Záměru výstavby polyfunkčních domů předcházelo naposledy veřejné projednání v místním kulturním domě Mlejn, kterého se zúčastnilo kolem 200 místních občanů. A pořádně naštvaných.
Projekt v sousedství obchodního centra totiž obyvatelé Lužin odmítají už od roku 2013, kdy byl poprvé zveřejněný v září 2013 na úřední desce Úřadu městské části Praha 13. Projekt měl přímo navazovat na probíhající rekonstrukci Obchodního centra Lužiny a rozšířit jej o výstavbu pěti patnácti až šestnáctipodlažních budov na přilehlých pozemcích.
Magistrát 18. listopadu 2013 rozhodl ve zjišťovacím řízení o tom, že projekt musí být posuzován podle procesu EIA, příprava dokumentace k tomuto procesu však trvala až do ledna 2015. V nové dokumentaci navrhl investor nahradit šestnáctipodlažní budovu alternativou dokonce o 26 patrech. Ani tento návrh úřad neschválil a 8. června 2015 byl vrácen k doplnění.
O rok a půl později, 11. 1. 2017, byla v informačním systému EIA zveřejněna dokumentace k upravené podobě projektu, počítající se dvěma šestnáctipodlažními věžemi, které ale tentokrát vypadají trochu jinak.
Ale ani tato varianta obyvatele Lužin neuspokojila. Podle jejich názoru radnice vedená starostou Prahy 13 Ing. Davidem Vodrážkou neučinila žádné kroky, které by stavbě bytových polyfunkčních domů zabránily, naopak na Lužinách v současnosti vyrůstá hned několik jiných obřích obytných komplexů najednou. Ty zatěžují už tak velmi hustě obydlenou městskou část (hustota obyvatel na 1 km2 je tu srovnatelná s centrem města).
Za celým projektem, který už měl několik podob včetně varianty s 26podlažními věžemi, stojí poměrně nepřehledný řetězec investorů (Lužiny Alfa, Lužiny Beta, City West Investors s.r.o., City West Investors LTD.), končící na britských ostrovech, který je podle obchodního rejstříku provázán například s osobou bývalého ředitele ČEZ Martina Romana (CWI Delta).
Proč vadí nová výstavba
Místní obyvatelé vyčítají projektu především to, že v dané lokalitě zhorší ovzduší, zatíží ji prachem a hlukem během několika let výstavby a zvýšenou dopravní zátěží během stavby i po ní.
„Bydlím v sousední ulici a zažila jsem na vlastní kůži rekonstrukci obchodního centra, vedle kterého mají nové budovy stát. Velmi často se tu pracovalo hlučně i v noci, běžné byly noční příjezdy a odjezdy nákladních a osobních aut a podobně. Přestože proběhlo z naší strany velké množství stížností na policii či místní úřad, nikdo nám nepomohl,“ vzpomíná na dobu rekonstrukce obchodního centra místní obyvatelka Veronika Valčíková.
„Není žádný důvod se domnívat, že by rozsáhlá výstavba bytových domů v režii stejného investora probíhala jinak, spíše bude situace ještě horší,“ dodává rozhořčeně.
Obyvatelé upozorňují na to, že bytový objekt určený pro více než 500 obyvatel dále zkomplikuje již tak špatnou situaci s parkováním aut a ohrozí bezpečnost dětí, které daným místem procházejí do škol, školek a podobně. Připomínají, že i kapacita škol a školek je již v současnosti v této lokalitě naplněna.
Senátor Václav Láska, zvolený za Prahu 5, shrnul na veřejném projednání záměru námitky občanů lapidárně do věty, že předložený záměr se do daného místa prostě „nevejde“.
Na pražský magistrát přišly od roku 2013 stovky písemných námitek od jednotlivců i společenství vlastníků sousedících jednotek.
Zástupce investora na únorovém projednání záměru místním obyvatelům připomněl, že jeho zásluhou proběhla předchozí rekonstrukce zchátralého obchodního centra, a uvedl, že už v době těchto prací dostal od radnice příslib možné další přístavby, což ovšem starosta městské části na místě popřel.
V rámci rekonstrukce byly zaslepeny boční strany obchodního centra, což bylo v dokumentaci zdůvodněno tím, že „vnitřní prostory obchodů i zázemí budou dle dnes běžného standardu uměle větrány a klimatizovány a naprostá většina budoucích nájemců vyžaduje zaslepené fasády, nelimitované okenními otvory.“
„Je až s podivem, jak přesně se tyto požadavky nájemců na zaslepení oken shodují s pozdějším umístěním navržených bytových domů podél fasády,“ upozorňuje jeden z obyvatel sídliště Lužiny, inženýr Libor Neumann.
Právě nutností zakrýt zaslepenou fasádu dnes také investor v projektové dokumentaci odůvodňuje potřebu výstavby dalších bytových domů: „Výše uvedené podněty a skutečnosti vedly investora k rozhodnutí po rekonstrukci OC Lužiny využít dnes v podstatě nevyužité, jako bariéra vůči okolnímu veřejnému prostoru působící dvory lemované slepými fasádami, a přistoupit k razantní transformaci exteriéru a okolí OC přístavbou dvou bytových objektů v místě stávajících zásobovacích dvorů.”
„Je pozoruhodné, že autoři textu spoléhají na naivitu a slaboduchost čtenáře, když odůvodňují výstavbu 15 a 16poschoďových budov potřebou zakrytí nevhodné fasády třípodlažní budovy,“ dodává k tomu inženýr Neumann.
Nejde jen o Prahu 5
Snaha „zahustit“ sídliště tam, kde se už nyní překračují hladiny hluku, prachu a chybějí parkovací místa, není v Praze ovšem nic výjimečného. S tímto problémem bojují i obyvatelé Jižního Města - Prahy 11.
Pražské sídliště Jižní Město
Úpravy územního plánu vycházejí vstříc developerům, změny koeficientu míry využití území pak z volných ploch, parkovišť či míst pro zástavbu typu rodinných domů vytvářejí plochy pro intenzivní bytovou zástavbu.
Díky využívání „salámové metody“ se pak developerům daří vyhnout takzvaným zjišťovacím a správním řízením.
O zvláštní situaci s pozemky a výstavbou v Praze 11 svědčí i to, že v roce 2014 Útvar pro odhalování organizovaného zločinu zasahoval u bývalého starosty Dalibora Mlejnského i celého zastupitelstva, o rok později ho policisté obvinili z machinací kolem prodeje pozemků. V případu je obviněno i 28 tehdejších zastupitelů (mnozí z nich jsou ovšem stále na původních postech a opět fungují v řadě komisí, které rozhodují o nové výstavbě na Praze 11), soud by měl proběhnout v letošním roce.
Dalibor Mlejnský nadále funguje jak na radnici Prahy 11, tak na Magistrátu hlavního města Prahy. Po odchodu z ODS si totiž založil vlastní stranu.
