„Když procházíme Starým Městem, přímo cítíme ve vzduchu dávnou historii a genius loci. Mnoho slavných osobností zanechalo v centru Prahy svůj nesmazatelný otisk, ať už v podobě legendy, historky, či jsou po nich určité části přímo pojmenovány,“ informuje Kateřina Racková na portálu Praha Neznámá.
Na rozhraní Nového a Starého Města se nachází Národní třída, která vede od Jungmannova náměstí až k mostu Legií. Národní třída vznikla na místě původních příkopů hradeb Starého Města. Na tu dobu odkazuje i kostel sv. Martina ve zdi. Podél kostela totiž vedlo hradební opevnění, jehož se zeď kostela přímo dotýkala.
Na zmíněné Národní třídě 416/37 stojí palác Platýz s průchodem směrem k Uhelnému trhu. Roku 1813 získal nemovitost rytíř František Daubek, který celý objekt přestavěl na bytový dům. Mělo by jít o vůbec první nájemní činžák v Praze.
„Příběh domu sahá až do 14. století, kdy zde byl zbudován šlechtický palác, jež si nechal postavit kníže Fridrich Burgundský. Na konci století šestnáctého jej zakoupil Jan Platais z Plattenštejna a dal mu tak název, který přetrval doposud. Od těchto dob se zde majitelé několikrát proměnili, za Šternberků zde dokonce fungovala věhlasná šermířská škola, sídlil tu poštovní úřad a konaly se zde honosné bály a hostiny,“ popisuje Racková.
Staré Město přímo magicky přitahovalo barokní umělce. Bydlelo jich zde hned několik. Přitahoval je zřejmě ruch této čtvrti. Byli zde řemeslníci, obchodníci, trhovci i chudina a lákali je možná i hospody a putyky různé úrovně, kterých zde bylo opravdu hodně.
„Své by o tom mohl vyprávět i sochař Jan Jiří Bendl, který bydlel nedaleko v Rytířské ulici. Tam se totiž rozkládal veliký trh, na kterém jste mohli sehnat vše od vajec a drůbeže až po čerstvě upraženou kávu. Tedy až do roku 1897, kdy se trhovci přesunuli do nově postavené kryté haly nedaleko,“ vysvětluje Racková.
Od kostela sv. Martina ve zdi vede ulice Na Perštýně pojmenovaná podle majitele zdejšího statku s dnešním číslem popisným 344, který od roku 1524 vlastnil Jiří Kasík z Pernštejna. V tomto domě bydlel například barokní malíř Václav Vavřinec Reiner. Má tu i bronzovou pamětní desku.
S ulicí Na Perštýně se kříží Skořepka. Hned na nároží stojí neorenesanční dům s dekorativní výzdobou na fasádě. Sgrafitová omítka je od Mikoláše Alše. Autorem stavby je architekt Antonín Wiehl, který si pro svou potřebu v letech 1894-96 navrhl novorenesanční Wiehlův dům na Václavském náměstí.
„Přímo v tomto domě na rohu Skořepky a Jilské ulice vyrůstal spisovatel Max Brod. Jeho přítel Franz Kafka ho sem často chodil navštěvovat. Franz Kafka se zde seznámil se svojí životní láskou Felicií Bauerovou. Za svůj život si vyměnili stovky milostných dopisů, ale Kafka se na ženění necítil. Felicie nakonec od Kafky odešla, vdala se a založila rodinu,“ uvádí Racková. Ve Skořepce číslo 355 bydlel bratranec Mileny Jesenské, další přítelkyně Franze Kafky.
Naproti v domě U Tří zlatých lvů bydlel v roce 1787 skladatel Wolfgang Amadeus Mozart. Dům se mu a jeho manželce ale zdál příliš tmavý.
„V původním domě, jež stál na místě objektu s číslem 421, žil od roku 1693 sochař Jan Brokoff a později i jeho syn. Hned nedaleko, v domě číslo 354, bydlel další jejich kolega, malíř proslulý svým bohémským životem Petr Brandl. Ten bohužel skončil poměrně špatně. Sice byl již za svého života velmi uznávaným a dobře placeným umělcem, štěstí mu to ale nepřineslo. Propil své jmění i holý život a tak jako vzpomínka na něj zbyly již jen obrazy. Příznačné je, že Petr Brandl bydlel v domě, kterému se říkalo U Smrti a nebo také U Umrlčí hlavy,“ vysvětluje Racková.
Naproti v domě U Tří zlatých lvů bydlel v roce 1787 skladatel Wolfgang Amadeus Mozart s manželkou. Dům se mu ale zdál příliš tmavý. Lepší ubytování proto brzy našel u manželů Duškových na Bertramce.
Nedaleko je Betlémské náměstí stojí pivovarnický dům U Halánků, kde později bydlela rodina Fingerhutů, z které pochází Vojtěch Náprstek, původním jménem Adalbert Fingerhut.
V ulici Karolíny Světlé se narodila velká česká spisovatelka a vlastenka Karolína Světlá původním příjmením Rottová. Rod Rottů provozoval na Starém Městě slavné železářství.
Zájemci se po stopách zajímavých obyvatel Starého Města mohou vydat při komentované vycházce s portálem Praha Neznámá v úterý 9. 8. od 20 hodin a v sobotu 27. 8. od 17 hodin.
29. prosince 2015 |
