Na pražských Petřinách se skvěle žije, pochvaluje si architekt Červenka

Architekt Ondřej Červenka si rád představuje, jak by různé stavby či místa změnil. Ale na Petřinách, kde žije už 15 let a jako dítě sem jezdil na prázdniny, by neměnil skoro nic. „Je vidět, že čtvrť vznikala podle urbanistického plánu a dobře se v ní žije,“ říká. Článek přinesl magazín City Life.

Petřiny vznikly jako jedno z prvních sídlišť v letech 1959–1969 podle návrhu architektů Evžena Bendy a Vojtěcha Michy z pražského Projektového ústavu. 

Plány na zástavbu pláně mezi Břevnovským klášterem a letohrádkem Hvězda a urbanistické začlenění obcí Břevnov, Veleslavín, Střešovice a Liboc začaly vznikat hned po jejich připojení k Velké Praze v roce 1922. Záhy se objevily rodinné domy v okolí Břevnova, Střešovic a Liboce. Po válce je doplnily paneláky pro 15 tisíc lidí. 

„Nejedná se ale o žádné nevzhledné věžáky jako třeba na Jižním Městě, z urbanistického pohledu je patrné, že o celé lokalitě uvažovali architekti koncepčně a s ohledem na budoucnost a její potenciální rozvoj. Založili ji opravdu dobře, čtvrť funguje i pro další generace a má logickou strukturu, snadno se v ní vyznáte,“ popisuje Ondřej Červenka.

Prvorepublikové rozvržení základních ulic i obytných komplexů zůstalo zachováno, nezrealizovalo se jen centrální náměstí. Vyšší obytné domy lemují hlavní dopravní tepnu od Strahovského kláštera ke Hvězdě, jejich výška se přirozeně snižuje podle terénu a směrem k původní vilové zástavbě. 

Cestu z města pomyslně zakončuje tramvajová smyčka a Makromolekulární ústav ČSAV od Karla Pragera z počátku 60. let. „Domy stojí i docela daleko od sebe, takže mezi nimi vzniká volný prostor, který lidé osadili z vlastní iniciativy stromy a keři, vytvořili tak vlastně park, z kterého vystupují paneláky. Připomíná mi to trochu Oslo v malém, které architekti vytvářeli už s jasným záměrem propojení bydlení s přírodou,“ usmívá se Ondřej Červenka.

O tom, že se jim to povedlo, svědčí mimo jiné fakt, že se do čtvrti stěhují rodiny s dětmi, a čtvrť tak stále žije. I to, že se jí vyhnuly porevoluční někde příliš divoké úpravy. „Rád si představuji, jak by se Petřiny mohly dál kvalitně rozvinout. Naposledy jsem si vyhlídl původní obchodní dům Petřiny a říkal jsem si, že by to mohlo být hezké coworkingové místo s terasou s výhledem na Hvězdu při využití stávající konstrukce. Místo toho vznikne bytový dům s obchody v parteru, za pět až šest let uvidíme, jak se sem hodí,“ provádí nás Ondřej Červenka. 

Je vidět, že svou čtvrť má rád. Oceňuje zdejší klid, vstřícnost k rodinám, přírodu na dosah i blízkost do centra, s kterým Petřiny spojuje tramvaj i metro. „Líbí se mi, že sídliště navázala na stávající zástavbu a historii místa a přirozeně se začlenila do genia loci, ať už se jedná o libocké údolí, oboru Hvězda, pozůstatky řemeslných domků v Malých Petřinách nebo jediný dochovaný větrný mlýn na území Prahy,“ doplňuje Ondřej Červenka.

Najdete ho v ulici U Větrníku a slouží jako penzion a restaurace Větrník. Přestavěn byl ve 13. století z kaple z roku 993, aby zásoboval moukou i nedaleký Břevnovský klášter.

Nově zrekonstruovaný objekt v ulici Na Petřinách, který je součástí původního sídliště, se proměnil v novostavbu s atmosférou Švýcarska.

Hvězdná Hvězda

Na Petřiny se nastěhoval před 15 lety při studiu architektury na ČVUT. „První tři roky v dětství jsem bydlel poblíž Klamovky. Pak jsme se přestěhovali do Dobříše a já jsem jezdil na prázdniny do Prahy za tetou výtvarnicí, která bydlela na Petřinách od samého začátku. S ní jsem objevoval všechna zákoutí a Petřiny mi přirostly k srdci, o jiném místě jsem proto při stěhování do Prahy ani neuvažoval,“ přemýšlí Ondřej Červenka.

Rád chodí běhat do Hvězdy, minulou zimu si tu užil i běžkování. Oceňuje neobvyklou, téměř magickou atmosféru stavby i rozvržení parku. „Dlouhá osa se v architektuře hodně využívá pro zvýraznění perspektivy a významu místa, hlavní cesta k letohrádku patří mezi nejdelší rovné parkové cesty v Praze. Vznikají tak unikátní výhledy a zážitek z návštěvy je pokaždé jiný. Napadlo mě, že by se podél ní mohly konat vánoční trhy jako ve Vídni před Schönbrunnem, před Hvězdou by mohlo stát kluziště,“ představuje své nápady, které zaslal i městské části. 

