Jedeme mlhou. Motor tiše přede a příď lodi rozráží hladkou lipenskou hladinu. Náhle se z mlhy vynoří bóje a za ní hned druhá. Dostali jsme se do míst, kde včera večer položili vědci z Biologického centra Akademie věd ČR své sítě. Chvíli čekáme, než se naproti nám ukáže druhá loď. Vědci v ní zamíří k bójím a začnou první síť zvedat z vody.
Rybářský revír LipnoSe svou rozlohou 4 870 hektarů je největším revírem českého rybářského svazu. Už od doby svého napuštění láká nádrž především lovce dravců, ideální podmínky tam nachází především candát. Jeho populace ale před několika lety silně poklesla nejen kvůli rybářskému tlaku a nenechavosti pytláků, ale také kvůli úbytku potravy. V současné době se smí candát na Lipně chytat buď vláčením umělé nástrahy, nebo na rybku o minimální délce 15 cm. |
Jsme jen pár metrů od břehu a po pár přehmátnutích vidíme první rybku. A za ní desítky dalších. Občas se objeví nějaká větší. Všechny končí v bedně uvnitř lodi.
Když je třicet metrů sítě venku, následuje několik metrů šňůry bez sítě. Potom začíná dalších třicet metrů s oky, která se stala pastí pro zdejší ryby. „Takhle jsme pokládali a zase vytahovali sítě po celý týden. Prozkoumali jsme přehradu od jejího přítoku, kde je nejvíce živin, až k hrázi, kde je živin nejméně a voda je nejčistější,“ popisoval Jan Kubečka, ředitel Hydrobiologického centra Biologického ústavu Akademie věd ČR.
Vědci nastražovali sítě ve všech hloubkách nádrže a některé rozprostřeli i přímo pod hladinu na volnou vodu. „Tam se zdržují především oukleje, které také patří k potravě candátů. A nebo další dravé ryby, boleni,“ podotkl hydrobiolog Milan Říha.
Svou pozornost biologové soustředili i na plochu takzvaného Malého Lipna poblíž Černé v Pošumaví, kam ústí potok Olšina. Právě jeho přítok je stejně jako řeka Vltava důležitým místem, kam ryby vyplouvají za rozmnožováním.
„Výzkumy tohoto typu se ale provádějí v pozdějším létě, protože ryby už nejsou soustředěné jen na trdliště, tedy místa tření, ale jsou rozprostřené rovnoměrně po celé nádrži. Z odlovených ryb potom můžeme zjistit cenná data o stavu populací jednotlivých druhů,“ vysvětluje Kubečka.
Jeho kolegové zatím na dohled od ostrova Tajvan vytahují síť za sítí. Většinou jsou v nich ježdíci, okouni, plotice nebo cejnci a v hlubších místech i candáti. Právě kvůli nim sledují výsledky výzkumu i jihočeští sportovní rybáři. Populaci candátů se totiž podařilo na Lipně téměř zdecimovat.
Všechny změřili a zvážili
Zatímco v roce 2004 počet úlovků kulminoval a rybáři vylovili z jezera skoro 30 tun candátů, o tři roky později byl úlovek jen 2,5 tuny. Kromě nadměrného lovu kolaps populace zřejmě způsobil i nedostatek potravy, candáti totiž rostli jen velmi pomalu a lovné délky 45 centimetrů dosáhli až po šesti letech. V dobách hojnosti jim to trvalo o dva roky méně.
„Opatření v podobě nástražní rybičky dlouhé 20 centimetrů a také jiný management hospodaření na jezeře dokázaly zřejmě situaci zvrátit a candátů oproti minulému výzkumu v roce 2012 znatelně přibylo,“ podotýká Kubečka s tím, že překvapením pro vědce je i to, že kromě candátů přibylo i dalších druhů ryb.
V tu chvíli se v jedné z vytahovaných sítí zatřepe pěkný kapr. V jezeře patří k hojnějším rybám, vědci jej ale jen změří, zapíší si místo odchytu a po chvíli ryba mizí znovu ve vodě. Jeho výzkum by pro ně neměl význam, vědí totiž, že kapr se v Lipně rozmnožuje jen sporadicky. Většina kaprů, které tady rybáři chytí, tak pochází z jihočeských rybníků a pravidelného zarybňování.
Ve chvíli, kdy biologové v sousední lodi vytáhnou poslední síť, je už mlha dávno pryč a hladinu zalévá slunce. Vracíme se na základnu do Hůrky. Když loď vědců přirazí ke břehu, všechny bedny s rybami putují do stanu, kde se už na ně chystá další skupina biologů.
Ryby je třeba nejprve vymotat ze sítí, což dá zvláště u drobných a ostnatých ježdíků opravdu práci. I tu nejmenší rybku teď čeká změření a zvážení, z některých potom odebírají tkáň nebo otolity, sluchové kůstky, z nichž se dá poznat věk ryb.
„Z těchto dat potom můžeme zjistit, jak se populace daného druhu vyvíjí. Pokud převládají mladé ryby a stále je i dost ryb v produktivním věku, je to v pořádku. Tak se nám zatím jeví populace plotic, ale i ježdíků, kteří dravým rybám slouží za potravu. To by nám měl potvrdit i laboratorní výzkum trávicího ústrojí, které odebíráme candátům,“ vysvětluje Marie Prchalová, zatímco stále vymotává ulovené ryby ze sítě.
O kus dál začíná měření. Pak zaevidované ryby poputují do nádob s ledem. „Nic nepřijde nazmar. Na těchto rybách si potom pochutnají vydry a další zvířata ze zoo v Hluboké nad Vltavou. Pravidelně spolupracujeme vždy s nejbližší zoologickou zahradou,“ vysvětluje Kubečka, který podobné průzkumy provádí i daleko za hranicemi Česka.
