Na jih Čech začal zpěvák pravidelně jezdit na začátku sedmdesátých let, kdy v nedaleké vesnici rodina jeho první ženy vlastnila stavení. „Měli asi tři sta let starou roubenku, která stojí dodnes a jde o chráněnou památku. Shodou okolností jsem tady už měl nějaké známé a ti mi dohodili tady tu chalupu,“ vypráví Petr Rezek s tím, že dům koupil v zimě 1991.
Zároveň neopomněl zmínit, že chalupa byla původně v katastrofálním stavu. „Strávil jsem tu roky devadesát dva a devadesát tři. Dělal jsem skoro všechno, zedničil jsem, dláždil, práce tu bylo požehnaně. To máte tak, že když něco kupujete, tak si říkáte, že se to nějak udělá. Pak ale přijde vystřízlivění, když stojíte uprostřed toho plesnivého rozpadajícího se domu a říkáte si: Panebože, co jsem to koupil?“ vzpomíná dnes už se smíchem Rezek.
 |
Do opravy chalupy se pustil s vervou a místním kamarádem. „To byla jedna z nejlepších věcí, co jsem mohl udělat. On měl totiž lokální kontakty na odborné řemeslníky, třeba na elektrikáře. Na to jsem si netroufl a on mi tím opravdu hodně pomohl. Jinak stoprocentně platí, že cokoliv bylo potřeba dohodnout, dohodlo se v hospodě. Od materiálu přes práci až po bagr,“ říká zpěvák a přiznává, že chalupu se mu podařilo rekonstruovat i díky skvělým sousedům a lidem z okolí, kteří mu hodně pomohli.
Na rekonstrukci stavení nakonec nechal dva roky. „Vždycky jsem jednou za dva měsíce vyrazil na dva dny do Prahy a pak jsem se zase vrátil. Bylo to období, kdy jsem rozpustil svou kapelu Centrum a potom, co jsem skončil s rekonstrukcí, tak jsem pracoval v hudebních studiích a rádiích,“ vzpomíná Rezek.
Ze zahrady je při dobrém počasí výhled na nedaleký vrch Javorník (1089 m n. m.), který je hlavním zdrojem pitné vody pro široké okolí. „Vodu do domu přivádí obecní vodovod a zajímavé je, že za druhé světové války, když byly zabrány Sudety, byl Javorník nejvyšší horou naší republiky,“ vypravuje Petr Rezek.
Zvláštní místo pro pivo
Zajímavostí domu je sklep. Je vyhlouben nikoliv pod domem, jak bývá zvykem, ale vedle něj. „V tom sklepě je malá studánka a dlouho jsme vodu z ní nepoužívali. Pak jsem ale jednou nabral vzorek a nechal ho v Praze otestovat a podle výsledků jde o pitnou vodu. Takže jsme ji začali čerpat jako užitkovou,“ prozrazuje pán domu. A jako v každém správném sklepě i zde se chladí pivo. Ne však na onom sedmém schodu, ale ve výklenku, který je u schodů přímo pro pivo vybudován.
Už od samého začátku měl hudebník jasno v tom, že chalupa bude zařízena klasicky, nikoliv moderně. „Dokonce jsem si říkal, že nechci, aby tady byla koupelna. Když jsem pak druhý den stál u míchačky, došlo mi, že bez koupelny to tady nepůjde,“ přiznává se smíchem Rezek a dodává, že navíc přidělal chalupě ještě ústřední topení.
„To by na chalupě asi být nemělo, ale přece jen když sem člověk přijede v zimě, je to příjemnější. Topíme normálně kotlem, do kterého ládujeme německé brikety.“ Fakt je, že i v pozdním podzimu je chalupa pěkně vytopená a sálá příjemnou atmosférou.
Nahrál tu i album
Z pražského panelákového bytu se spolu s manželkou těší do jižních Čech na svou chalupu a z chalupy se zase těší do bytu.
„Strávíme tady v průběhu roku opravdu hodně času. Během všech těch omezení a lockdownů jsme tady zažili krásné chvíle. Já si sem z Prahy přivezl nahrávací techniku a v hostinském pokoji si udělal improvizované studio. Nahrál jsem tu písně, které teď vyšly na mém posledním albu,“ svěřil se.
Rezkovo nové album se jmenuje Podél cest 2020 a jde o původní písně ze stejnojmenného alba z roku 1976.
„Nosil jsem v hlavě i srdci nápad přezpívat toto album opravdu dlouhou dobu. Beru to jako poctu gigantům, jako jsou textaři Eduard Pergner, Pavel Vrba nebo Pavel Žák. Stejně tak jsem hodně myslel na Otakara Petřinu, který dělal hudební aranže. Moc si těchto původních spolupracovníků vážím a věřím, že si písně nový zvuk, který dostaly, zasloužily,“ svěřil se s tím, že album sice před pětačtyřiceti lety Panton vydal, ale písničky se vlastně nikdy nedostaly k rozhlasovým posluchačům, protože textové komise, které dohlížely na ideologickou nezávadnost textů, písně do vysílání neschválily.
