Benátské bienále je prestižní a nejstarší světová přehlídka výtvarného umění. Její 56. ročník se bude konat od 9. května do 22. listopadu příštího roku.Sám autor nechce o přesné podobě projektu příliš mluvit, řekl dnes jen, že konečná podoba teprve vykrystalizuje během práce. „Důležitá je pro mě určitá živost vznikání projektu,“ řekl.
Dodal, že vítězství v soutěži bere jako „výzvu a šanci po x letech představit něco, co má význam a smysl i mimo kontext českého území“. Kromě historičky umění Rusnákové, která byla krátce i ředitelkou Sbírky moderního a současného umění NG, na přípravě projektu s Davidem pracoval i sociolog Jiří Přibáň.
„Projekt Jiřího Davida a Kataríny Rusnákové je velmi komplexní, reflektuje svět, ve kterém žijeme. Jako jediný je site specific, určený jen pro ten pavilon, reflektuje jeho prostor a pracuje s ním,“ uvedl Adam Budak, místopředseda poroty. „Práce uvádí do kontextu a hledá nový smysl děl z české historie, staví most mezi individuálním a kolektivním a lokálním a mezinárodním. Je poetický a zároveň politický,“ řekl.
David nechává pavilon téměř prázdný, až na zadní stěně je zmíněné dílo, z pohledu diváka stojícího ve vstupu je však zcela zakryto panelem. Ten je opět z pohledu diváka celý bílý, z jeho druhé strany pak bude Davidovo dílo konfrontující se s Muchovým obrazem.
Apoteóza je posledním dílem Slovanské epopeje, vznikla v roce 1926 a měla být zastřešením celé ságy zobrazující vizi slovanského triumfu jako příklad pro celé lidstvo. Mezi slovanskými hrdiny jsou i vojáci první světové války. Hlavní postavou obrazu je muž s rozevřenou náručí, jenž zosobňuje útrapy, které museli Slované snášet během staletí, ale také naději pro novou republiku.
Šestimetrový nápis z klíčů. Postavil ho výtvarník Jiří David
9. března 2010 |
Přestože autor zatím nechce práci interpretovat, členové komise naznačují různé interpretace a souvislosti, s blížícím se stoletým výročím vzniku Československa, letošním výročím od začátku první světové války, i současného válečného konfliktu na Ukrajině.
Zajímavá je i samotná konfrontace Muchova díla, které již v době vzniku bylo kritiky považováno za anachronismus, a domem, který vznikl ve stejné době, ale patřil k soudobé progresivní architektuře.
„Reflektuje problém paměti - kulturní, historický, kolektivní. Vyvolává otázky, které souvisejí s konstruováním pojmů lid či vlast, pracuje s časovou osou téměř sta let od vzniku díla a bude klást otázky divákům, co fenomén slovanství znamenal v minulosti a jak se na něj nahlíží dnes, kdy se lokální s globálním prolíná,“ uvedla Rusnáková.
Doplnila, že v díle Jiřího Davida bylo vždy přítomné politikum, nikdy ale nebylo vizualizované jednoduchými prvoplánovými metaforami.
Soutěž na projekt pro Benátky byla vyhlášena v dubnu, kdy byla zveřejněna i hodnotící komise. Jiří Fajt se ujal funkce ředitele NG 1. července a uzávěrku prodloužil do 8. září; v komisi z jeho podnětu zasedli i zahraniční odborníci a její složení utajil.
Předsedala jí Marta Giliová, ředitelka pařížské galerie Jeu de Paume, a zasedli v ní vedle Budaka také kurátor vídeňského MUMOK Rainer Fuchs, ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá, rektor AVU Tomáš Vaněk, umělec Zbyněk Baladrán, vítěz předchozí soutěže, Petr Svojanovský z ministerstva kultury, historička umění Marie Klimešová a děkan Fakulty umění a designu UJEP Michal Koleček.
Komisi zaujaly i projekty Stanislava Kolíbala, Ladislavy Gažiové, Magdaleny Jetelové a Krištofa Kintery.