Když se restaurace Borgo Agnese v roce 2008 slavnostně otevřela, bylo pod jejím interiérem podepsáno studio Bořil/Vlček Architekti. Po deseti letech dostali stejní autoři možnost dát restauraci novou podobu.
V barevnosti restaurace se odráží i její zaměření na středomořskou kuchyni.
„Byli jsme osloveni celý interiér redesignovat, což pro nás představovalo ohromnou poctu a zároveň velkou výzvu. Poprvé jsem se dostal do situace, že mám po sobě de facto takzvaně předělávat interiér,“ říká architekt Jiří Vlček.
Jenže právě proto, že společně s kolegou Ondřejem Bořilem navrhli první podobu interiéru, bylo pro ně poměrně složité se rozhodnout, jak jej změnit a dát mu novou tvář. Navíc realizaci museli provést v co možná nejkratším možném termínu, aby restaurace nemusela být dlouho mimo provoz, což znamenalo také správně načasovat začátek realizace.
Nadčasovost se vyplatila
„Uvažoval jsem nad tím, jak proměnu udělat tak, aby byla viditelná, avšak zároveň nějak zásadně nezasáhla do dosud hosty příjemně vnímaného místa, které již má svou tradici. Prostě žádný šok, aby restaurace neztratila svého genia loci,“ popisuje Jiří Vlček.
Po delším uvažování a hledání inspirace si vytyčil hlavní body proměny: restaurace musí působit svěže, aby proměna navázala na původní řešení, navíc se musí ještě více „vypíchnout“ přednosti prostoru.
„Zároveň jsem chtěl mít v novém návrhu nějaký zajímavý detail, který bude návštěvník vnímat jako přidanou hodnotu současného stavu. Restaurace pracuje se středomořskou kuchyní, to se nám hodilo do nového konceptu,“ vypočítává architekt Vlček.
Podlehnout současným módním barevným trendům nechtěl, naopak se po domluvě s investorem přiklonil k nadčasovějšímu řešení. „Na tuto myšlenku mě navedl právě on, jak jsem se na tento koncept zaměřil, šlo pak navrhování celku a jednotlivých detailů již snadno. Všechny věci začaly postupně do sebe zapadat. Že šlo o správnou volbu, ukázaly i pozitivní reakce těch, kteří znali původní interiér.“
Proměna za devět dní
Na terase můžete mít pocit, že jste se ocitli ve Středomoří (když přehlédnete některé domy v okolí).
„Co se týká realizace, měla trvat co nejkratší dobu. Dostali jsme od investora a vedení restaurace jasné mantinely, konečný účet byl devět dní, a to v době hlavního proudu letních dovolených,“ vysvětluje Jiří Vlček.
Původní nápad, že se redesign bude týkat pouze některých detailů a částí, nakonec padl. Kromě oken a původních obkladů a dlažeb se v podstatě změnilo vše.
„Navíc jsme po dohodě s investorem navrhli a zrealizovali i redesign společných prostor celého objektu bytového domu tak, aby se vše vzájemně sladilo. Zásadní bylo nové osvětlení,“ objasňuje autor. „Odhadli jsme, že právě to bude pro novou tvář restaurace Borgo Agnese velmi důležité.“
V některých případech tak osvětlení vytváří dominantní prvek, v některých působí decentním, až nenápadným dojmem, vždy je však naprosto funkční k danému účelu.
Historie je zde stále přítomna.
Jako velmi zajímavý nápad se ukázalo použití prosvětlených potištěných fólií (Vecta) přímo v presbytáři bývalého kostela i ve společných prostorách bytového domu. Fólie jsou stmívatelné.
Do restaurace navrhli architekti kompletně nový mobiliář, nové barevné řešení stěn, osvětlení, v některých částech nové povrchy stěn, obklady či grafické polepy prosklených ploch. Podařilo se navýšit kapacitu šatny, změnily se textilie, závěsy, záclony, ubrusy, zeleň, dekorace i obrazy.
Svítidla Soap Large, která navrhla Ota Svoboda pro tuzemskou značku Bomma, skvěle vyniknou ve větších seskupení a v různých velikostech.
Za pouhých devět dní se podařilo z v určitých místech udělat nové keramické obklady, částečně nové elektroinstalace a revize stávajících, kompletní demontáž a montáž nového osvětlení a fólií Vecta, opravit a provést výmalby některých sádrokartonových stropů.
„To, že se vše podařilo včas, je i zásluha velmi dobré spolupráce s investorem. Klíčová byla také skutečnost, že nám dal volné ruce v řízení celé zakázky a možnost výběru dodavatelských firem. Právě dodavatelé, které již léta známe a spolupracujeme s nimi, byli základem úspěchu jak při tvorbě, tak při realizaci,“ chválí Jiří Vlček.
Použité materiály: keramika Porcelanosa, osvětlení Artemide, Vibia, Bomma, fólie Vecta, mobiliář Tirolo.
Autoři projektuIng. arch. Jiří Vlček Vystudoval SPŠ strojní, dále pokračoval na VUT Fakultu architektury v Brně. V průběhu studia absolvoval stáž u vídeňských architektů v různých ateliérech. Následně prošel praxí u brněnských architektů i v ateliéru pro územní plánování. Ing. Ondřej Bořil Vystudoval gymnázium v Novém Městě na Moravě, dále pak na MZLU Fakultu dřevařského inženýrství v Brně. Absolvoval praxi a získal zkušenosti u stavební firmy, účastnil se realizací a řady zakázek. Praxi získal i u výrobců nábytku. Od roku 2011 navázali Ing. Ondřej Bořil a Ing .arch. Jiří Vlček vzájemnou spolupráci a začali budovat společnou značku Bořil/Vlček architekti. Ocenění:
|
Historie místaBytový dům Anenské terasy, v němž restauraci Borgo Agnese najdete, je postavený v místech úzce spojených s historií města Brna. Ta sahá až do prvního tisíciletí našeho letopočtu, kdy došlo k osidlování tohoto místa Staroslovany. Ve 13. století se oblasti říkalo Provaznický vršek, na němž byl časem postavený farní kostel Všech svatých. První zmínka o něm pochází z roku 1620, kdy měšťan Rudolf tento kostel daroval oslavanským cisterciánkám, které měly patronační právo do roku 1632. Poté kostel připadl Brnu. Jeho vyobrazení se dochovalo jen na několika málo brněnských vedutách, na kterých je patrno, že kostel měl pětiboký presbytář a loď obdélníkový půdorys. V roce 1645 kostel zanikl při obléhání Švédy. Části presbytáře kostela jsou dnes ovšem vidět v restauraci, i v přízemí nově postaveného obytného domu, zbytek kostela je pod povrchem parčíku vedle domu. Nedaleko, pod špilberským kopcem, vznikl začátkem 13. století sídelní celek Bruno Antiqua – Staré Brno. Od staroslovanského výrazu brn či brnje, který znamená bláto nebo mokřinu, se odvozuje současný název města. S největší pravděpodobností vznikl podle tehdejších rozbahněných břehů řeky Svratky. Restaurace je zaměřena na středomořskou kuchyni s hlavním důrazem na čerstvé suroviny s využitím sezónních potravin a produktů, mnohdy i domácí výroby.  V roce 1645 kostel Všech svatých zanikl při obléhání Švédy. Části presbytáře jsou dnes v restauraci stále vidět. |
