Na první pohled bylo jasné, že jen nová výmalba bytu ze sedmdesátých let minulého století nepomůže. Necelých 70 m2 však splňovalo téměř všechny požadavky nových majitelů.
Pohled z původního obývacího pokoje do kuchyně
„Suché, prosluněné prostory s poměrně dobrou akustikou na nás udělaly dojem. K tomu sehrála velkou roli dobrá cena bytu i jeho výhodná poloha v centru města. A připočteme-li ještě velkou šestimetrovou lodžii s krásným výhledem, padlo rozhodnutí, že do toho jdeme,“ říkají manželé, architekti Dana a Vojtěch Peterkovi.
Nedali jen na své vnitřní pocity, do prostoru chtěli zasahovat, proto se ještě poradili se statikem, co je proveditelné. „Poté jsme už neváhali,“ dodávají mladí architekti. Rekonstrukci si dozorovali sami, využívali jednotlivé řemeslníky.
Práce začíná: na beton s pilou chlazenou vodou
Dispozice bytu 3+1 páru vyhovovala, rozvržení zůstalo i po rekonstrukci stejné, ovšem kosmetické změny byly na místě. Pěkně tvrdý oříšek představovala betonová nosná stěna, ve které mělo dojít k posunutí 80 cm širokého spojovacího vchodu mezi obývacím pokojem a kuchyní, což si vyžádalo vyříznutí většího kusu betonu.
„Velký průchod bez nevzhledných zárubní je dnes už běžným řešením v panelovém bytě, my jsme se jej také nechtěli vzdát. Protože však šlo o nosnou stěnu, museli jsme mít stavební povolení, které jsme mohli získat až po zisku potřebného počtu souhlasů spoluobyvatelů nyní už i našeho paneláku,“ prozrazují majitelé.
Přes nepříjemné zkušenosti sousedů z jiné přestavby je dokázali přesvědčit, že beton umí bourat tak, aby je to zatížilo minimálně. Tři měsíce čekání na stavební povolení nakonec utekly a řezání panelu mohlo začít.
Na tuto tvrdou práci povolali na pomoc místní firmu. Beton o tloušťce 25 cm, vyřezávaný po kusech kvůli lepší manipulaci, neměl proti dálkově ovládané pile chlazené vodou žádnou šanci. „Práce byla odvedena na výbornou,“ doplňuje s úsměvem architekt Peterka.
Po tomto složitém zásahu se mohl vyrobit ocelový nosný rám k zajištění nového průchodu. Vše pod dozorem statika. Další trochu neplánované bourání čekalo na majitele záhy.
Skříňky na stěně připomínají známou hru Tetris. Na ušák nedá majitel dopustit.
„Posunutí dveří do ložnice v původním projektu nebylo, rozhodli jsme se tak až později a dobře jsme udělali. Sousedy jsme sice potrápili dalším hlukem, ale ta větší skříň v ložnici za to stála,“ pochvaluje si architektka Peterková.
Koupelna s vanou i sprchou
Vchodovými dveřmi se přichází do chodby, kde se manželé rozhodli zdůraznit původní beton, jehož podstata se v mnohém nedala ignorovat. „Surový beton považujeme za velmi zajímavý materiál, se kterým se nechají dělat úžasné věci, proto jsme jej na několika místech odkryli a přiznali,“ říká o materiálu architekt a majitel v jedné osobě.
Zároveň ukazuje na betonová místa na chodbě: „Betonová stěna je hned u vstupu, kde se očištěný beton nalakoval a následně se do něj navrtaly otvory pro chromové háčky, ty nám nyní slouží jako věšáky na kabáty.“
V chodbě si však beton vydobyl ještě jedno čestné místo, a to železobetonový průvlak u stropu při vstupu z obývacího pokoje do chodby.
Vojtěch Peterka k tomu poznamenává: „Betonu jsme měli zprvu všude plno, dokonce jsme uvažovali o betonových rámečcích na elektroinstalaci. Nakonec jsme však šli trochu méně industriálním stylem. Původní beton jsme nechali jen na některých místech stylově vyčnívat, v ložnici se nám jej podařilo stylově skrýt a na obývacích stěnách „uměle“ dotvořit díky práci šikovného malíře. Pro elektro jsme nakonec použili výrazné rámečky s dubovou dýhou, které se do finálního konceptu hodí spíš.“
Manžel preferuje sprchu, a tak zde nechybí.
