Na to, v čem lidé chybují nebo na co by si měli dát pozor, odpovídají zkušení architekti.
Jaké lidí dělají hlavní chyby?
Architekt Michal Rosa, Rosa – Architekt: Většina domů je zadána, vyprojektována a postavena bez špetky nadhledu, velkorysosti a invence. Vznikají domy, které jsou nevhodně umístěné na pozemku a špatně orientované vůči světovým stranám, domy, jejichž dispoziční uspořádání zdaleka nedosahuje kvality panelákových bytů, domy, které postrádají jakoukoli architektonickou hodnotu.
Je to otázka jen samotných domů?
Michal Rosa: Každý jeden dům je střípkem mozaiky, která vytváří naše města. Stavím-li dům, měl bych cítit jistou zodpovědnost za spoluvytváření bezprostředního okolí, které může nevhodná stavba nenávratně poškodit. Dříve tomu tak bylo, ulice postavené v období před druhou světovou válkou bývají malebné, nové jen výjimečně.
Také nedomyšlenost a komplikovanost vnitřního uspořádání domu ovlivňuje každodenní život obyvatel domu. A tak domy staré klidně sto let slouží bydlení lépe než mnohé nové domy.
Vyšší hmota obsahující obytný prostor a garáž je při severní hranici pozemku, zatím co hmota obsahují ložnicovou část byla umístěna při jižní hranici pozemku. Rodinný dům se skládá ze dvou hlavních hmot orientovaných kvůli soukromí kolmo na příjezdovou komunikaci.
Respektují dnešní investoři moderní technologie?
Architektka Martina Rosová, studio Rosa – Architekt: Ve všech aspektech života většina populace bez ohledu na datum narození nadšeně přijímá nové technologie a soudobý design výrobků denní potřeby, ale když dojde na řešení architektury domu a stylu jeho vybavení, drží se při zemi. I movití stavebníci staví banální domy a návrhu domu věnují často méně času než výběru nového auta.
Co chybí dnešním stavebníkům?
Martina Rosová: Jedním z důvodů současné situace může být nedostatek dobrých vzorů. Nositelem kultury v minulosti byla aristokracie. Standardy, které nastavila, přebírali měšťané a později továrníci. Vývoj byl plynulý, vše se měnilo postupně.
Ať byly nové trendy přijímány nadšeně či s rozpaky, hlavním cílem vždy byla maximální dosažitelná kvalita. Ti, kteří ve třicátých letech minulého století nepřijali teze moderny, pokračovali jen v původním směru, ale nerezignovali na základní hodnoty. Proto jsou domy z této doby nadčasové.
Druhá světová válka a následující období ideologické architektury zpřetrhaly tyto vazby, bydlení bylo degradováno na ubytování. Oficiální architektura spojená s naprostou unifikací zprofanovala některé materiály a architektonické prvky a degradovala architekty do role kresličů. S unifikací stavebních prvků a projektů ztratil architekt své postavení ve společnosti.
Český národ si pak nechuť k architektům stejně jako odpor k moderní architektuře spojované s paneláky přenesl do porevolučního období a první porevoluční stavebníci je přetavili v pověstné "podnikatelské baroko".
Vizualizace rodinného v Trutnově pro sportovní nadšence, kteří se nechtějí zatěžovat přílišnou údržbou.
Kde hledají lidé inspiraci?
Architekt Michal Rouha, ateliér Povětroň: Většina lidí, kteří se dnes rozhodnou pro stavbu rodinného domu, často hledají inspirace v katalogových domech a touto cestou se nakonec i vydají.
Přestože se kvalita katalogových domů v poslední době zlepšila, je třeba zdůraznit, že principiálně jde o špatné řešení. Složitost determinujících faktorů pozemku (orientace ke světovým stranám, morfologie, okolní zástavba, výhledy, vegetace, regulace, atd.) spolu s individuálními požadavky klienta neumožňuje univerzální řešení.
Každý dobrý architekt se půjde nejdříve podívat na pozemek a popovídá si s klienty o jejich představách. To je naprostý základ a předpoklad pro kvalitní a fungující dům.
Jak by měl probíhat vztah mezi stavebníkem a architektem?
Michal Rouha: Aby bylo možné najít osobité řešení pro potřeby stavebníka na konkrétním stavebním pozemku do stanoveného finančního limitu, je nezbytné, aby byl klient otevřený novým myšlenkám, aby k architektovi přicházel bez předsudků. Je třeba, aby dokázal definovat, čeho chce dosáhnout, ale způsob jakým se toho dosáhne, by měl nalézt architekt.Je důležité se oprostit od předsudků a zažitých klišé.
Není dobré stavět dům podle obrázku z časopisu, podle toho, co stavebník viděl na návštěvě u známých. Aby to byl jeho dům, musí do něj promítnout svou osobnost a sebevědomě vyjádřit svůj životní styl. Musí nalézt odvahu vzdorovat rozumování svého okolí, protože mnoho lidí se bude chtít nezištně podělit o svůj názor a zkušenosti.
