„Před deseti lety jsme hledali větší byt a objevili jsme dům na prodej na Hanspaulce. Vešla jsem dovnitř a hned jsem se cítila jako doma, energie místa byla úžasná, u zdí stály knihovny s lékařskými knihami. Ukázalo se, že tam žil manželský pár lékařů, kteří neměli děti, a proto dům prodávala městská část,“ říká Markéta Macháčková, která k medicíně tíhla už od dětství.
A protože miluje akci, vystudovala střední zdravotnickou školu s rozšířením pro ARO. „Na anesteziologicko-resuscitačním oddělení leží pacienti s nejtěžšími stavy, často s vícečetnými diagnózami či komplikacemi a jejich stav se velice rychle mění. Zdravotní sestry proto musí mít hlubší odborné znalosti a zároveň vysokou odolnost proti stresu a velkou dávku empatie,“ popisuje Markéta.
S pacienty soucítila natolik, že ji odlišný přístup ostatních a nemožnost změnit systém péče nakonec donutily po pěti letech z nemocnice odejít. „Potřebuji vidět ve své práci smysl a pomáhat druhým. Nastoupila jsem proto do firmy, která dodávala pacientům s chronickými ranami a stomikům zdravotnické pomůcky. Rozesílala jsem jim je i s osobním dopisem, a tak jsem se seznámila se svým manželem, kterého zajímalo, proč pořád zůstávám také tak dlouho v práci,“ usmívá se Markéta.
Časem se k němu přistěhovala na Ořechovku a společně zrekonstruovali vilu na Hanspaulce. „Miluju architekturu a tady se jí můžete kochat v každé ulici,“ dodává Markéta.
Architektonická vycházka
Svahy mezi dnešní Šárkou, Babou a Dejvicemi osídlili lidé už před 300 tisíci lety, ve středověku je osázeli vinohrady, největší rozkvět však oblast zažila před sto lety po připojení k Velké Praze. Nedostatek bytů, rostoucí urbanizace a předpokládaný rozvoj nově vzniklé metropole vedly pražské radní k nákupu rozsáhlých pozemků v oblasti Dejvic a Střešovic s cílem postavit zde novou, moderní čtvrť.
O bydlení v zeleni projevili zájem zejména movitější lidé, a tak zde ve 20. a 30. letech vzniklo mnoho architektonických perel. Dodnes se dochovala například vila Lídy Baarové v Neherovské 8, Mölzerova vila od Františka Marii Černého v ulici Na Kodymce 2/25, vila generála Aloise Eliáše ve Fetrovské 4, vila architekta Evžena Linharta Na Viničních horách 46 nebo dům architekta Antonína Engela Na Karlovce 6.
Pražská Hanspaulka má nádherné parky, honosné vily, svěží vzduch a klid |
Nové ulice pojmenovali úředníci podle původních usedlostí, viničních tratí a známých rodáků. Procházka čtvrtí tak poodkrývá pestrou minulost. Převážně funkcionalistické vily doplnily v 50. letech dvoupatrové domy ve stylu socialistického realismu v ulicích Sušická, Na Viničních horách a Na Pískách. Tehdy byla v ulicích Na Pískách a Šárecká zrušena trolejbusová trať (první pražská), která vedla od roku 1936 ze Střešovic ke kostelu sv. Matěje na severozápadním okraji Hanspaulky.
Kostel sv. Matěje byl totiž oblíbeným poutním místem. Z náboženské akce datované roku 1595 se za první republiky stala oblíbená společenská událost, kterou navštěvovalo na 200 tisíc lidí. Z prostorových důvodů se matějská pouť začátkem 60. let přesunula na Výstaviště a Hanspaulka se vrátila k svému poklidnému životu.
„Líbí se mi její neměnnost. Sice se tu pořád přestavují různé domy, ale jejich hmota zůstává stejná a duch čtvrti je tak zachován. Žijeme ve městě, a přesto jako na vsi. Nejvíc oceňuji ticho a klid a krásné výhledy na Prahu,“ usmívá se Markéta, která ráda běhá v Šárce a na Babě nad Juliskou.
