Dřevostavba si získala Jitku rychlostí realizace. „Chtěla jsem bydlet rychle. Zůstala jsem ve velkém domě sama a dojížděla za vnoučaty nemalou vzdálenost. Dávalo smysl najít jiné řešení. Toto místo s výhledem na budějovické letiště, Kleť a celé město jsem měla vyhlédnuté už dávno. Zbývalo jen udělat další kroky k uskutečnění.“
Jitka není v oblasti stavebnictví žádným nováčkem. Celý život se pracovně pohybuje v této sféře a nejen to: „Jde o můj třetí dům. První byl zděný, stavěla jsem jej za svobodna a svépomocně a žili jsme zde s mým mužem. Po jeho smrti jsem dům darovala synovi ke svatbě a postavila si nový. K němu jsem později přistavěla patro, aby měl kde být můj bratr navrácený z emigrace. Když i ten zemřel, celý dům byl moc velký a nastal čas na změnu.“
 |
Výchozím bodem byl typový projekt, který byl upraven podle představ budoucí majitelky. Příprava s celým plánováním a projektováním trvala zhruba rok, realizace pak dalšího půl roku.
Požadavky měla Jitka jasné. „Chtěla jsem malý dům s dispozicí 3+kk, aby nebyl náročný na údržbu a vnoučata měla kde být, když přijedou na návštěvu. Člověk toho pro sebe moc nepotřebuje. Přála jsem si dům bez schodů, což trošku kazí jen pár schůdků ke vstupním dveřím. Důležitá byla praktická stránka věci a údržba, protože jsem věděla, že dům bude často plný dětí.“
Po bohatých zkušenostech s bydlením v domě měla Jitka požadavky také ohledně nejrůznějších praktických detailů i dispozice. „Vstup do objektu jsem chtěla na východ, odkud tolik neprší. Měla jsem v minulosti hlavní vchod na různé strany a nejhorší z funkčního hlediska byl sever a západ kvůli expozici větru a dešti. Na východní stranu jsem si přála mít také ložnici a kuchyni. Mám ráda, když mě budí slunce a snídani mohu připravovat ve společnosti slunečních paprsků. Důležitá byla spižírna vedle kuchyně jako kompenzace malého úložného prostoru. Všechno je díky ní po ruce a zároveň pěkně schované.“
Do domu putovala i spousta nábytku ze starého domu. „Své místo zde musela mít norská kamna z chalupy, která vlastním už 40 let. Jsem s nimi spokojená a prostě se jich nechci vzdát. Způsob dvojího spalování negeneruje téměř žádný popel, takže kamna vybíráte mnohem méně. Jedno polínko zahřeje víc než dost, často musím přebytečné teplo pouštět ven oknem.“ Teplo v domě má však primárně na starosti teplovodní podlahové topení napojené na plynový kotel, který ohřívá také užitkovou vodu.
Bilancování
„Trošku mě překvapilo, že není položena podlaha po celé ploše neobytného podkroví. Je to nepraktické z hlediska údržby, protože minerální vata není zakrytá a drží se v ní nečistoty. Časem podlahu určitě nechám dodělat. Taky bych přehodnotila sklon a výšku střechy, aby v podkroví byla větší plocha s podchodnou výškou. I když není obývané, je to praktická věc. Nový je pro mě přístřešek na auto. Vždy jsem měla garáž a trošku mi chybí, ale pro auto je prý tato varianta vhodnější.“
Na otázku, zda by některé věci Jitka řešila jinak, spokojeně odpovídá: „Kromě výše zmíněného bych neměnila vůbec nic. Dům mi krásně sedí a mým nejoblíbenějším místem je posezení v obývacím pokoji. S budoucí zimní zahradou v místě stávající terasy to bude už úplná dokonalost.“
Technické parametry:
- Zastavěná plocha: 88 m²
- Podlahová plocha: 72 m²
- Konstrukční systém: sendvičový konstrukční systém HK-Dřestav Sedlčany – standard
- Teplo a větrání: kondenzační plynový kotel se zásobníkem na ohřev vody + teplovodní podlahové topení, krbová kamna
- Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,198 W/m²K
- Projekt: 2016, HK-Dřestav, Ing. Jaroslav Havel
- Realizace: 2016/2017, HK-Dřestav
- Typ domu: nízkoenergetický
- Skladba stěny zvenku: difuzně otevřená stěna, silikonová fasáda, dřevovláknitá deska Inthermo 80 mm, konstrukční hranol KVH 60/160 + minerální vata 160 mm, OSB 22 mm, konstrukční hranol KVH 40/60 mm, Rigistabil 12,5 mm a malba Primalex
- Celková tloušťka: 315 mm
Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz
