Největší podzemní nádrže na pohonné hmoty u Loukova na Kroměřížsku jsou unikátní nejen objemem, ale i konstrukčním řešením, trvanlivostí, bezpečností i ekologickým přínosem – nijak totiž nenarušují krajinný charakter. Tento „technický čtyřlístek“ zůstal bohužel osamocený – od roku 2011, kdy byla stavba dokončena, se u nás žádné podobné podzemní nádrže už nepostavily.
Každá nádrž má objem 35 tisíc m³, tedy 3,5krát víc, než mívají běžné nadzemní nádrže. Náklady na stavbu představovaly částku 1,4 miliardy korun a jejich životnost by měla být sto let, jak tvrdí generální ředitel Čepra Jiří Borovec.
Nádrže tvoří tenkostěnné válce s průměrem téměř 48 m a výškou přesahující i se střechou 27 m, ale nic z nich neuvidíte, kryje je násyp zeminy o objemu víc než 300 tisíc m³, který představuje zábranu proti ohni a omezuje vliv teplotních změn.
Všechno je jednou poprvé
První etapa stavby v Loukově skončila zhutněním roznášecích podkladních vrstev pod nádržemi. Druhá zahrnula právě stavbu čtyř tenkostěnných nádrží, z nichž každá má provozní objem 35 tisíc m³. Pomocí taženého bednění rostly do výšky v průměru o 1,4 metru denně.
Unikátní stavba metra, tubus pod Vltavu nejdříve postavili v suchém doku |
Zátěžové zkoušky vodou dopadly výborně, takže tým inženýra Michálka z divize 6 společnosti Metrostav mohl přistoupit ke třetí etapě, která představovala i vnitřní dvouplášťovou výstelku nádrží, která byla v takto velkých zásobnících provedena vůbec poprvé. Má bránit úniku produktu z nádrží, ale pomocí podtlakového systému identifikovat i jejich případnou netěsnost.
Tato etapa zahrnovala i propojení nádrží 130 m dlouhým technologickým tunelem, vybudování potrubních rozvodů, technologických a bezpečnostních zařízení, čerpací stanice a napojení nové části areálu na jeho centrální řídicí středisko.
Náročná stavba
Nádrže jsou založeny plošně na základové desce ve tvaru osmiúhelníku s tloušťkou 600 až 820 mm s obvodovým věncem o tloušťce 1,2 m umístěným pod stěnami nádrže. Deska je vyspádována směrem ke středu, kde je takzvaný kalník.
Dále je předepnuta ve dvou kolmých směrech dvanácti lanovými soudržnými kabely a uložena na kluzné spáře, aby se umožnilo její stlačení od předpětí a od smršťování betonu.
Stěny nádrží mají tloušťku 600 mm, která dává konstrukci požadovanou tuhost a současně v ní umožňuje umístit betonářské a předpínací výztuže včetně požadovaného krytí. Stěny jsou předepnuty vodorovně i svisle.
30 nejlepšíchPřečerpávací nádrže na pohonné hmoty u Loukova byly vybrány ČKAIT – Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – do přehledu 30 nejvýznamnějších realizací posledních 30 let. |
Nádrže zastřešují kupole ve tvaru kulové skořepiny. Mají vzepětí 5 m a tloušťku 250 mm. Je vyztužena pouze betonářkou výztuží s výjimkou obvodového věnce, kde jsou umístěny obvodové dvanácti lanové kabely. Střecha je propojena se stěnami pomocí přepínacích tyčí a betonářské výztuže a spoj je ztužený obvodovým předpětím.
Betonáž byla mimořádně náročná s ohledem na požadavek na pomalé tuhnutí betonu, které umožňuje navázání jednotlivých vrstev a současně s ohledem na požadavek dostatečné pevnosti betonu umožňující posun bednění.
S ohledem na omezený prostor bylo nutno vyřešit uspořádání předpínací a betonářské výztuže tak, aby bylo možné garantovat jejich plynulé osazování a betonáže stěn. Konstrukce bednění stěn musela být také upravena, aby bylo možné betonovat i konzoly na horním okraji stěn, které sloužily později pro zvedání střechy a pro její ukotvení
Ocenění: Stavba roku 2012
Vynikající betonová konstrukce , Česká betonářská společnost 2011
ZúčastněníGenerální projektant: Artech, Litvínov, Ing. Miroslav Kroupa Projektant statické a konstrukční části nádrží: Stráský, Hustý a partneři Brno Zodpovědný projektant: Doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D. Vedoucí projektant: Prof. Ing. Jiří Stráský, DSc. Realizace: Generální dodavatel: Metrostav, Divize 3 - Ing. Ladislav Michálek, Prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., expert zhotovitele Dodavatel betonové konstrukce: Metrostav, Divize 6 Ing. Pavel Kasal, Ph.D. Dodavatel předpínání a zvedání střechy: SM7 - Ing. Miloš Šimler |