Kulturní centrum LaRitma vzniklo rekonstrukcí 150 let staré továrny firmy Singer, která byla založena v roce 1869. Firma vyráběla šatovky z vlny, bavlny a z umělého hedvábí. Roku 1946 byla na základě Benešových dekretů znárodněna.
Posledním „socialistickým“ majitelem objektu byla firma Aritma Praha státní podnik. Roku 2008 objekt bezúplatně přešel do majetku města Aše, jenže během následujících let se nijak nevyužíval.
 |
Rozhodnutí o umístění kulturního centra a základní umělecké školy právě do bývalé továrny padlo v roce 2011, kdy radnice hledala náhradu za vyhořelý kulturní klub Klubíčko a vhodné zázemí pro ašské ochotnické divadelní soubory.
Z původní stavby zůstalo prakticky pouze obvodové zdivo nosná ocelová skeletová konstrukce. V průběhu rekonstrukce se totiž zjistilo, že ve střeše i ve stropech bude nutné vyměnit téměř všechny trámy.
Architektonického návrhu se zhostil místní architekt Václav Zůna. Neřešil pouze objekt jako takový, ale i jeho okolí tak, aby vytvořil nejen účelné, ale i architektonicky zajímavé místo. Proměna proběhla v letech 2012–2016.
Grafický návrh fasády prezentuje stavbu jako představitele současné moderny. I přes strohý a technokratický výraz působí LaRitma příjemným dojmem a láká kolemjdoucí k návštěvě. Vnitřní prostory jsou řešeny velkoryse a učebny ZUŠ snesou nejpřísnější kritéria.
Kromě běžných učeben pro výuku hry na nástroje je zde speciálně zvukově izolovaná místnost pro výuku bicích nástrojů, koncertní sál, špičkový baletní sál nebo keramická dílna.
V druhé části objektu je sál pro klubovou divadelní scénu a menší koncerty se špičkovou audio technikou, přednášková místnost, restaurace a administrativní a technické zázemí.
Projekt získal celostátní ocenění České komory autorizovaných inženýrů a techniků za rok 2019 a čestné ocenění v soutěži Stavba roku Karlovarského kraje.
Zdařilé rekonstrukce jsou k vidění na putovní výstavě Má vlast cestami proměn.
