Na dotaz čtenářky odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:
Jakub Hrbáč, realitní makléř RE/MAX Plus
V případě sousedů a bytového družstva je problém řešitelný, i když těžko vymahatelný. Shodou okolností jsem bydlel v domě, kde v přízemí takový sběrač odpadků bydlel. Zápach z jeho bytu byl velmi cítit.
Naše předsedkyně SVJ se obracela na souseda, na obec i hygienickou stanici, nicméně problém se úplně odstranit nepovedlo. Jde o situaci, se kterou se opravdu těžko bojuje.
Každopádně doporučuji se nejdříve domluvit se sousedem, protože je to většinou nejrychlejší i nejefektivnější řešení. Pokud to nepomůže, obrátil bych se na hygienickou stanici, která na základě místního šetření bude celou záležitost prozkoumávat.
Pokud ani případné pokuty nepomohou, zbývá podat sousedskou žalobu k soudu. Na několik let budete mít vystaráno. Poslední možností je prodat členství v družstvu a investovat do bytu někde jinde. Samozřejmě chápu, že takové řešení je pro vás téměř nemyslitelné.
Markéta Němcová, AK Němcová
Již Listina základních práv a svobod ve svém čl. 11 odst. 3 stanovuje, že výkon vlastnického práva je omezený a nesmí tedy poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Blíže se problematice vlastnictví věnuje zákon č. 89/2012 Sb., který v § 1013 uvádí, že „vlastník (člen družstva) věci se musí zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku“.
Soused má byt zacpaný k prasknutíSoused v patře nad námi má byt až po strop zaplněný novinami, dřevotřískou od popelnic, z které vyřezává a vším, co by se mohlo hodit. Nevadilo nám to až do chvíle, kdy jsme si všimli vlhkých fleků na stropě, píše Petra v příspěvku do seriálu Sousedské války. |
Výčet činností, kterých se mají vlastníci vyvarovat je pouze demonstrativní. To znamená, že kromě výše zmíněných je možné do kategorie imisí zařadit i jiné rušivé činnosti. Zákon zakazuje přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. Občanský zákoník tedy rozlišuje přímé a nepřímé imise. Přímé imise jsou takové, které jsou přímo přivedeny na sousední pozemek (např. vlastník vyústí okap přímo na sousedův pozemek nebo umístí na hranici svého pozemku včelín tak, aby včely vylétávaly přímo na pozemek souseda). Takové imise jsou vždy zakázány, a to bez ohledu na míru takových vlivů a stupeň obtěžování souseda.
Naproti tomu u nepřímé imise (kterou je zde zápach) je její zdroj na jedné nemovitosti a tam se především projevují následky, ty se však šíří i na nemovitosti sousední, přičemž nemusí jít jen o nemovitosti bezprostředně sousedící. Sousedi jsou proti nepřímým imisím chráněni jen tehdy, když imise překračují míru přiměřenou poměrům, kdy jsou překročeny společensky únosné hranice dané dobrými mravy. Jen zásahy překračující tuto mez jsou neoprávněné, ty které ji nepřekračují, jsou tudíž sousedé povinni strpět.
Je také důležité zmínit, že imise, ke které došlo jen jednou, není právně významná, nehrozí-li její opakování. Za účelem prokázání překročení zákonem stanovené míry bude nezbytné doložit intenzitu zápachu například místním šetřením hygienické stanice a současně také výpovědí všech lidí, kteří se zápachem přicházeli do styku (ostatní sousedé, návštěvy, příbuzní apod.)
Pokud dochází k takovému obtěžování, je nejlepším prvním krokem bezpochyby dohoda se sousedem. Pokud ta není možná nebo nepřinesla kýžený výsledek, tak je dobré sousedovi zaslat písemnou výzvu k odstranění závadného stavu, a to nejlépe doporučeně.
Pošlete příběh Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení. |
Ve výzvě je možné doporučit nejen souseda vyzvat k nápravě a upozornit na možnost podání žaloby, ale také jej seznámit s tím, že byt užívá v rozporu se stanovami družstva, popřípadě domovním řádem a hrozí mu odpovídající sankce. Obdobnou výzvu je nutné dále zaslat také na družstvo, neboť to je jako pronajímatel bytu povinno zajistit nájemci nerušené užívání věci (ust. § 2205 zák. č.89/2012).
Pokud však ani tento krok nebude mít náležitou odezvu, je možné se obrátit na orgán veřejné moci. U soudu je možné se bránit tzv. sousedskou žalobou. Žalobcem může být každý člověk, který je nadměrně obtěžován nebo podstatně omezen na užívání své nemovitosti. Právo podat žalobu mají bezprostřední i vzdálenější sousedé.
Možnost podat žalobu mají vlastníci, ale také obtěžovaní nájemci pozemku, domu nebo bytu. Žalovaným pak může být každý, kdo výkonem svého vlastnického práva obtěžuje své okolí. Právě z tohoto důvodu je vhodné v žalobě označit jako žalovaného bytové družstvo i souseda, který je původcem předmětných imisí.
Soud může na návrh oprávněného stanovit povinnost zdržení se konkrétního rušení. Výrok však nemůže uložit povinnost něco konat, je proto na rozhodnutí žalovaného, jaká opatření k zamezení obtěžování vykoná. Tato opatření však musí být dostatečně efektivní, aby došlo ke splnění výroku rozsudku, jinak žalovanému hrozí další postih.
