V samotném finále hlasovací ankety veřejnosti se elektrárna stala dokonce největším divem České republiky, kdy pro ni hlasovalo 119 158 občanů, zařadila se tak vedle takových památek, jako jsou například hrad Karlštejn nebo zámek Hluboká.
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v chráněné krajinné oblasti Hrubého Jeseníku se i 27 let od svého spuštění může pochlubit řadou prvenství, včetně těch evropských.
Letecký pohled na obě nádrže – krajina Jeseníků získala fascinující vodní plochy.
Přesto se mnozí odborníci netají tím, že její vybudování, jehož náklady se vyšplhaly na 6,5 miliardy korun (návratnost byla pouhých sedm let!), by dnes už možná nebyla, to připomíná i Ing. Jan Höll, hlavní inženýr výstavby elektrárny.
Souboj s různými ochránci přírody a eko spolky by stát v současbńé době prohrál. A to přesto, že díky provozu této elektrárny, která nepotřebuje žádné suroviny a nevytváří žádný odpad, se ročně ušetří 600 000 tun hnědého uhlí, což představuje 30 000 plně naložených vagonů, a do ovzduší se nedostane 600 000 tun oxidu uhličitého… Elektrárna přitom ročně vyprodukuje jednu miliardu kWh, na plný výkon naběhne během necelých dvou minut. Od roku 1989 obdobné stěžejní dílo v Česku nevzniklo.
Jak to začalo
O nutnosti vybudovat nové a silné zdroje elektrické energie, a to nejen jaderné elektrárny, se uvažovalo už v 50. letech. V roce 1968 byl hlavním inženýrem projektu jmenován Ing. Roman Hejda, který v této funkci (naštěstí) vydržel celých 20 let, což bylo velmi důležité pro návaznost a kvalitu zpracování projektu, který se dokonce na několik let zastavil. Stavba začala v roce 1978.
Po něm nastoupil Ing. Ervín Šíma, s nímž už předtím spolupracoval, ten projekt dovedl až do zdárného dokončení. Jde o třetí největší přečerpávací elektrárnu ve světě. Zároveň má největší reverzní vodní turbínu v Evropě (325 MW) a největší instalovaný výkon v ČR (dvakrát 325 MW), představuje i elektrárnu s největším spádem v České republice (510,7 m).
Během sedmi hodin může hladina horní nádrže stoupnout o 21 metrů.
Projekt se na začátku 80. let minulého století pozastavil, pokračovalo se až v roce 1989. Dokončit impozantní stavbu se podařilo v roce 1996. Nucenou pauzu však projektanti využili k vylepšení a zefektivnění projektu.
Stavba v chráněné krajinné oblasti Jeseníků samozřejmě představovala zásah do krajiny, vždyť horní nádrž v nadmořské výšce 1 350 metrů, plochou 15,4 ha (vešlo by se na ni 15 fotbalových hřišť) a s hloubkou až 26 metrů znamenala (provozní objem nádrže je 2 580 000 m3 vody, celkový 2 719 750 m³ ) kromě jiného i úpravu vrcholu masivu Mravenečník. Nemylte se však, hora se nezmenšila, naopak se její výška v určitém místě o tři metry zvýšila. Autoři dbali i na to, aby stavby, které k ní patři, ctily horský ráz krajiny. Většina technologií je však skrytá pod zemí.
30 nejlepšíchElektrárna Dlouhé stráně byla vybrána ČKAIT - Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě - do přehledu 30 nejvýznamnějších realizací posledních 30 let. |
Dnes patří okolí obou nádrží (dolní na říčce Divoká Desná je v nadmořské výšce 824,7 m, celkový objem je 3 405 000 m³ a plocha 16,3 ha) k velmi žádaným turistickým cílům, elektrárna dostala i Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti cestovního ruchu, a to 1. místo v kategorii Technická památka.
Přesun vody během čerpání je opravdu značný, hladina horní nádrže se při plném načerpání zvedne o 21,5 m, zatímco hladina dolní nádrže klesne až o 22,2 m. Aby nedocházelo k nežádoucímu průsaku vody z horní nádrže, je její dno zaizolované 18 cm vysokou vrstvou přírodního asfaltu až z Albánie, který vydrží teploty od −30 do +60 °C.
Tajemství přehrad: Dlouhé stráně jsou divem techniky a klenotem Jeseníků |
Technika, která dodnes vzbuzuje respekt
Základem elektrárny jsou dvě reverzní Francisovy turbíny s výkonem 325 MW umístěné v kaverně o rozměrech 87,5 × 25,5 × 50, jde o dvě největší reverzní vodní turbíny v Evropě a druhé největší na světě.
S horní nádrží propojují kavernu dva přivaděče s průměrem 3,6 m a délkou 1 547 a 1 499 m, s dolní nádrží pak dva tunely o průměru 5,2 m a délce 354 a 390 m. Přečerpat potřebné množství vody jsou schopné za sedm hodin.
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně v Jeseníkách dostala nové srdce – nové oběžné kolo turbíny. Kolos o průměru přes 4,5 metru vážící téměř 40 tun bylo nutné spustit do podzemní kaverny v hloubce zhruba třiceti metrů.
Vedle turbínové kaverny je další prostor o rozměrech 115 × 16 × 21,7 m, v nichž jsou rozvodny 22 kV a dva blokové trojfázové transformátory. Výsledný proud o napětí 400 kV je z podzemí vedený na zapouzdřené vývodové pole a dále venkovním vedením 52 km do rozvodny v Krasíkově.
Celková délka tunelů a šachet vybudovaných v podzemí je 8,5 km, v zimním období se lze k horní nádrži dostat unikátně raženým tunelem s výtahy.
Provoz řídí dispečink v Praze, který může rychle reagovat na změny napětí v celé soustavě. Elektrárna je zcela soběstačná, je totiž vybavená malou nízkotlakou vyrovnávací elektrárnou, která zvládá vlastní spotřebu. Je soběstačná i pokud jde o vodu, má vlastní úpravnu vody, kterou získává z potoku Jezerná, i čistírnu odpadních vod.
Proč vodní elektrárnyVodní elektrárny jsou nejvýznamnějším nízkoemisním a obnovitelným zdrojem s největší produkcí. Dodávají téměř 17 % světové elektřiny a okolo 70 % obnovitelné elektřiny. Na rozdíl od takzvaných obnovitelných zdrojů, tedy větrných a solárních elektráren, je rozmary počasí téměř neohrožují. A jak funguje elektrárna Dlouhé stráně? V elektrizační soustavě několik významných funkcí - statickou, dynamickou a kompenzační. Statickou funkcí se rozumí přeměna nadbytečné energie v soustavě na energii špičkovou - v době přebytku elektrické energie v síti (především v noci) se voda čerpá z dolní nádrže do horní a ve špičkách, v době nedostatku elektřiny, se v turbínovém režimu vyrábí elektrický proud. Dynamickou funkcí přečerpávací vodní elektrárny se rozumí schopnost plnit funkci výkonové rezervy systému, vyrábět regulační výkon a energii a podílet se na řízení kmitočtu soustavy. Kompenzační provoz slouží k regulaci napětí v soustavě. Zdroj: ČEZ |
Tajemství přehrad
Sledovat další díly na iDNES.tvDodavatelé a autořiProjekt: generální projektant stavby firma Aquatis (dříve Hydroporojekt) |