Zatímco některé čtvrti se prezentují jako gastronomický ráj, Petřiny budí zdání, že za dobrým jídlem musíte dojet. Oč pečlivěji jsou restaurace skryty, o to víc je místní navštěvují. Ondřej Červenka rád chodí na japonskou kuchyni do Isai Ramen, která vznikla na přání místní japonské komunity, nebo do nově otevřené cukrárny Sladká dílna. 

Do své kanceláře na Andělu často jezdí na kole přes Hvězdu a Ladronku kolem strahovského stadionu a zahradou Kinských. „Skvěle se protáhnu, vyčistím si hlavu a hned od rána si užívám přírodu a čistý vzduch i v centru města,“ usmívá se.

Bytový dům v ulici Na Okraji získal Grand Prix Obce architektů v roce 2006. Je jedním z příkladů zdařilých změn Petřin z posledních let.

Splnění snu

To, že se stane architektem, věděl už v deseti letech. Vyrůstal ve funkcionalistické vile vycházející z tvorby Adolfa Loose, což ho silně ovlivnilo ve vnímání prostoru a jeho kvality. Druhým momentem bylo, když jako žák v ZUŠ nakreslil kubistickou vilu a uvědomil si, jak zajímavá musí být tato profese. 

„Mám ten obrázek zarámovaný a i po 30 letech si vybavím, jakou jsem měl tehdy radost a jak jsem si představoval, že v ní žijí lidé. Připomíná mi nespoutanou dětskou fantazii a volnost v tvorbě, která by měla stát vždy u zrodu myšlenky,“ popisuje. 

Architekt Ondřej Červenka (42)

Pražský rodák strávil dětství a mládí v Dobříši ve funkcionalistické vile, která určila jeho profesní dráhu. Ve vlastní architektonické a projekční kanceláři Červenka architekti navrhuje především rodinné domy a interiéry. Empaticky vnímá potřeby klientů tak, že to vypadá, že jim čte myšlenky. První návrhy skicuje ručně, ozřejmí se tak všechny souvislosti prostoru i života v něm. Rád běhá, jezdí na kole a chodí s kočárkem. Je šťastně ženatý, má ročního syna.

Dodnes všechny své návrhy skicuje rukou a vnímá přitom nutnost propojení návrhu se skutečným životem a pocity obyvatel domu. I proto se po mnoha návrzích obchodních prostor zaměřuje už jen na stavbu rodinných domů. 

„Baví mě diskuse s klienty, hledání jejich jedinečné představy o bydlení. Architekt musí umět v první řadě klienty načíst a pochopit je. Často totiž na úplném začátku vůbec nevědí, jak by jejich dům měl vypadat. Někteří lidé nejsou zvyklí přemýšlet nad tím, co jim přináší radost a kde se cítí dobře. Důležitou úlohou architekta je klienty inspirovat a nadchnou tak, aby je celý proces zrodu jejich domu bavil.“

Dům navrhuje také podle místa, kde bude stát. To určuje jeho orientaci i pojetí, proto své bydlení ještě vymyšlené nemá. 

„Potřebujeme se přestěhovat do většího, zvažujeme odchod do Švýcarska, protože zahraniční zkušenosti profesi a náhled na život hodně ovlivňují, ale poohlížím se i po vhodných místech na Petřinách, přece jen lepší čtvrť jsem v Praze dosud neobjevil,“ usmívá se Ondřej Červenka.

PETŘINY

• Čtvrť s rozlohou 60,5 ha zasahuje na území Břevnova a Veleslavína, spadá pod Prahu 6. Rozkládá se mezi Břevnovským klášterem, kolejemi Větrník a oborou Hvězda. Ohraničují ji ulice Na Petřinách, Ankarská a Bělohorská.
• Uliční síť vznikla kolem roku 1925, ale zástavba se realizovala až začátkem šedesátých let v podobě moderních panelových domů.
• Z té doby pocházejí i názvy ulic, 22 z nich nese jména význačných členů komunistické strany, kteří zemřeli za druhé světové války v odboji, nebo komunistických funkcionářů.
• Jméno Petřiny získalo sídliště pravděpodobně podle nedalekého vrchu Petřín.
• Dominantou Petřin je Ústav makromolekulární chemie, kde působil Otto Wichterle, vynálezce kontaktních čoček.
• Mezi novodobé stavby patří rezidenční komplex Hvězda od Vlada Miluniće, autora Tančícího domu, který organicky navázal na sídliště Petřiny.
• Příští rok by se v ulici Mahulenina měla začít stavět nová pobočka městské knihovny podle vítězného návrhu studia monom architekti. Stávající v budově školky z 50. let nevyhovuje už od roku 1992.