Návrh domu nedaleko Brna
Michal Rosa: Optimálně by spolupráce mezi stavebníkem a architektem měla začít už výběrem pozemku. Architekt by měl být pro stavebníka průvodcem celým procesem projektování, povolování stavby a realizace, měl by být jeho partnerem a garantem kvality.
Úkolem architekta při navrhování rodinného domu je zejména komunikace se stavebníkem, porozumění jeho potřebám a přenesení zadání do dispozice a hmoty. Mezi architektem a jeho klientem by měl vzniknout vztah založený na důvěře a respektu.
Architekt by měl svého klienta dobře poznat, aby mu porozuměl. V minulosti nebylo neobvyklé, že architekt nějakou dobu žil s rodinou, pro kterou navrhoval dům, aby poznal její zvyklosti. Není tu rozhodně proto, aby svého klienta nutil do řešení, které neodpovídají jeho potřebám a způsobu života. Rozhodně by se uživatel neměl přizpůsobovat svému domu. Rodinné domy jsou určeny k bydlení.
Architekt Karel Spáčil: Navrhuji-li dům pro konkrétní rodinu, úspěch celého projektu nespatřuji v tom, že se mi podaří prosadit například něco efektního nebo architektonicky čistého. Jde mi naopak o dosažení souladu mezi přáními a představou stavebníků, a mým názorem na architektonickou podobu domu. Toho jde dosáhnout jen úzkou, důvěrnou spoluprací.
Řešením bydlení může být i rekonstrukce staršího domu.
Ne každý stavebník má na stavbu domu neomezený rozpočet, aby si mohl splnit všechna přání. Katalogové domy, alespoň při prvním pohledu, působí levněji…
Martina Rosová: Problém je, že uváděné ceny katalogových domů a běžně používané stavební technologie odpovídají té nejnižší úrovni technického provedení, kvality materiálů a estetických kritérií. Z informací získaných z katalogů a od známých, kteří postavili dům takové kategorie, pak mají stavebníci zkreslené informace o budoucí ceně domu a tudíž přehnaná očekávání.
Také je potřeba nezapomenout, že bude nutné vybavit i vnitřní prostory domu a že velikosti a stylu domu by měly odpovídat i jeho interiéry. Ve velkém a luxusním domě bude laciné vybavení působit nepatřičně. Stejné vybavení bude působit úplně jinak v kontextu startovního bydlení.
Architektka Jana Fischerová, ateliér Povětroň: Často se setkáváme s názorem, že architekt prodražuje stavbu. To je naprostý nesmysl. Právě architekt vám navrhne ekonomicky racionální stavbu, optimalizuje náklady. Někdy je s podivem, jak se lidé snaží ušetřit na přípravě stavby položky v řádu desetitisíců a na samotné stavbě potom bez výčitek vyhazují statisíce kvůli špatnému řešení.
Velikosti a stylu domu by měly odpovídat i jeho interiéry.
Karel Spáčil: Nevelký rozpočet nemusí být nepřekonatelnou překážkou, ale měl by nutit stavebníka více přemýšlet o tom, co opravdu nutně potřebuje. Vtipná a estetická řešení jsou mnohdy právě výsledkem nutnosti respektovat finanční limit. Ten by měl ovšem vždy omezit spíše kvantitu, například velikost domu, nikdy kvalitu architektonického řešení nebo samotného projektu.
Pokud se stavebník musí chovat úsporně, je třeba zvážit, čemu dát přednost a kde sáhnout po alternativním řešení. Často není možné zachovat počet místností. Udělat je menší nic neřeší. Aby určitá místnost plnila svou funkci dobře, aby byla příjemná a pohodlná, musí mít patřičnou velikost.
V mnoha projektech je dodnes možné vidět garáž navrženou podle norem ze sedmdesátých let, jejíž malá šířka a úzká vrata omezí její využití na sklad zahradní techniky, protože většina dnešních aut se do ní nevejde.
Velikosti a stylu domu by měly odpovídat i jeho interiéry.
Michal Rosa: Většina žen touží po šatně, ale šatna začíná být funkční a užitečná až od určité velikosti. Než dělat malou šatnu, je lepší a mnohem úspornější vyřešit úložné prostory jiným způsobem.
Že známí stavebníka mají ostrovní kuchyň, neznamená, že ji potřebuje i on. Ostrovní kuchyně jsou zajímavé, ale prostorově mnohem náročnější než kuchyně u stěny.
I u větších domů, je třeba dobře promyslet, jakým způsobem bude dům užíván, kolik lidí ho bude obývat, jak velká společnost se bude v domě scházet. Zbytečně velké a nezabydlené místnosti bývají neútulné, rodina se v takovém domě necítí dobře, lidé k sobě mají daleko, vztahy přestávají fungovat.
