Plavecký stadion v Českých Budějovicích patří k pozoruhodným stavbám města. Stojí poblíž soutoku Vltavy a Malše a budí svým neobvyklým tvarem pozornost. Stal se neodmyslitelnou dominantou celého Sokolského ostrova.
V roce 2017 ho dokonce prohlásili národní technickou památkou, přesto jeho současný technický stav není vůbec dobrý. Ve špatné kondici je především střecha, kterou prosakuje dešťová voda. Ta následně proniká do budovy, což je vidět i na stěnách uvnitř stadionu.
„Od stropu stéká nahnědlá voda, která na omítce zanechává nevzhledné stopy a zároveň tam ničí i kachličky,“ popisuje ředitel Sportovních zařízení města České Budějovice Tomáš Novák. Prý na to upozornil už minulý rok.
„Loni v létě tady byl poté statik, aby zhodnotil stav střechy a vyloučil případné nebezpečí,“ připomíná kroky, které vedení plaveckého stadionu podniklo v červenci minulého roku. Od té doby se ale podle něj nic neděje.
„Současnou situaci jsme využili k menším opravám, ale co se týče střechy, z města zatím žádný pokyn nepřišel,“ uvádí Novák s tím, že by snad brzy mělo dojít ke schůzce s představiteli města.
Od návštěvy statika tedy uplynulo více než půl roku, bazén byl navíc po většinu času zavřený. Opravy tak mohly začít bez většího omezení pro veřejnost.
Posudek je na stole ale až nyní. „Přestože byl v minulosti plášť střechy už opravovaný, opět došlo k jeho poškození a voda prosakuje přímo do stavební konstrukce střechy, kterou tvoří speciální nosná lana,“ popisuje náměstek primátora Petr Holický závěry statického posudku, který ale bezprostřední nebezpečí vyloučil.
Podle Holického nechá město v nejbližší době zpracovat projekt na rekonstrukci střechy, přesný termín ovšem zatím neuvedl. A potvrdil, že kvůli její opravě může být plavecký stadion delší dobu uzavřený. Podle ředitele Nováka je nejhorší variantou až dvouletá odstávka.
Střecha nad venkovním bazénem
„Existuje několik scénářů, každý vychází ze stupně poškození a rozsahu oprav. Mohlo by jít o 14, 18 nebo 24 měsíců. To se bude řešit až podle finálního projektu,“ naznačil Novák s tím, že z pohledu ředitele sportovního zařízení by s opravou nečekal a jednal by co nejrychleji.
„Čím déle bude střechou zatékat, tím horší to bude,“ myslí si a dodává, že se tím vše nakonec jen prodraží.
Případné uzavření by ale zcela zásadním způsobem ovlivnilo chod místních sportovních klubů, které bazén využívají k tréninku a povinné školní výuce plavání. Proto je na stole varianta, že by se nad sousedním venkovním koupalištěm vytvořila speciální krytina, která by bazén zastřešila a izolovala od okolního prostředí.
„To je za mě zbytečné. Za stejnou cenu by se totiž dal postavit nový menší bazén někde na okraji města,“ říká Novák a dodává, že obě možnosti by znamenaly investici řádově okolo 70 milionů korun.
Podle něj by byla lepší varianta postavit druhý bazén. S tím souhlasí i náměstek Holický, podle jeho vyjádření by nový krytý bazén měl stát ještě před uzavřením hlavní plovárny.
„Loni jsme městu předložili návrh, jak by se dal vybudovat menší bazén, ale zatím nemáme žádný výsledek a nevíme, jak město s naším návrhem naložilo,“ komentuje Novák a doufá, že by snad mohl vědět víc v horizontu několika týdnů.
Navíc by druhý bazén pomohl nejen oddílům a školám, které spolu bojují o místo v nabitém harmonogramu pronájmů na stávajícím sportovišti, ale ulevilo by se i veřejnosti.
„Pokud by se oddíly a školy částečně přesunuly do tréninkového bazénu, došlo by k uvolnění kapacity,“ domnívá se Eva Šmausová, předsedkyně zdejšího plaveckého oddílu s velkou historií TJ Koh-i-noor.
Rok jezdili plavat do Krumlova
Poslední dobou se čím dál víc ukazuje, že pro stotisícové město je jedna plovárna opravdu málo a kapacitně už nestačí. V nejvytíženějších časech totiž stadion naráží na limity.
Není výjimkou, že téměř polovina bazénu je dopoledne v pronájmu škol. Stejná situace je i odpoledne, kdy minimálně několik drah pro sebe obsadí sportovní oddíly. Pro veřejnost tak zůstává zoufale málo místa.
Novým bazénem by se navíc zajistilo, že i v případech dlouhodobějšího uzavření hlavního stadionu by mohly kluby stále vykonávat svou činnost v krajském městě a nemusely by jako v minulosti jezdit do jiných zařízení v okolí Českých Budějovic.
„Taková situace nastala při velké rekonstrukci na konci devadesátých let, kdy jsme každý den museli vozit děti do Českého Krumlova. Tehdy to trvalo celý rok,“ vzpomíná Eva Šmausová na nelehké období. Pokud by se vedení radnice nedohodlo o stavbě nového bazénu, hrozí obdobná situace.
Šmausová zároveň připomíná, že letos bude českobudějovickému plavání přesně 100 let, a pokud to situace dovolí, chystají k výročí i oslavy. I to by mohla být dobrá příležitost k tomu, aby se město otázkou zlepšení podmínek k plavání v krajském městě začalo intenzivněji zabývat.
