Statisíce domácností v České republice čeká změna v oblasti vytápění. U celkem 640 tisíc bytů a domů, které v tuzemsku topí tuhými palivy (uhlí, dřevo), činí průměrný věk kotlů 20 až 25 let, přičemž 70 až 80 procent z celkového počtu tvoří emisně nevyhovující zařízení.
Ministerstvo životního prostředí na tuto skutečnost reagovalo a připravilo novelu zákona na ochranu ovzduší, kterou nedávno schválila Sněmovna a tento měsíc posuzoval Senát.
Podle jejího znění budou muset staré neekologické kotle do deseti let do šrotu a už za dva roky nebude možné tyto nevyhovující zdroje tepla ani koupit. Kterých spalovacích zařízení se to bude týkat? Kdy je nahradit, čím a za kolik? A jak bude stát domácí kotelny kontrolovat, zda se v nich netopí neekologicky?
Jen ústřední vytápění
Nový zákon se bude týkat jen určitých topných zařízení. "Půjde o všechny kotle a krbová kamna s teplovodní vložkou o tepelném příkonu 10–300 kW na pevná paliva, tedy uhlí, koks, uhelné brikety a dřevo," říká sekretář Asociace podniků topenářské techniky Josef Žďárský.
Jaké sankce hrozí za porušení zákazu?
|
To znamená, že se bude jednat jen o zařízení připojené k teplovodní soustavě ústředního vytápění. Bát se tedy nemusí majitelé obyčejných kamen typu Petra či krbů na chalupě, kteří jimi vytápějí jen jednu či dvě místnosti.
Kotle napojené na soustavu radiátorů budou muset po roce 2014 splňovat minimálně takzvanou 3. emisní třídu. Tou neprojde zhruba půl milionu starých topných zařízení. Neznamená to ale, že za dva roky bude muset půl milionu lidí odvézt svůj kotel do kovošrotu.
Povinnost splnit normu bude totiž uložena až do 10 let od vstupu zákona v platnost. Jestliže bude podle očekávání schválen letos v září, k výměně kotlů bude docházet postupně až do podzimu 2022. Je tedy dostatek času zjistit parametry svého kotle a připravit se na změnu.
Jak poznat nevyhovující kotel?
Je to spalovací zařízení, které má větší výkon než 10 kilowattů a podle technické dokumentace spadá do první nebo druhé emisní třídy.
"Pokud nebude příkon spalovacího zařízení uveden na štítku daného zařízení, lze ho spočítat z výrobcem uváděného tepelného výkonu a jemu odpovídající účinnosti. Provozovatel si může tuto skutečnost případně ověřit u odborně způsobilé osoby či výrobce daného zařízení," říká Michaela Jendeková z ministerstva životního prostředí.
Druhým kritériem je typ přikládání. V nových podmínkách budou moci fungovat jen tepelná zařízení s takzvaným automatickým přikládáním, jejichž výrobce zaručí, že na rošt nebude moci dostat neschválené palivo typu PET lahví. Kotle s ručním přikládáním z trhu zmizí.
Nové kotle jsou třikrát dražší
Výběr bude z hlediska emisních limitů jednoduchý. Od roku 2014 bude prodejcům povoleno prodávat pouze kotle 3. třídy a vyšší. "Znamená to, že do dvou let bude platit zákaz prodeje asi 75 procent dnes prodávaných kotlů," říká ředitel výrobce kotlů Benekov Leopold Benda. "Od 1. ledna 2018 bude navíc povoleno prodávat pouze kotle ze 4. třídy a vyšší. Jiný kotel prostě nebude možné koupit."
Jaké kotle kupovatJiž v současnosti se nevyplatí kupovat kotle z 1. nebo 2. emisní třídy, protože za 10 let bude za jejich používání pokuta, takže jsou to kotle použitelné maximálně 10 let. Nutné je kupovat kotle minimálně 3. třídy.
|
Kdo například dosud topil dřevěnými poleny a bude v tom chtít pokračovat, bude si muset pořídit takzvaný zplynovací kotel minimálně 3. třídy. "Nezplynovací kotle na polena s ručním přikládáním už nebudou mít šanci vyhovět emisním limitům," varuje Vladimír Stupavský. Za modernější a ekonomičtější topení ale bude třeba zaplatit.
"Ceny nových kotlů se samočinnou dodávkou paliva budou 2,5 až třikrát vyšší než stávajících nových kotlů na uhlí," říká sekretář Asociace podniků topenářské techniky Josef Žďárský.
Současná cena běžného kotle 1. nebo 2. třídy se pohybuje mezi 20 až 25 tisíci korunami. "Cena za zplynovací kotle na dřevo se bude pohybovat od 35 tisíc korun výše. Cena automatických kotlů na pelety nebo na uhlí bude od 60 tisíc korun výše," upřesňuje Leopold Benda. Moderní kotle jsou ale ekonomičtější a měly by vrátit část nákladů v rámci provozních úspor.
Dotace: zatím jen severní Morava
Výměny kotlů postihnou desítky tisíc sociálně slabších domácností, které nebudou mít prostředky na nákup nového zařízení. "Je zřejmé, že situaci nepůjde řešit bez dotací, ale zda budou a v jaké výši, není zatím známo," potvrzuje Josef Žďárský.
Více informací nemá ani Vladimír Stupavský z České pelety. "Dlouhodobě se jedná o vytvoření takzvané Zelené banky, která bude občanům půjčovat na pořízení nových technologií. U těchto dotací ale dnes není dostatek informací o tom, co a jak by mohlo být do budoucna podporováno. Není jisté, že nějaké dotace na nové kotle vůbec budou," uvádí.
Co na to ministerstvo životního prostředí? Dotace možné jsou, ale zatím jen na severní Moravě. V tomto programu činila podpora 60 000 korun na kotel. "Je plánováno navýšení celkových dotací na výši 100 milionů korun. Když budou k dispozici další peníze, bude program rozšířen i na další kraje. Dále se připravuje program, který naváže na již ukončený program Zelená úsporám, ale přesné podmínky dosud nebyly stanoveny," napsala nám Michaela Jendeková.
Revize zajistí obecní úřad
Nová legislativa přinese další změnu – za čtyři roky začnou povinné pravidelné revize kotlů na tuhá paliva. Opět se to týká jen centrálního vytápění. "První kontrola technického stavu musí být provedena nejpozději do 31. prosince 2016. Revize bude provádět odborně způsobilá osoba proškolená výrobcem kontrolovaných zařízení," říká Petr Kučera z ministerstva životního prostředí. Pokud si revizi neuděláte nebo ji odmítnete obecnímu úřadu předložit, hrozí vám pokuta až 50 000 korun.
