Absolventi Fakulty architektury ČVUT v Praze, Karolina Reslerová a Petr Záluský, zaujali svou empatií a schopností naslouchat majitelům hned při svém prvním vystoupení v pořadu Jak se staví sen.
Tehdy zařizovali obývací pokoj a kuchyň ve strašidelném domě u hřbitova (zde), velmi známé jsou však například jejich návrhy interiérů v projektu X-Loft nebo Holmes Place v Praze.
Vizualizace: X-Loft
Jak jste se dostali do pořadu Jak se staví sen?
Petr Záluský: Oslovil nás Petr Lesák, je to takový ochutnávač designu. Pořad jsme do té doby neviděli, protože nemáme televizi. Na škole to bylo jiné, jenže když se člověk díval celý večer na nějaké války, predátory, byl pak ještě ve čtyři hodiny ráno pořádně frustrovaný. Po televizi se nám tak nestýská.
Karolína Reslerová: Jenže řada zákazníků, hlavně klientek, si přála, abychom jim interiér navrhli jako v pořadu Jak se staví sen. A já nevěděla, co tím myslí. Práce pro televizi nás obohatila, posunulo nás to.
Petr Záluský: A také naši rodiče pochopili, co vlastně děláme. Můžeme se s nimi "vídět". Dlouho měli pocit, že je to divné povolání, když jezdíme do práce třeba v osm hodin večer. Teď říkají: "Už víme, co děláte, vy pomáháte lidem."
Vaše realizace mívají na rozdíl od jiných většinou kladné ohlasy. I naši jinak velmi kritičtí čtenáři si cení zejména toho, že lidem nasloucháte...
Karolína Reslerová: Životní příběh je pro nás hrozně důležitý, je to inspirace. Musíme zhodnotit minulost, abychom mohli odhadnout, co bude za pět let, co budou lidé potřebovat.
Petr Záluský: Musíme vědět, jaký byl životní sen toho člověka. Třeba se chtěl stát hudebníkem jako Johny Cash, žít ve Wisconsinu… Chceme ho posunout, aby se ve svém interiéru cítil jako člověk, kterým chtěl být. Aby měl pocit, že se mu to podařilo. Produkční, kteří vyhledávají adepty na proměnu v konkurzu, už také dobře vědí, že máme rádi zajímavé osudy.
Vizualizace: Sky Barrandov
Jaká je vůbec spolupráce s ostatními členy týmu, kteří se na proměně podílí?
Karolína Reslerová: Je to ohromná práce týmu, deseti až patnácti lidí, kteří někde musí být v konkrétní hodinu, přesunout se přesně na čas... Někdy se v jedenáct večer zjistí, že je všechno jinak a musí se rychle improvizovat. Truhlář pak přijde v noci, zaměří si vše potřebné a druhý den musí být hotovo. Přitom to jsou tátové od rodin. Zorganizovat vše, aby byli všichni v daný moment na místě, to je obrovská práce produkce, která však není vlastně vidět.
Čtenáři často brblají nad náklady na proměnu...
Karolína Reslerová: Veřejnost není ochotná přijmout, že to něco stojí. Přitom se běžně musí počítat s tím, že metr krychlový obestavěného prostoru vás při zařizování přijde kolem pěti tisíc, metr čtvereční průměrně 14 až 15 tisíc. A pokud chcete mít alespoň trochu volnou ruku, počítejte s dvaceti tisíci na metr čtvereční. Úroveň designu stoupá s cenou.
A stačí mít peníze?
Petr Záluský: Kvalitní interiér má svůj styl. Je to zkondenzovaná atmosféra... Není to jen o penězích. Je to cesta ke změně v životě. Zdi jsou jen v našich hlavách. Navíc lidé bývají obětí předsudků i obchodníků.
Existují i levné kopie pěkných věcí. Iluzi lze vytvořit. Když ošálíte oko, psychika je spokojená. A je pravda, že kamera vidí atmosféru, ale nevidí materiály, nerozezná koženku od kůže. Lidé budou šťastnější v iluzi než v dokonalém prostoru, který je neosloví. Ale nesnáším, když se interiér odděluje od exteriéru, funkce od konstrukce nebo výtvarná stránka od funkce.
Vizualizace: showroom Everel
Kam tedy pro inspiraci?
Karolina Reslerová: Třeba do kina. Například ve filmu Černobílý svět uvidíte nádherné Wrightovy interiéry. Snídaně u Tiffanyho, to je škola designéra. I Základní instinkt: to není jen Sharon Stoneová bez kalhotek, ale skvěle zařízené domy.
Petr Záluský: Ve výhodě jsou ti, kteří mají nejen peníze, ale žijí obklopeni určitou kvalitou, která existuje dlouhou dobu. Já jsem třeba hotový z Gentu, města, které pro mě představuje živé Benátky. Je tady univerzita, nikdy se tu nepřerušila kontinuita úspěšného podnikání.
Vztah k památkám je tady velmi svobodný, odvážný, nikdo tady nedělá z domu mumie. Tady žádní památkáři nic nezakazují. Za architekturu mají zodpovědnost architekti a designéři, ne kritici nebo úředníci.
Proč český čtenář nemá rád minimalistické interiéry?
Petr Záluský: Jak který! "Ohnivým" lidem chladný prostor vyhovuje, klidně si dopřejí Jiřičnou a skleněné schody. V béžovém interiéru by se cítili jako kostka cukru v kapučínu… V "teplých" interiérech by se uvařili.
Na práci architekta je nejkrásnější, že je to multioborová záležitost, která je
i o ekonomice, psychologii, o souvislostech. A hlavně o člověku.
Ing. arch. Karolína Reslerová a Ing. arch. Petr ZáluskýIng. arch. Karolina Reslerová Ing. arch. Petr Záluský Studio se věnuje návrhům nových domů i i rekonstrukcím, interiérům bytů, komerčním prostorům, průmyslovým stavbám i rekonstrukcím památkově chráněných objektů. Mají velmi jednoduchý cíl: vytvořit ateliér, který bude svobodně tvořit a uživí se. "Rodiče nás naučili pracovat, ale ne odpočívat a vydělávat peníze," říkají.  Karolina Reslerová a Petr Záluský |
