Pražané jsou podle něj právem na své historické město hrdí, z pohledu moderní architektury je ale tuctové a nevýrazné. "Je jedinečné krajinou a tím, jak se domy propojují s přírodou, ale kde je nějaká výjimečná novodobá stavba?" ptá se architekt považovaný za jednoho z nejodvážnějších vizionářů.
Jeden Tančící dům je málo
A není sám, kdo si to myslí. Přidávají se i jeho čeští kolegové. "Ano, máme toho v Praze zoufale málo," říká například Vlado Milunič. Právě on je s Frankem O. Gehrym autorem Tančícího domu na Rašínově nábřeží z roku 1996. Domu, který vzbudil tolik emocí, ale jako jediný snese srovnání se světovou architekturou. "Jeden Tančící dům ale nestačí," myslí si Yansong.
Praha a velcí architekti Zlatý Anděl. Autorem je architekt Jean Nouvel, budova stojí od roku 2000 na křižovace Anděl na Smíchově.  Danube House. Autorem jsou architekti E. Kohn, W. Pedersen, S. Fox, budova stojí na Rohanském ostrově v Karlíně od roku 2003. |
Porevoluční nadějný nádech v podobě tohoto rozevlátého nárožního domu jako by ustrnul. Od té doby se o pražské moderní architektuře ve světě neví a město čím dál více připomíná zkamenělinu. Krásnou a jedinečnou, ale nehybnou.
"Ačkoliv i po Tančícím domě se v Praze objevilo pár zajímavých staveb od známých architektů, žádná nedosahuje světového věhlasu," upozorňuje architekt Zdeněk Lukeš.
Profil architekta Ma Yansong se narodil v roce 1975 v Pekingu v Číně. Založil ateliér MAD (Ma Yansong design). Věhlas získal s mrakodrapy Absolute Towers, ale staví po celém světě. Navrhl i budovy Floating Island na místě Světového obchodního centra v New Yorku, ale v soutěži nevyhrál. |
Podle odborníků tak metropole mrhá svým potenciálem, protože zájem mezi velkými jmény o ni je. Že nejsou peníze? O ně až tak úplně nejde. Spíše o osvícené investory. Ve světě nalezneme řadu nákladných staveb, které záhy slavily fenomenální úspěch.
Turisty jednoduše táhnou a vynaložené peníze se městu rychle vracejí. Třeba španělské Bilbao. Kdo by do tohoto města jezdil, kdyby zde před lety nevzniklo úžasné Guggenheimovo muzeum?
Město jako sídlo teroristické organizace ETA a upadající loděnice v Bilbau nebyly zase takovým tahákem. "Ovšem po stavbě muzea ve městě přenocovalo o téměř 800 tisíc lidí víc," vypočítává Petr Cibulka z Informačního institutu.
Je to jednoduchá rovnice. Více turistů, více peněz do rozpočtu města a samozřejmě i více pracovních míst. A není pochyb, že má česká metropole o hodně lepší pozici než neatraktivní Bilbao se 350 tisíci obyvatel. Pozici, kterou mu jiná evropská města mohou jen tiše závidět.
Praha podle Cibulky nutně potřebuje právě takový impulz, získat magnet v podobě svébytné stavby, která by se nemusela stydět ani mezi takřka sochařskými díly světové moderní architektury. Jedině tak metropole obstojí v jednadvacátém století a neustrne ve své magické historii.
Praha dle reakce čínského architekta Yansonga jednu takovou možnost propásla. Ačkoliv osud Kaplického knihovny nezná, nad jejím obrázkem nadšeně poskočil. "To je přesně to, o čem mluvím. Praha si prostě moderní architekturu zaslouží."
Kaplického blob je podle světoznámého čínského architekta typ stavby, která by Prahu proslavila.
Nebát se a neutápět se v malichernostech
Co to tedy znamená? Odborníci si myslí, že by se politici neměli bát a neměli by hledat důvody, proč něco nejde. Naopak by se měli snažit, aby tu po nich něco "zůstalo". Nutností je samozřejmě i jejich "osvícenost." A nejen jejich, ale obecně i investorů. Právě na to žehrají čeští architekti již řadu let.
Podle odborníků nejen z řad architektů však Praha hledá v moderní době svou novou identitu, která by vycházela z její historie a kultury. Tomu by mohla výrazně pomoci originální stavba, kterou si její obyvatelé vezmou za svou. Stavba, o které za desítky let každý řekne: "Ano, postavili ji, když jsem byl mladý."
Potřebuje Praha výraznější moderní architekturu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 23:00 pondělí 7. listopadu 2011. Anketa je uzavřena.
