„Zadání rodinného domu v Českém ráji nás očarovalo již při prvním setkání s investory. Jedinečný pozemek u lesa s výhledy na přilehlé skály a lesy měl pouze jedinou překážku, leží totiž v druhé zóně odstupňované ochrany přírody a krajiny Chráněné krajinné oblasti, která má pevně stanovené regulativy,“ vysvětluje architekt Jan Tesař ze studia Stempel & Tesař.
Vypořádat se s regulativy CHKO na vhodný typ oken nebylo vůbec jednoduché.
A nebyl to žádný „ráj“, kterému museli architekti vyhovět. V rámci odborného stanoviska správy CHKO Český ráj obdrželi přísná doporučení k projektu. Stačí malá ukázka doporučení, která se vztahují k oknům.
„Hlavní okna by měla být obdélná, osazovaná na výšku, dělená, s poměrem stran cca 2:3 až 4:5, šířka oken typická pro oblast Českého ráje se pohybuje v rozmezí 0,7 až 1,2 m; velikost oken ve štítové stěně se směrem vzhůru zmenšuje, plocha stěny venkovského domu vždy výrazně přesahuje nad plochou oken; počet oken ve štítové stěně se pohybuje mezi dvěma až čtyřmi...“
Stejně tak byly popsány povrchy, střecha, pozice komínu, poměry objemu objektu a podobně, takže architekti měli hodně omezené možnosti, jak přísným nařízením vyhovět.
Inspirace lidovou architekturou
„Náš návrh stavby vychází z principů místní lidové architektury, kdy je polovina domu kamenná a polovina dřevěná, čímž byl dům jednoznačně rozdělen na hospodářskou a obytnou část,“ popisuje základní ideu stavby Jan Tesař.
Dalším inspiračním zdrojem se staly průjezdné stodoly, které se v návrhu propsaly do velkých prosklených částí. Tyto průhledy vnáší do interiéru jižní světlo a přitom ponechávají jedinečný severní výhled na les a vrcholky Krkonoš.
Samozřejmě museli autoři vyhovět požadavkům na zastřešení v podobě tradiční sedlové střechy. Jako krytinu zvolili (vzhledem k povětrnostním podmínkám v daném území) takzvaný předzvětralý titanzinkový plech. Kvůli podkroví byla střecha doplněna i o střešní okna.
Autoři neměli potřebu prosazovat nějaké nezvyklé tvary nebo detaily. Navrhli tvarově jednoduchou stavbu, bez jakéhokoliv architektonického prvku, který by narušoval přirozený objem venkovského stavení, a přetrhával tak kontinuitu s tradiční lidovou architekturou typickou pro dané území.
A výsledek? Vznikl dvougenerační přízemní objekt s obytným podkrovím. „Dvojdům má půdorysný tvar obdélníku, přičemž vstup je uprostřed delší strany od příjezdové cesty na jižní straně pozemku. Sedlová střecha ve sklonu 45 stupňů má hřeben orientovaný rovnoběžně s přístupovou cestou a hlavní podélnou osou domu,“ vypočítává architekt Tesař.
Prarodiče zde mají trvalé bydlení, děti s vnoučaty jej využívají na víkendy, dovolené a prázdniny.
Na přání majitelů není spuštěna diskuse.
Bydlení prarodičů oživuje červená stěna s vestavnými skříňkami.
Rodinný dům v Českém rájiAutoři: Stempel & Tesař architekti (Ján Stempel, Jan Jakub Tesař) Klient:Soukromá osoba Dodavatel: Stavební firma Hájek Pozemek: 2 715 m2 Zastavěná plocha: 189 m2 Užitná plocha: 198 m2 Celkový objem: 1 200 m3 |
AutořiProf. Ing. arch. Ján Stempel (1959), Ing. arch. Jan Jakub Tesař (1981) Ján Stempel, absolvent Fakulty architektury Technické Univerzity v Budapešti, začínal v dnes již v legendárním ateliéru SIAL pod vedením prof. Masáka a prof. Hubáčka. Od roku 2006 působí Ján Stempel jako vedoucí Ústavu navrhování na Fakultě architektury ČVUT v Praze. V roce 2008 založil ateliér Stempel & Tesař architekti společně s Janem Tesařem, který studoval na prestižní univerzitě v Delftu v Nizozemsku a fakultě architektury ČVUT v Praze. Během pobytu v Nizozemsku pracoval ve známé kanceláři Jeanne Dekkers architektur. Od roku 2018 je proděkanem pro vnější vztahy FA ČVUT. |