Z chodby vede několik bílých lakovaných dveří s kruhovými průhledy a nerezovými klikami s plochými rozetami „Lusy“ od firmy M&T do dalších místností, například do koupelny. Tu si oba architekti připodobnili doslova každý svým potřebám.
„Když jeden dává přednost vaně před sprchou a druhý to má naopak, je občas těžké najít kompromis, my jsme ho našli. Každý má to svoje, já sprchu, manželka vanu a nemůžeme být šťastnější,“ usmívá se Vojtěch Peterka nad řešením koupelny v šedivém odstínu opět připomínající beton.
Toaletu se podařilo na přání zachovat odděleně, ovšem tady se ve fázi budování narazilo na problém u spojení klozetu se stoupačkou kanalizace.
„Nádržku záchodu jsme chtěli co nejblíže stoupačce kvůli místu mezi klozetem a dveřmi. Původní napojení na stoupačku s 90stupňovým kolenem se však ukázalo jako velice špatný nápad, část splašek z horních pater nám totiž zakalovala vodu v klozetu. Řešením se pro nás stala investice do speciální 45stupňové tvarovky od Geberitu, která zaústila do 45° odbočky ve stoupačce. Od té doby vše funguje, jak má,“ popisuje zkušenost architekt Peterka.
Koupelnu i toaletu vyplňuje bílý stylový nábytek od truhláře, jehož šikovné ruce vytvořily nábytek pro každou místnost v bytě a dubový dekor na vinylové podlaze.
Panoramatický pohled do koupelny
Ložnice s betonovou stopou
Další dveře chodby vedou do ložnice. Její prostory v původním provedení moc neodpovídaly představě manželů. Malá místnost neumožňovala mnoho variant, jak novou ložnici poskládat. Řešení se našlo záhy.
Posuvem dveří v tenké cihlové příčce se majitelům naskytlo další místo, které Dana Peterková využila s jasnou představou: „Do ložnice skříně patří, díky stavebnímu zákroku jsme si tak mohli dovolit šatní skříň přes celou místnost a již nyní je plná.“
Vestavěná skříň, vyrobená na míru proporcím pokoje, v sobě skrývá další beton, ale tady hrály roli praktické důvody: „Osekáním původní omítky jsme získali cenné dva centimetry, díky kterým se nám tam vejdou ramínka i s drobnou rezervou. Další vzácný prostor v náš prospěch,“ podotýká Vojtěch Peterka, který si tak mohl odškrtnout další splněné přání.
Skříň v ložnici je vyrobená na míru, osekáním původní omítky se získaly cenné dva centimetry, aby se do skříně pohodlně vešla ramínka.
Manželé počítají s bytem i do budoucna, tomu odpovídá ještě druhá ložnice.
„Velkou ložnici zatím využíváme my i naše malá dcerka. Druhá, menší ložnice slouží jako pokoj pro hosty, ovšem až dcera vyroste nebo přibude další sourozenec, odstěhujeme se do malé ložnice se ženou a dětem necháme prostor,“ přibližuje výhled do budoucna architekt.
Prostory bytu ještě vyplňují dvě menší komory pro uchování běžných domácích potřeb.
Větší prostor pro kuchyň
Světlý a střídmý interiér byl jedním z přání nových majitelů, proto je jeho základ jednoduchý: bílé stěny v kontrastu s podlahou v dekoru dubu, pravý opak původní podoby.
„Syté barvy na stěnách působily hodně agresivně. Máme rádi svůj klid, proto neutrální zemité odstíny v našem výběru zvítězily,“ představují manželé svou volbu. Do interiéru bytu zapojili i přírodní materiál, dřevo.
„To vnímáme jako univerzální materiál, moderní v každé době. Kdyby to u nás bylo technicky možné, klidně bychom udělali z přírodního dřeva i podlahy, ale zvítězila praktičnost. Do celého bytu jsme tedy využili vinyl s dekorem dubového dřeva,“ vysvětluje Dana Peterková.
Do této koncepce s přírodním nádechem se zaměřilo i ladění dalšího vybavení bytu. Nová kuchyňská linka je s dřevodekory v příjemné symbióze. „Kuchyň je na pohled možná skromná barvami i klasickým tvarem písmene L, ale máme zde vše, co potřebujeme,“ říká majitelka o svém království.
Kuchyň je v příjemné barevné kombinaci bílé a dekoru dubu.
