Michaela Vetešková ráda chodí a kochá se okolím. Vršovice má prochozené díky svému muži, který odtud pochází. „Když jsem poprvé před dvaceti lety uviděla kostel sv. Václava na Čechově náměstí, věděla jsem, že to je místo, kde bych chtěla žít. Bylo mi úplně jedno, že se o Vršovicích tehdy říkalo, že jsou příliš průmyslové, že je to čtvrť fotbalu a hospod čtvrté cenové skupiny, dnes už to rozhodně není pravda,“ říká novinářka Michaela Vetešková.
Historie Vršovic kopíruje osud ostatních vesnic v okolí Vyšehradu. O jejich rozkvětu a úpadku rozhodovali do konce 19. století jejich majitelé, kteří se často měnili.
 |
V první polovině 18. století zde péčí Jakuba z Wimmerů a jeho synů vzniklo několik manufaktur. Hospodářský vzestup urychlila po roce 1871 železniční trať a o 17 let později elektrická tramvaj.
Střed každého města tvoří náměstí a Vršovice nejsou výjimkou, i když zde se ojediněle bratrsky objímá Vršovické s Čechovým. Právě na něm stojí kostel sv. Václava, který ve 30. letech minulého století navrhl Josef Gočár.
Jeho štíhlá věž se vypíná k nebi a kaskádovitý korpus přirozeně zapadá do staré zástavby. Za obdélníkovým průčelím je tak šikovně skryt, že si jej všimnete při pohledu z boku či shora. Právem je považován za jednu z nejpovedenějších církevních funkcionalistických staveb v Česku.
Proti němu stojí kostel sv. Mikuláše, nejstarší dochovaná stavba ve Vršovicích. Vznikl pravděpodobně na základech kaple sv. Máří Magdaleny z roku 1000. Gotická podoba ustoupila současné barokní v 17. století.
„Líbí se mi, že je každý úplně jiný, a přesto mají stejné poslání,“ usmívá se Michaela Vetešková. Původně tu býval i hřbitov, který později ustoupil výstavbě okolních domů, k pamětihodnostem patří i klasicistní fara naproti soše sv. Jana Nepomuckého z roku 1725 před kostelem.
Vršovické náměstí, Kodaňskou a Ruskou ulici lemují nádherné secesní činžáky, kolem kterých dojdete až na Vinohrady. O to překvapivěji působí sídliště Vlasta za Vršovickou ulicí, druhou hlavní dopravní tepnou.
Vysoké paneláky vyrostly v letech 1968–1972 pro 3 500 obyvatel z Milovic, narychlo přestěhovaných po invazi vojsk Varšavské smlouvy a jejich ubytování právě v Milovicích.
Ve Vršovicích se přirozeně střídají rušné ulice s velkoměstskou zástavbou a zákoutími, kde tiše hlodá zub času. „I když víte, že ve Vršovicích je plno zeleně, přesto vás udiví kamenné zídky porostlé kvetoucími rostlinami,“ dodává Michaela Vetešková.
Sídliště proti továrně Koh-i-noor sousedilo s lunaparkem Eden. Kolotoče, horská dráha a další pouťové atrakce přitahovaly návštěvníky z celé Prahy a dalekého okolí, však se také inspiroval vídeňským Prátrem. Eden platil za první republiky za největší zábavní centrum v Československu. Zároveň se sem stahovaly různé pochybné živly, k čemuž přispívala i blízkost chudinské kolonie na Bohdalci.
Brouzdáte-li pomalým krokem uličkami, Vršovice vám odhalí svou poutavou historii, venkovský ráz i šarmantní tvář. „Je to čtvrť neznámých tajemných zákoutí, zdobných a nápaditých historických domů, jejichž krása se před rokem 1989 skrývala za ošuntělou fasádou, je to čtvrť širokých bulvárů posetých kavárničkami a obchůdky,“ vypočítává zajímavosti místa Michaela Vetešková. Za 20 let, kdy je tu doma, prochodila sama, s dětmi i manželem každou ulici a stále objevuje nové detaily.
