Před devatenácti lety manželé Michala a Jiří hledali pozemek pro své bydlení. Nakonec objevili pěknou parcelu s ovocným sadem nedaleko Prahy. Háček spočíval v tom, že ležela v prudkém kopci. Připravit svah pro stavbu nebylo vůbec jednoduché a vyžadovalo to náročné terénní úpravy.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.
V březnu započaly zemní práce a koncem prosince, krátce před narozením syna Vaška, se už mohla rodina do svého nového domova nastěhovat.
Dispozici měli předem rozmyšlenou, rodinnou známou pouze požádali o zpracování projektu, aby mohli získat stavební povolení. Dnes, po mnoha letech, vypadá dům, k němuž se přichází zespoda od silnice po úzkém chodníčku podél plotu, jako by vyrůstal ze zahrady.
Obývací pokoj se zvonem
Dispozice domu je jednoduchá a účelná i díky tomu, že jde o novostavbu a majitelé si ji mohli plně přizpůsobit svým požadavkům. Vstupní chodbou projdete do dvoupodlažní obytné místnosti, na kterou navazuje kuchyně. Do této chodby vedou i dveře z prostorné koupelny, přes kterou se vchází do ložnice.
Velkému obývacímu pokoji vévodí pěkně opravená dřevěná kredenc a jídelní stůl, poblíž schodiště do patra upoutají pozornost repasovaná americká kamna.
A obývací pokoj má ještě jednu zvláštnost, pod stropem s dřevěným obložením připomínajícím věžičku visí kovový zvon. Míval důležitý úkol: při mimořádných příležitostech svolával rodinu ke společnému jídlu.
Všechny místnosti v přízemí mají francouzská okna obrácená do zahrady. Z obývacího pokoje vedou schody do horního patra, kde využívají ložnice obě děti. Devatenáctiletý Vašek letos dokončí střední uměleckou školu v Turnově, obor umělecký kovář. Mladší Františka navštěvuje zatím jen základní školu, ale její výtvarné nadání dokazuje spousta obrázků na stěnách pokoje.
Z patra lze také vyjít po malé lávce přímo na zahradu. Na veškerém zařízení je vidět vztah majitelů ke starým věcem, které už něco pamatují a dodávají interiéru duši. Jiří se za pomoci zkušeného kamnáře Františka Ivanšíka ze Sedlčan podílel na repasování amerických kamen.
Na restaurování amerických kamen se slídovými okénky se vydatně podílel Jiří Mach, jemuž pomáhal kamnář František Ivanšík ze Sedlčan.
V koupelně stojí stará pumpa, která funguje jako originální stojan na květiny. Kovový kotlík z polní kuchyně po strýčkovi, který působil za války jako pilot RAF, se zase stal netradičním obalem na fíkus. Zahradní židle zbavila Michala původního nátěru a dnes vypadají jako dovezené z Provence.
Stylová kuchyně
Asi před deseti lety manželé k domu dodělali přístavbu, která ze začátku sloužila Jiřímu jako pracovna. Po čase se rozhodli přeměnit ji na samostatnou kuchyni, která dříve bývala součástí obytné místnosti. Přáli si něco netradičního, osobitého, a proto se obrátili na interiérovou designérku Alenu Černickou, majitelku obchodu s francouzským nábytkem Interiér de l’Art. Ta jim navrhla kuchyni na zakázku a do sestavy použila skříňky z masivního dřeva v příjemném vínovém odstínu.
Kuchyň, kterou s obývacím pokojem spojuje podávací okno, působí tradičně, ale nepostrádá žádnou z moderních vymožeností. K útulné domácí atmosféře přispívá řada doplňků z Alenina obchodu, například dřevěné hodiny nebo závěsný držák na všelijaké náčiní. Velké oblibě se také těší barový stolek proti lince, umístěný hned pod oknem do zahrady. Do tradičního pojetí interiéru dobře zapadne i dlažba ze starých půdovek.
Vínovou kuchyňskou linku vyrobila Machovým na zakázku firma Interiér de l’Art podle návrhu její majitelky, interiérové designérky Aleny Černické.
Zahrada nejen pro zábavu
Velká zahrada poskytuje spoustu místa i na další menší stavby. Ve spodní části svažitého pozemku má Jiří Mach se synem dobře vybavenou dílnu s kovářskou výhní, kousek pod domem vedle udírny nedávno přibyl zděný domek.
Horní konec zahrady lemují dva malé sruby, mezi nimiž se vyjímá ohniště s posezením, a vedle čtyři úly. Jeden srub slouží jako sauna a ve druhém přechovává Michala včelařské pomůcky. S péčí o květiny a se zahradou jí pomáhá floristka Renáta Kolářová ze studia Flores v Roztokách u Prahy.
Jiří se v minulosti věnoval opravám starých lokomotiv a parních strojů (několik kousků z jeho dílny účinkovalo ve filmu, jeden měl dokonce významnou roli v seriálu Zdivočelá země). Zahradní udírnu například vyrobil z kotle vyřazené lokomotivy. Dnes spočívá těžiště jeho práce hlavně v revizích kotlů a tlakových nádob.
Nejnovější stavbou je zděný domek, který připomíná vlakovou zastávku. Udírnu před ním vytvořil Jiří Mach z kotle staré lokomotivy.
„Spoustu věcí kolem domu jsem si dělal sám, třeba zábradlí u schodiště nebo venkovní udírnu. Po operacích páteře se už do něčeho raději nepouštím. Naštěstí si s lecčím poradí syn Vašek, z něhož bude zanedlouho umělecký kovář a který využívá naši společnou dílnu,“ říká Jiří.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.
Na přání majitelů není spuštěna diskuse.