„Architekti Peterkovi sladili byt do opravdu decentních barev a materiálů, které jsou zároveň moderní. Svůj výběr kolekce Decente si potvrdili jak při osobní schůzce s obchodním zástupcem, tak i po vyzkoušení našeho online ‚designéru’. Dubový MDF rámeček skvěle padne k dekoru Dubu Arlington na kuchyňských skříňkách, k imitaci dřeva na podlaze a ladí dokonce i k nerezovým úchytkám,“ hodnotí výběr mladých architektů Ing. Martina Obadalová z družstva Obzor.
Ocenila i výběr vícenásobných rámečků: „Praktičnost vícenásobných rámečků nad pracovní deskou je více než jasná. Nejenže zapojíte více přístrojů najednou, ale ke všemu vám šetří i místo, což majitelé bytů, často bojující o milimetry, rádi ocení.“
Tetris v obývacím pokoji
Z kuchyně se novým spojovacím průchodem vchází přímo do obývacího pokoje. Odsud byl beton sice vyříznut, ale stěny zdobí dál. „Na stěnu s průchodem a protilehlou zeď s nábytkovou stěnou nanesl malíř cementovou stěrku. Je to další originální způsob, jak beton do bytu dostat. Ostatní stěny jsme nechali v kontrastní bílé,“ vysvětlují manželé Peterkovi, kteří zatím stěny nechávají volné, a tedy připravené pro budoucí rodinné fotografie s ratolestmi.
Nosnou linkou bytu je sice jednoduchá elegance, avšak trocha hravosti nikdy neublíží. Právě zde si majitelé našli způsob, jak hravost do interiéru zapojit a ještě k tomu dostat efektní design. Horní skříňky nábytkové stěny v bílé barvě si nechali manželé vyrobit na míru svým potřebám v prostoru. Skříňky na stěně připomínají známou hru Tetris.
„Každý z nás je uvnitř tak trochu dítětem, my jsme spojili hravost toho malého prcka v nás s rafinovaným řešením zkušeného architekta. A výsledkem je naše stěna,“ uvádí Vojtěch Peterka.
K netradiční kompozici skříněk si manželé pořídili i další hravé prvky, jako třeba „levitující“ pracovní stůl v rohu místnosti či zajímavě řešenou elektroinstalaci. „Pohledové části řady domovních vypínačů Decente jsou od zdi mírně odsazené, elektroinstalace tak vyvolává zajímavý 3D efekt,“ upozorňuje Martina Obadalová.
V případě elektroinstalace Peterkovi nezůstali jen u vypínačů a zásuvek, rozhodli se zapojit hravé osvětlení nad konferenční i jídelní stůl v podobě závěsných svítidel Krusning s papírovým difuzorem z IKEA. Ten si pak každý může zmačkat podle vlastního stylu a potřeby.
Skříňky na stěně připomínají známou hru Tetris. Na ušák nedá majitel dopustit.
Co se týče bytových doplňků, tak ty se zde barví především do žlutého a zeleného odstínu. Barevnou doménu tvoří zelené retro křeslo, pro které si manželé již dopředu naplánovali zvláštní koutek. „Ušák jsme si nemohli odpustit, byl to náš dlouhodobý sen mít jeden doma. Nakonec to vyhrál tento také z IKEA,“ komentuje Vojtěch Peterka, který si příjemné posezení v křesle u televize nebo jen tak s knihou nemůže vynachválit.
Manželé si díky rekonstrukci vybudovali domov podle svých představ a přání a zároveň dokázali, že bydlení snů lze mít i v prostém paneláku. Prostor se s pomocí dalších šikovných rukou optimalizoval a otevřel novým možnostem, které se mohly na počátku zdát až nemožné. A co radí pro každou přestavbu závěrem?
„Určitě stojí za to investovat čas a mnohdy i trochu více peněz do prostoru, kde pravděpodobně budete větší část života, nebo jej tam prožijete celý. My to tak udělali a ničeho nelitujeme,“ dodává závěrem spokojený pár.
Technické údajePlocha bytu: 3+1, 70m2 Realizace: od 2016 do 2017 Celková výše investice: 600 000 Kč Dodavatelé: bourání otvoru – Jiří Chmelík Truhlářská firma pro výroby nábytku na míru: Truhlářství Pavelka Podlahy: Podlahářství Marhold Dveře: CAG - Nemo Dveřní kování: M&T Domovní vypínače: Obzor |
AutořiIng. arch. Vojtěch Peterka a Ing. arch. Dana Peterková, studio archime Ing. arch. Vojtěch Peterka – zakladatel ateliéru archime v Trutnově, vytváří především studie a projekty rodinných domů a bytových interiérů, prezentovaných zákazníkovi pomocí 3D virtuálních prohlídek. |
