Na ostrově Guam v severozápadním Pacifiku se podle agentury Reuters šíří letáky s návodem jak reagovat v případě jaderného útoku. Připomínají podobné materiály z dob studené války a kubánské krize z šedesátých let minulého století.
Stačila slovní přestřelka amerického prezidenta a severokorejského vůdce a v jižní Kalifornii ožil obchod se soukromými bunkry a přístřešími na přežití. Zájem o ně vzrostl přímo raketovou rychlostí. Na objednávky se údajně stojí podobně dlouhé „fronty“ (naštěstí díky technologiím jen prostřednictvím internetu) jako kdysi u pokladen kin na film Armageddon.
Detail jedno z přístupových cest a kontaktu
Možná i proto v „La La Landu“ dnes nikoho nezajímají rozhovory s hollywoodskými hvězdami. Nejznámější celebritou se teď stal v místních tiskových a televizních zprávách Rob Hubbard. Pokud ho někdo nezná, má smůlu, protože nukleární válku bez jeho pomoci jen stěží přežije.
Hubbard je zakladatel a majitel firmy Atlas, která nabízí řešení, jak tahle bláznění vojevůdců a politiků, ale také přírodních katastrof a občanských nepokojů lze přežít v pohodlí. Samozřejmě to stojí nějaké peníze, ale kdo by to pro svoje dobro, rodinu a přátele neudělal?
Úkryt před válkou
Luxusní úkryt před pandemickými událostmi z dílny Hubbarda je vyprojektovaný z obrovských kovových trub o průměru tří a délce skoro šestnácti metrů. Nabízí veškeré pohodlí domova pro šest lidí za necelých sto tisíc dolarů, ovšem bez pozemku, dopravy a zabudování do hloubky šesti metrů pod povrch země.
Je vybavený jako dvoupokojový byt v paneláku s výhledem do zdi souseda: má manželskou ložnici, dětský pokoj s palandami a obývák propojený s kuchyní a koupelnou. Ledničku nahrazuje místnost se zakonzervovaným jídlem ve stylu vojenských přídělů pro armádu. Chybí jen kaviár a šampaňské.
Jednotlivé prostory jsou odděleny otevíracími i posuvnými dveřmi. Čtyři kamery umístěné nad zemí jsou stejně jako ostatní přístroje na klimatizaci napojeny na pohon „zelených“ energií slunce a větru. K vybavení patří také „kyslíkový zásobník“, který uvolňuje kyslík chemickou reakcí, detektor radiace, krátkovlnná vysílačka, monitory bezpečnosti a podobně.
Cena konečné instalace bunkru je podmíněna hloubkou uložení, propojením se septickým tankem, přívodem vody z vlastní studny nebo zásobníku a umístěním dvou vstupních/únikových cest s žebříky a uzávěrem podobným poklopu v tankové věži na povrchu zamaskovaném v křoví anebo umělých balvanech.
Zájemci o bunkry
„Lidé, kteří si pořizují bunkry, nejsou žádní blázni. Patří k nim doktoři, právníci i vědci, a to včetně politiků a bývalých vojáků,“ tvrdí Hubbard a popisuje nejlevnější model, který je jen šest metrů dlouhý. „Může sloužit jako pohotovostní úkryt tam, kde řádí tornáda. Lze jej pořídit za necelou polovinu velkého bunkru a pro přežití na krátkou dobu, třeba přírodního neštěstí, je postačující“.
Sprchový kout se vešel jen do středu válce bunkru.
Někomu by se mohlo zdát, že může jít o extravagantní obydlí a neobvyklý úkryt soukromí celebrit před paparazzi. Hubbart s tím nesouhlasí. Nic neprozradí. Ctí soukromí a jako majitel bezpečnostních dat o svých zákaznících nic důvěrného nesdělí. Firma Atlas není jediným výrobcem bunkrů ve Spojených státech. V Texasu vyrábí podobná přístřeší na přežití Radius Engineering International. Jenže jeho výrobky jsou jen ze sklolaminátů a navíc mají údajně dvojnásobnou cenu oproti Atlasu.
Bunkry v historii Los Angeles mají své místo. Stráně městské části Mar Vista asi kilometr od pobřeží sloužily během druhé světové války k umístění protileteckých děl proti případnému útoku japonských kamikadze. Majitelé nemovitostí proto v okolí dávali přednost výstavbě betonových úkrytů před bazény na zahradě.
Dnes je kopec nad pobřežím Pacifiku nejžádanějším místem k pěstování ovoce a zeleniny. Stal se kolonií zahrádkářů a jeho součásti je i veřejné basebalové hřiště. Současné stavební předpisy v Los Angeles však stavbu bunkrů nepovolují, a tak firma Atlas musí své produkty nabízet v místech, kde rozhoduje jen majitel pozemku bez byrokratických omezení.
Takto vypadá připravený hotový bunkr.
Na podobné obcházení nařízení a požadavků už dlouho spoléhá i Vivos Group z nedalekého San Diega. Navíc slibuje přežití dalších katastrof i pro ty, kteří nemají peněz nazbyt a ani nevlastní potřebné místo.
Pro ně nabízí ochranné přístřeší v málo přístupných místech po celé Americe, ve kterých se za měsíční příspěvek mohou spasit v komunitách. Členům navíc slibuje, že dá dopředu vědět, kdy nastane konec světa.