Jak vylézt na strom
S manželem Rudolfem Marešem se potkala na vernisáži, kde on vystavoval obrazy a ona z ní dělala reportáž. Nerozlučný pár tvoří už dvacet let. Po narození dcery se domluvili, že on zůstane na rodičovské dovolené a Michaela se vrátí do zpravodajství.
Místo klasických pohádek dceři vyprávěla, co přes den zažila, a když je slyšel Petr Prchal (známý jako hudebník Pancho), manžel ilustrátorky Lucie Seifertové, přesvědčil ji, aby je sepsala, že je Lucie Seifertová zilustruje. A tak vznikla kniha Jak maminka vylezla na strom a Jak maminka vylezla na věž.
„Při besedách s dětmi ve školách jsem zjistila, že o práci novinářů a vzniku zpráv mají jen velmi mlhavou představu a také vlastně neznají naše novodobé dějiny,“ popisuje inspiraci k dalším knihám.
Vytvořila první učebnici mediální výchovy pro první stupeň, děti učí rozlišovat pravdivé zprávy od fake news a reklamy. Novodobou historii poutavě a srozumitelně vykládá v knížkách Jak maminka vyprávěla o Československu a Jak maminka vyprávěla o 20. století.
Michaela VeteškováVede redakci kultury v Českém rozhlase. V médiích pracuje od studií, kdy Moravu spláchla povodeň. Od září bude přednášet obor etika v médiích na Palackého univerzitě v Olomouci. Napsala sedm dětských knih – reportážní pohádky, mediální výchovu a naposledy Velké putování malé slepice. Je vdaná a má dvě děti. |
„Oslovila jsem asi pět vydavatelů, jestli by knihy o Československu vydaly, ale nikdo nechtěl. Této výzvy se chopila až v roce 2018 Veronika Hudečková Benešová z malého nakladatelství Verzone,“ vysvětluje Michaela Vetešková.
Letos v březnu jí vyšla dětská kniha Velké putování malé slepice, dobrodružný příběh slepice z velkochovu za přátelstvím, svobodou a také odpovědností za svůj život. Pobaví vás nečekané dějové zvraty i nádherné ilustrace od Rudolfa Mareše.
„Velkochovatelé se každé jaro a podzim zbavují starších a méně výkonných slepic, tak jich s dětmi pár odkoupíme a učíme je žít mimo klec. Bývají opelichané, dopřejeme jim slunce, a když pookřejí, pustíme je ven z kurníku do výběhu,“ vypráví Michaela Vetešková, která slepice zachraňuje už deset let.
Psaním knih si Michaela splnila také své dětské sny. Po příchodu do Prahy se totiž věnovala hlavně práci v rádiu a na psaní jí nezbýval čas. O čem tedy asi bude vyprávět její další knížka...
Vršovice
Vršovice jsou součástí Prahy 10, sousedí s Vinohrady, Strašnicemi, Michlí a Nuslemi. Ohraničují je ulice Ruská, Rybalkova, Pod Altánem a Na Vrších. Pokračují i za železniční tratí na Bohdalci.
- První zmínky pocházejí ze zakládací listiny Vyšehradské kapituly z roku 1088. Od roku 1855 byly městcem, v letech 1902–1921 městem a pak se připojily k Velké Praze.
- V roce 1909 prodali potomci majitele městec Vršovice Občanské záložně, která rozvíjela nejen obchod, ale i kulturu a blaho obyvatel – zavedla sem vodovod s pitnou vodou a veřejné osvětlení.
- Od náměstí Svatopluka Čecha se postupně zástavba rozšířila ke Kubánskému náměstí, které získalo dnešní podobu kolem roku 1960.
- Pouze zde vedle sebe stojí dva stadiony prvoligových fotbalových klubů: Bohemians a Slavia.
