Pražané jsou podle něj právem na své historické město hrdí, z pohledu moderní architektury je ale tuctové a nevýrazné. "Je jedinečné krajinou a tím, jak se domy propojují s přírodou, ale kde je nějaká výjimečná novodobá stavba?" ptá se architekt považovaný za jednoho z nejodvážnějších vizionářů.
Jeden Tančící dům je málo
A není sám, kdo si to myslí. Přidávají se i jeho čeští kolegové. "Ano, máme toho v Praze zoufale málo," říká například Vlado Milunič. Právě on je s Frankem O. Gehrym autorem Tančícího domu na Rašínově nábřeží z roku 1996. Domu, který vzbudil tolik emocí, ale jako jediný snese srovnání se světovou architekturou. "Jeden Tančící dům ale nestačí," myslí si Yansong.
Praha a velcí architekti |
Porevoluční nadějný nádech v podobě tohoto rozevlátého nárožního domu jako by ustrnul. Od té doby se o pražské moderní architektuře ve světě neví a město čím dál více připomíná zkamenělinu. Krásnou a jedinečnou, ale nehybnou.
"Ačkoliv i po Tančícím domě se v Praze objevilo pár zajímavých staveb od známých architektů, žádná nedosahuje světového věhlasu," upozorňuje architekt Zdeněk Lukeš.
Profil architekta |
Podle odborníků tak metropole mrhá svým potenciálem, protože zájem mezi velkými jmény o ni je. Že nejsou peníze? O ně až tak úplně nejde. Spíše o osvícené investory. Ve světě nalezneme řadu nákladných staveb, které záhy slavily fenomenální úspěch.
Turisty jednoduše táhnou a vynaložené peníze se městu rychle vracejí. Třeba španělské Bilbao. Kdo by do tohoto města jezdil, kdyby zde před lety nevzniklo úžasné Guggenheimovo muzeum?
Město jako sídlo teroristické organizace ETA a upadající loděnice v Bilbau nebyly zase takovým tahákem. "Ovšem po stavbě muzea ve městě přenocovalo o téměř 800 tisíc lidí víc," vypočítává Petr Cibulka z Informačního institutu.
Je to jednoduchá rovnice. Více turistů, více peněz do rozpočtu města a samozřejmě i více pracovních míst. A není pochyb, že má česká metropole o hodně lepší pozici než neatraktivní Bilbao se 350 tisíci obyvatel. Pozici, kterou mu jiná evropská města mohou jen tiše závidět.
Praha podle Cibulky nutně potřebuje právě takový impulz, získat magnet v podobě svébytné stavby, která by se nemusela stydět ani mezi takřka sochařskými díly světové moderní architektury. Jedině tak metropole obstojí v jednadvacátém století a neustrne ve své magické historii.
Praha dle reakce čínského architekta Yansonga jednu takovou možnost propásla. Ačkoliv osud Kaplického knihovny nezná, nad jejím obrázkem nadšeně poskočil. "To je přesně to, o čem mluvím. Praha si prostě moderní architekturu zaslouží."
Kaplického blob je podle světoznámého čínského architekta typ stavby, která by Prahu proslavila.
Nebát se a neutápět se v malichernostech
Co to tedy znamená? Odborníci si myslí, že by se politici neměli bát a neměli by hledat důvody, proč něco nejde. Naopak by se měli snažit, aby tu po nich něco "zůstalo". Nutností je samozřejmě i jejich "osvícenost." A nejen jejich, ale obecně i investorů. Právě na to žehrají čeští architekti již řadu let.
Podle odborníků nejen z řad architektů však Praha hledá v moderní době svou novou identitu, která by vycházela z její historie a kultury. Tomu by mohla výrazně pomoci originální stavba, kterou si její obyvatelé vezmou za svou. Stavba, o které za desítky let každý řekne: "Ano, postavili ji, když jsem byl mladý."