A jak by měl takový dům snů vypadat? Samozřejmě stát ve velké zahradě a mít příjemné posezení na terase. Na druhé straně patří k prioritám Čechů úsporné vytápění a dispozice minimálně 3+1. Taková je představa o vlastním domě téměř poloviny z tisícovky respondentů, kteří se zúčastnili výzkumu společnosti Ekonomické stavby.
Co si Češi přejí
|
Dvě třetiny z nich by sice ocenily dům navržený architektem, ale interiér si už chce více než polovina zařídit podle svého. To platí jak o domě, tak o bytě.
Realita? Tři čtvrtiny dotazovaných si nemohou dovolit dát za bydlení víc než 10 000 korun měsíčně. A tak není divu, že vlastním rodinným domem se může pochlubit pouze 27 % Čechů. S partnerem/partnerkou a dětmi žije 39 % respondentů, bydlení s rodiči využívá 16 %, pouze 8 % žije jako singl.
„Dobré bydlení souvisí do jisté míry i s životním štěstím. Z dat, která jsme získali, nás zaujalo především to, že lidé, kteří jsou spokojeni se svým bydlením, mají lepší vztahy se svými partnery a rodinou a méně pociťují stres,“ komentuje výsledky výzkumu David Mencl, ředitel Ekonomických staveb.
Kompromis hlavně pro mladé
Kdo se nechce starat o dům nebo nemá tolik prostředků na jeho pořízení, volí kompromis: například byt s předzahrádkou.
Třeba Central Group prodává tento typ bytů s průměrnou velikostí předzahrádky 70 m2. Největší zájem o tyto byty mají rodiny s dětmi v rodinných projektech v okrajových částech Prahy.
U některých existují i předzahrádky s velikostí několika set metrů čtverečních. Pak samozřejmě není problém pozvat si hosty a grilovat, pěstovat rostliny a zeleninu nebo i pořídit pro děti menší bazén.
„Největší výhodou těchto bytů je komfort srovnatelný s bydlením v rodinném domě. Dostatek prostoru pro trávení volného času s rodinou a přáteli je nejčastějším důvodem, proč byty z nabídky velmi rychle zmizí,“ vysvětluje Michaela Tomášková, výkonná ředitelka Central Group.
Chalupáři zůstávají
Bydlení se zahradou si pořizují i lidé přestavbou chalupy či chaty na celoroční bydlení. Už dnes vlastní 8 % Čechů celoročně obyvatelnou chalupu, kde kromě léta a víkendů tráví také Vánoce nebo si užívají zimních radovánek. Kolem 20 % Čechů si užívá rekreační obydlí pravidelně.
Na Moravě takový zájem o chalupy není, což vyplývá i z toho, že zde více lidí vlastní rodinný dům. To vyplynulo z nedávného průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny realizovaného agenturou STEM/MARK.
„V průzkumu se nám potvrdilo to, co se již řadu desetiletí traduje: Češi jsou opravdu národem chalupářů. Mnoho lidí rekreační objekty považuje za ideální kompromis mezi tím, když chtějí žít a pracovat ve městě, ale zároveň chtějí mít své zázemí i mimo dosah rušné civilizace,“ vysvětluje Lenka Molnárová z Raiffeisen stavební spořitelny.
Starší lidé si pak chalupy a chaty upravují na celoroční bydlení jako řešení „na důchod“. Byt ve městě přenechávají dětem či vnoučatům, počítají také s tím, že jim provoz domácnosti na venkově vyjde levněji. Ať už kvůli nákladům na vytápění nebo díky možnosti vlastních výpěstků.
I rekonstrukci chaty nebo chalupy lze totiž financovat úvěrem ze stavebního spoření, stavba však musí mít číslo popisné. „Úvěr na bydlení lze využít na pořízení a rekonstrukci budovy trvalého charakteru, tedy takovou, které stavební úřad přidělil číslo popisné. Evidenční číslo mají jen stavby dočasného nebo rekreačního charakteru a dále takové, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu,“ doplňuje Lenka Molnárová.
Řada majitelů se tak pouští do úprav svépomocí, o své zručnosti jsou podle průzkumu přesvědčeny více tři čtvrtiny (77,1 %) respondentů a bez úplné pomoci odborníků si poradí až 25 % z nich.
A proč tak vysoké číslo? Na vině je často nespokojenost s odvedenou prací řemeslníků či jejich flexibilitou, svou roli hraje také cena, která může být při najmutí řemeslnických služeb mnohonásobně vyšší.
Chaty a chalupy v blízkosti větších měst pak představují také šanci pro mladé rodiny, které si je mohou postupně opravovat. Cena těchto nemovitostí, k nimž nezřídka patří i velká zahrada, však v posledních letech výrazně stoupla.