Jedinou nevýhodou je nedostatek kaváren a restaurací, ale do Dejvic nebo na Letnou je to kousek. Výjimkou je Café Oleandr s útulnou terasou, výbornými domácími koláči a quichy, italskými sýry a salámky a vínem,“ doporučuje Markéta.
Pražská Baba. Funkcionalistický unikát, který nemá v Evropě obdoby |
Pozornost k detailu
Hanspaulku Markéta poznala zblízka při procházkách s kočárkem. Narození dcery jí změnilo život. „Tchyně jí chtěla koupit první náušnice, ale mně se žádné nelíbily. Pořád jsem to oddalovala, až se mi narodila druhá dcera a tlak na pořízení náušnic zesílil. Chtěla jsem si je navrhnout a nechat vyrobit, ale nikoho jsem nenašla,“ vzpomíná Markéta.
V 35 letech se proto přihlásila na střední odborné učiliště zlatnické Solunka s cílem naučit se vyrábět šperky. Spolužáci mladší o generaci a zavedené postupy místo konstruktivní diskuse dovedly Markétu po měsíci do ateliéru K. O. V. – Šperk na UMPRUM, kde chtěla začít realizovat své návrhy.
Tam ji překvapil nezájem o design zapínání a zpředu neviditelné části šperku, a tak dala na radu své mistrové a pustila se do hledání zlatníka, který je ochoten zhmotnit její představu. „V každém momentě jsem se něco důležitého naučila a zjistila jsem, že většina šperků funguje podle stejných pravidel, které jsem se rozhodla změnit,“ popisuje Markéta. Šperk by měl být nejen zajímavý a krásný, ale především pohodlný při nošení a funkční.
Hanspaulka
|
„Náušnice ženy často doma odkládají, protože je tlačí zapínání nebo jejich tvar, rodiče holčičkám stále připomínají, ať náušnice neztratí, a maminkám, ať dávají pozor na dítě, aby ji nespolklo. Místo čiré radosti z nošení šperku zažíváte obavy nebo nepohodlí,“ vysvětluje Markéta.
Začala proto přemýšlet, jak tato dogmata zbořit. Měsíce měřila šuplerou všem uši, aby zjistila nejvhodnější délku náušnice i zapínání a jeho tvar. Kreslila šperky krásné ze všech stran, i zezadu, kam žena sice nevidí, ale všichni ostatní ano. Přemýšlela nad nadčasovými kousky, které mohou holčičky nosit i v dospělosti, a zároveň vybírala ušlechtilé kovy a kameny. Po několika měsících vytvořila kolekci náušnic, které můžete libovolně kombinovat. K tomu se hodí i krásné náramky, náhrdelníky či prsteny.
Svou vizi vtělila i do názvu značky. L’Antidote znamená protijed. Kromě vlastní kolekce tvoří šperky i na zakázku. „Často si je objednávají ženy, které chtějí mít něco originálního, nebo muži pro své partnerky, protože je fascinuje, jak detailně jsem se nad konstrukcí šperku zamyslela,“ dodává Markéta. A protože ti se často ptají i po špercích pro sebe, tvoří teď Markéta pánskou kolekci. „Trošku vyrušujeme společnost,“ usmívá se.
Markéta Macháčková (42)Rodačka z Valašského Meziříčí vystudovala střední zdravotnickou školu se specializací sestra na ARO. Pět let pracovala v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích, pak nastoupila do B Braun Medical. Před pěti lety založila značku šperků L’Antidote a vymyslela kulatý šroubovací uzávěr náušnic Dome, který si nechala patentovat. Díky němu nemusíte náušnice sundávat a vypadají krásně ze všech stran. Medicína jí však tak chyběla, že jednou týdně pracuje v chirurgické ambulanci. S manželem, dvěma dětmi a psem žije na Hanspaulce. |
27. září 2015 |
9. srpna 2015 |
