Původní technologie lanovky, která byla ve zkušebním provozu od 10. listopadu 1949, měla sloužit 17 let. Nakonec vydržela prakticky bez větších oprav nebo zásahů až do roku 2012, byla tak nejstarší provozovanou lanovkou u nás. Od roku 1949 až do ukončení svého provozu vyvezla na Sněžku více než sedm milionů návštěvníků Krkonoš.
Přední část horní stanice získala novou ocelovou konstrukci, která vytváří tuhý celek schopný odolávat i extrémním povětrnostním podmínkám.
Neuvěřitelné? Lanovku vyrobila Transporta Chrudim na základě licence švýcarské firmy Von Roll a může být na svou práci opravdu pyšná. Je nutné si totiž uvědomit extrémní podmínky, které panují zejména na druhém úseku lanovky, jimž je samozřejmě vystavena i ta nová. Stavba horní stanice musí podle dnešních parametrů odolat větru až 215 km/h a zatížení sněhem až 8,82 kN/m2.
„Stavba je umístěna na hraně sousedící s Obřím dolem a dochází zde kvůli vzestupnému proudění vzduchu k silným námrazám,“ vysvětluje tak na další problém stavby Miloš Pařízek, hlavní inženýr a koordinátor projektu nové lanovky.
Provoz lanovky se zastavuje v okamžiku, kdy v daném místě překročí rychlost větru 60 km/h. Takže můžete vyjet na Růžovou horu, ale na Sněžku se už dostanete jen po svých, pokud to v takových povětrnostních podmínkách budete chtít vůbec riskovat. Právě úsek mezi Růžovou horou a vrcholem Sněžky totiž bývá téměř polovinu dní v roce kvůli větru mimo provoz. Nejvíce je větrem ovlivněná poslední část lanovky pod horní stanicí, která vede jen kousek nad hranou Obřího dolu. Na vrcholu Sněžky pak vítr dosahuje často v nárazech až 200 km/hod (55 m/s).
Unikátní stavba metra, tubus pod Vltavu nejdříve postavili v suchém doku |
Plány trvaly dlouho
Už od 1976 se zvažovala výstavba nové lanovky. Počítalo se s dvoulanovým systémem čtyřmístné kabinky z Transporty, následovaly další studie v 80. letech, které zvažovaly nabídku rakouské firmy Girak na moderní šesti- nebo osmimístnou kabinovou lanovku a prodloužení trasy prvního úseku až k chatě Lesovna.
Provoz na horním úseku Růžová hora – Sněžka se zastavil 13. května 2012, aby se stihlo rozebrat lanovku ještě během léta, dolní úsek Pec pod Sněžkou – Růžová hora skončil 2. září 2012. Stavba nové lanové dráhy byla zahájena 1. září 2011, provoz na dolním úseku 20. prosince 2013. Na zrekonstruovaném horním úseku se jezdí od 22. února 2014.
Materiál na stavbu musely dopravovat vrtulníky.
Zadavatel požadoval, aby se minimalizovaly zásahy do podloží pod budovami, aby se zachovaly stávající hmoty staveb a nenavyšoval se rozsah služeb.
Horní stanice tak byla částečně zbourána a poté opět dostavěna, nové jsou i inženýrské sítě a technická infrastruktura. Byla vybudována kanalizační a vodovodní přípojka, napojená na veřejný kanalizační a vodovodní řád Pece pod Sněžkou.
Jenže horní stanice nemá vlastní zdroj vody, a tak se přikročilo k ojedinělému a unikátnímu řešení, poprvé v historii lanových drah. Speciální vozy lanové dráhy dopravují vodu nahoru, další pak odvážejí splaškovou vodu dolů k mezistanici, kde se vypouštějí do kanalizace.
Boj s ochranáři
30 nejlepšíchPřečerpávací nádrže na pohonné hmoty u Loukova byly vybrány ČKAIT – Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – do přehledu 30 nejvýznamnějších realizací posledních 30 let. |
Stavba lanovky na Sněžku vypadala zdánlivě jednoduše, přesto má však spoustu ALE. Třeba to, že stavět bylo možné prakticky jen tři měsíce v roce, a to v srpnu, září a říjnu. V zimních měsících to kvůli větru a teplotám nejde, od jara a přes léto nejsou možné lety vrtulníků, protože je nepovolí ochrana životního prostředí. Vrtulníky se totiž musely postarat o veškerou dopravu i odvoz materiálu, těžké stroje do 1. zóny ochrany CHKÚ KRNAP přístup nemají. Takže se například horní stanice „rozebírala“ ručně.
OBRAZEM: Vrtulník odnesl přebytečnou podpěru z lanové dráhy na Sněžku |
Ochranáři měli i řadu dalších podmínek, mimo jiné i to, že se nesměla navýšit kapacita původní lanovky, která byla 250 lidí za hodinu. Z vrcholu Sněžky totiž nikdo nechtěl mít davovou sešlost, i když už dnes se někteří rádoby turisté hrnou i tam, kde je přísný zákaz vstupu.
Horní stanice je umístěna v 1. zóně ochrany CHKÚ KRNAP v těžko přístupném terénu.
O stavběGenerální projektant: Trento, Ing. Miloš Pařízek, hlavní projektant, který autorizoval všechny stupně projektové dokumentace, vedoucí koordinátor akce; autorský dozor generálního projektanta Ing. Zdeněk Mikulecký Statik: Atlant, ing. František Futera Architektonické řešení – studie: ateliér K2-architekti, Ing. arch. David Kratochvíl, Ing. arch. Stanislava Kratochvílová Investor: město Pec pod Sněžkou Technický dozor stavebníka: Ingeniring Krkonoše, Ing. Václav Jiránek Hlavní dodavatel: Sdružení firem BAK stavební společnost, Leitner AG Stavbyvedoucí: Ing. Daniel Slovák Náklady: 311 milionů Kč Ocenění: Stavba roku 2014, Cena Inženýrské komory 2015 |
ARCHIVNÍ VIDEO: Podívejte se na cestu lanovkou na vrchol Sněžky po znovuzahájení provozu v roce 2014:
