Čtvrtek 9. července 2020, svátek má Drahoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 9. července 2020 Drahoslava

Budova VŠCHT je funkční, krásná a má vlastní pivovar, kde se vaří Lachout

  1:00aktualizováno  1:00
Chemie často patří ve škole k obávaným předmětům, její praktické využití se vytrácí v biflování vzorečků. Jaké překvapení čeká zájemce o studium na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, v jejíž budově najdou i vlastní pivovar, píše magazín City Life, který vychází poslední pátek v měsíci.

VŠCHT má vlastní pivovar, kde se studenti učí vařit pivo Lachout (Lahodná chuť). Absolventi nacházejí uplatnění jako sládci v mnoha českých i zahraničních pivovarech. Výstav je však malý, postačí jen pro studijní degustace. | foto: Jiří Podrazil

První studenti zde zasedli do lavic před 85 lety. Položení základního kamene nové budovy Vysoké školy chemickotechnologického inženýrství 21. června 1925 se zúčastnil také prezident T. G. Masaryk.

Pět let předtím došlo k reorganizaci pražské polytechniky a v rámci Českého vysokého učení technického vzniklo sedm vysokých škol. Jednou z nich byla i VŠCHT. Zvýšený počet studentů se však jen stěží vešel do budovy chemického odboru v Trojanově ulici, a tak nová vysoká škola začala s výstavbou většího komplexu.

Alchymisty zná většina lidí z Werichova filmu jako šarlatány hledající kámen mudrců, ale mnozí z nich učinili zásadní objevy, které se dodnes využívají v chemii.

Alchymie se také vyučovala na pražské (Karlově) univerzitě vedle matematiky a astronomie. Praktická zjištění se z ní však stále více vydělovala a v první polovině 16. století se proti ní vymezil Georgius Agricola. V díle De re metallica libri XII. shrnul poznatky využitelné v hornictví a hutnictví.

Další zájem o chemii vzbudil rozvoj manufaktur a průmyslu, především textilního, barvířského, kožedělného, sklářského, hutnického a později potravinářského.

Fotogalerie

Rozvíjející se průmysl vyžadoval rozsáhlou infrastrukturu a znalosti, a tak v roce 1707 v Praze vznikla Česká stavovská inženýrská škola. „Na základě projektu Františka Josefa Gerstnera, který vycházel z modelu pařížské polytechniky, byla v roce 1806 přeměněna na Český stavovský polytechnický ústav, Pražskou polytechniku. Pražská polytechnika se původně skládala z matematického a chemického oddělení,“ popisuje škola ve své webové prezentaci.

V roce 1920 se Pražská polytechnika přeměnila v České vysoké učení technické, které zastřešovalo sedm vysokých škol, mezi nimi i Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství.

Absolvoval ji také v roce 1928 Vladimír Prelog, který posléze odešel do Švýcarska a v roce 1975 získal Nobelovu cenu za chemii. VŠCHT se v roce 1933 přestěhovala do nové budovy v pražských Dejvicích. Nedostudovaly zde ale ani tři ročníky, když vysoké školy uzavřeli nacisté.

Touha po symetrii

Pro laboratoře, auly, učebny, studovny a knihovnu bylo zapotřebí mnoho prostoru a vedení VŠCHT si vyhlédlo místo v Dejvicích, původní vsi připojené k Praze v roce 1922.

Architektem nové čtvrti byl jmenován Antonín Engel. Zkušený stavitel a teoretik studoval architekturu a pozemní stavitelství na ČVUT u profesora Jana Kouly a posléze ve Vídni u Otto Wagnera.

Schopnosti koncepce velkých územních celků s důrazem na funkčnost i estetiku prokázal v návrhu Letenské pláně, za který získal římskou cenu, a poté i jako magistrátní úředník a člen státní regulační komise pro Velkou Prahu. Významně tak ovlivnil dnešní podobu hlavního města.

Antonín Engel v komisi strávil nejplodnější čas svého života, nastoupil do ní krátce po čtyřicátých narozeninách a zúročil zde zkušenosti ze studií, soukromé praxe i teoretických konceptů. Dejvice dobře znal, bydlel v Bubenči a od roku 1927 na Hanspaulce.

Území bývalých vinic, polí, luk, hospodářských statků a stavení pojal jako nepopsaný list a navrhl novou moderní čtvrť s dostatkem zeleně, obytných domů i veřejných budov. Středobod tvořilo náměstí Vítězství ve tvaru podkovy, kolem kterého se mezi pravoúhlými ulicemi rozprostírá prstenec domů.

Dominantou byla hlavní budova ČVUT, za kterou pokračovala univerzitní třída s dalšími vysokoškolskými budovami. Zajištěna tak byla symetrie i dynamika prostoru. Svůj návrh však musel zakomponovat do stávající šachovnicové zástavby činžovních domů v Bubenči a schváleného územního plánu sousedící čtvrti Podbaba.

Stavba první budovy VŠCHT (dnešní budova A VŠCHT) byla dokončena v roce 1933.

Stavba první budovy VŠCHT (dnešní budova A VŠCHT) byla dokončena v roce 1933.

Šalamounské řešení mu nakonec zajistilo vítězství ve veřejné soutěži a trvalou stopu v podobě města. Stavba začala podle priorit požadavků univerzity a jako první se tak stavěla budova VŠCHT v zadní části zamýšleného areálu. Bohužel k dokončení monumentálního projektu nedošlo. Další výstavba se zpozdila kvůli nedostatku finančních prostředků, nacistické okupaci a druhé světové válce.

Funkční a reprezentativní

Nová čtvrť měla představovat architektonickou bravuru a stavitelské mistrovství moderní doby a zároveň ladně navázat na stávající půdorys Prahy a blízkost Pražského hradu.

Estetické nároky se snoubily s funkčními požadavky nové městské části i vlády, která potřebovala budovy pro své instituce. Poněkud nudnější blokovou zástavbu nanejvýš šestipatrových bytových domů provzdušňují široké ulice v pravoúhlém křížení v oblouku kolem centrálního náměstí a zelené plochy. Souběžná výstavba mnoha objektů se postarala o udržení jednotné koncepce, čtvrť tak i po 80 letech působí moderně a zároveň si udržela genius loci a jistou noblesu první republiky.

Stavba první budovy VŠCHT (dnešní budova A VŠCHT) byla dokončena v roce 1933, druhá budova (dnešní B, kde sídlí mimo VŠCHT i ČVUT) přivítala studenty zemědělské a lesnické fakulty v roce 1937. Antonín Engel na první stavbě spolupracoval s architektem Severinem Ondřejem, na druhé s jeho učitelem Theodorem Petříkem.

Rozlehlost stavby zmírňuje funkcionalistické pojetí fasády členěním pravoúhlými nezdobnými sloupky a okny. Navzdory své velikosti budova působí subtilně a vzdušně. Přispívá k tomu i uzavřený dvůr, z kterého proudí do chodeb a místností denní světlo.

Budovu A lze celou obejít, budova B je také průchozí. Inspirace moderním funkcionalismem je patrná ve velikých oknech a otevřené konstrukci s nosnými sloupy po stranách. Vynikne tak široké kamenné schodiště s oblým úzkým kovovým zábradlím.

V podzemí hlavní budovy nacházejí studenti útočiště mezi přednáškami i po...

V podzemí hlavní budovy nacházejí studenti útočiště mezi přednáškami i po výuce. Kavárna Carbon slouží k odpočinku, setkávání i občerstvení. Točí tu pivo i limonádu, funguje výměnná knihovna i půjčovna deskových her. Její nová podoba vznikla rekonstrukcí budovy v roce 2011 a vypolstrované niky kopírují tvar těla v různých relaxačních pozicích.

Půdorys budovy připomíná loď - obdélníkovou palubu se šikmou špičkou. Důvodem je parcela tvaru lichoběžníku, která vznikla v síti ulic paprskovitě se rozbíhajících z kruhového náměstí. Učebny, laboratoře a kabinety jsou rozmístěny po obvodu hlavní chodby v každém ze tří pater, hlavní schodiště spojuje jednotlivá patra i dvě velké auly.

Kampus pro všechny

V roce 1952 se Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství oddělila od ČVUT a získala nový název Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Dnes sídlí ve třech budovách v dejvickém kampusu a kromě tradičních oborů chemie se zaměřuje i na biotechnologie, nanotechnologie, nové zdroje energie, ekologii, potravinářství nebo kosmetiku.

V letech 2010-2017 procházely budovy VŠCHT rekonstrukcí, která jim vrátila původní vzhled s maximálním zohledněním současných požadavků na výzkum.

Dejvický kampus navazuje na Engelovu myšlenku univerzitního městečka a od roku 2015 spojuje VŠCHT, ČVUT, Univerzitu Karlovu, Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, Národní technickou knihovnu a městskou část Prahy 6.

Cílem je oživit místo a vtáhnout do dění nejen studenty a vědce, ale i širokou veřejnost a propojit vědu s uměním, kulturou i sociálně odpovědnými projekty. A pokud uvažujete o studiu na VŠCHT nebo se do budovy chcete jen podívat, přijďte během dnů otevřených dveří, které se konají 23. a 24. listopadu 2018 nebo 25. a 26. ledna 2019.

Slavný Ústav organické chemie má dům za miliardu. Říká se mu Květák

1. července 2014

Autoři:
Témata: Praha, Pivo, pivovar
  • Nejčtenější

Kamarádi z Prahy si na Šumavě postavili dvojdomek. Byla to skvělá volba

Od dětství milují Šumavu, kde si pořídili víkendový byt. Pracovní povinnosti držely ale celou rodinu v Praze. Roky...

Zpěvačka Brzobohatá bydlí v Hodkovičkách, pětičlenná rodina je tam spokojená

Zpěvačka Kateřina Brzobohatá (38), jež se na hudební scéně prosadila coby členka dívčí kapely Holki, se před čtyřmi...

Zpěvák Drahokoupil objevil pražský ideál. S Miss Earth žije svůj sen

Přesně na Silvestra převzal zpěvák Vojtěch Drahokoupil spolu s přítelkyní Kristýnou Kubíčkovou, Českou Miss Earth 2016,...

Vytvořila si byt, kde svítí slunce, i když je venku zataženo

Byt Moniky je v nenápadném činžovním libereckém domě z konce třicátých let. Při zařizování vsadila matka tří dětí nejen...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Koronavirus přinese kancelářskou revoluci. Půjde o hygienu i lidskost

Nikdo s něčím takovým nepočítal, nikdo nebyl připravený. Jenže teď se musí k situaci nějak postavit všichni. Systém...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

Schizofrenní žena, nechtěná emigrace. Zachránila ho Nemocnice na kraji města

Premium Kde je hranice skutečné lásky? Kdy končí vztah a začíná tyranie? Ladislav Chudík na tyto otázky dlouhé roky marně...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

  • Další z rubriky

Dechberoucí proměna. Milovníci zvířat proměnili statek na skvělé bydlení

Premium Po dlouhých sedm generací drželi usedlost potomci zakladatele tasmánské osady. Před devíti lety stavení prodali novému...

Krůty jsou pryč, teď ve stodole bydlí rodina. Kvůli škole dům opouští

Dům Copperkins Barn, který byl v minulosti hospodářskou budovou pro krůty, stojí v anglickém Buckinghamshiru a je na...

Kontejnerové domy dorazily do Česka. Bloky se sestavují jako lego

Celosvětový trend přestavování vyřazených lodních kontejnerů na bydlení dorazil i do Česka a získává si stále větší...

Otvíratelná okna a normální vypínač. Lidé chtějí přirozenost, říká architekt

Premium Jak by měl vypadat dobrý život podle předního českého architekta? Potřebujeme k němu mimo jiné útulné bydlení, příjemná...

Najdete na iDNES.cz