památkářů. Je vůbec takto masivní výstavba v tomto místě možná a neovlivní to naši pozici v UNESCO?“ ptal se místostarosta Robin Schinko (Občané Patrioti).
Upozornil také na to, že město právě dodělává nový územní plán a začínat s takovým projektem v tuhle chvíli je nelogické. Problém vidí také v budoucí dostavbě dálnice D3, která s velkou pravděpodobností ovlivní rozložení dopravního zatížení ve městě.
„Proti samotnému projektu nic nemám. Až za rok či dva po otevření dálnice se ukáže, jak se promění doprava v Krumlově. Pak teprve můžeme vše zhodnotit, prodiskutovat a případně zadat územní studii,“ naznačil Schinko.
Diskuse by se podle něj měla vést také o tom, jakým způsobem by se kapacity v nové čtvrti, která nese název Horní Brána, měly zaplnit. „Projekt počítá s parkováním, kulturou, obchody, službami, vzděláním, kancelářemi i bydlením. Z celkové plochy 10,7 hektaru je ale přes tisíc metrů čtverečních určeno pro občanskou vybavenost. Nejsem si jistý, zda to město potřebuje,“ řekl.
Podobné projekty vznikaly na konci 19. století
Přes všechny tyto výhrady se ale zastupitelé shodli na užitečnosti studie. Kvůli dalším rozsáhlým projektům, které město nyní řeší, se ale rozhodli pro dočasný odklad.
„Vnímám to tak, že nyní není potřeba vkládat do rozvoje této lokality velké úsilí. To si nyní vyžaduje zejména lokalita bývalých kasáren ve Vyšném, kde chceme vybudovat novou obytnou čtvrť,“ shrnul starosta Alexandr Nogrády (ANO).
Dodal, že k projektu nového centra se mohou vrátit, až si ujasní všechny detaily. S tímto přístupem souhlasili i opoziční zastupitelé.
„Jsem za tento přístup města rád, studie dává městu dlouhodobý směr a je dobře, že ji nechtějí jen uklidit do šuplíku. Je to pro mě naděje, že to nebyl marný krok,“ reagoval Hermann.
Debatu mezi zastupiteli vyvolal také způsob, jak o možném rozvoji lokality informovat veřejnost. Nelíbil se jim například obsáhlý formát studie. „Doufám, že město zveřejní pro své obyvatele přehlednou prezentaci, kde jednotlivé projekty představí. Podobná změna potřebuje veřejnou debatu a ta bez dostupných informací nevznikne,“ navrhl zastupitel Jiří Olšan (KDU-ČSL).
Ten také připomněl, že problém chybějícího centra není pro Krumlov ničím novým, co by zapříčinil pouze moderní turismus za posledních 30 let. Podobné projekty na oživení města podle něj vznikaly už na konci 19. století.
5. srpna 2015 |
