„Návrh výstavby muzea vycházel z daností lokality. Předpokládalo se, že nálezová vrstva bude uložena hluboko pod spraší, proto tedy koncept podzemní stavby,“ vysvětluje Petr Kubín, ředitel Regionálního muzea v Mikulově. To Archeopark Pavlov, který navrhli architekti Radko Květ a Pavel Pijáček, spravuje.
Druhým neméně důležitým aspektem byla skutečnost, že stavba je v chráněné krajinné oblasti. Architekti tedy zvolili formu podzemního prostoru s vystupujícími věžemi z bílého betonu, evokujícími okolní vápencové skály.
Stěny z betonu oživuje jednoduchý plastický dekor.
Poslední úspěch? Koncem listopadu stavba muzea získala prvenství ve 2. ročníku České ceny za architekturu, kam bylo přihlášeno celkem dvě stě padesát děl, nominaci obdrželo dvaačtyřicet prací.
Sedmičlenná mezinárodní porota projektu udělila jak hlavní cenu v této prestižní soutěži, tak mimořádné ocenění za umístění stavby v krajině.
Přehled ocenění je opravdu úctyhodný: projekt se stal Stavbou Jihomoravského kraje 2016, poté zvítězil v celorepublikovém klání a získal titul Stavba roku 2016. Tento titul uděluje odborná porota Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství.
Úspěch sklidila kromě stavby i samotná expozice, které v přehlídce Gloria Musaealis udělili porotci druhé místo v kategorii Muzejní počin roku 2016. Následovala česká nominace na cenu v soutěži Mies van der Rohe Award 2017. A také česko-slovenská cena v soutěži Interiér roku za rok 2016 v kategorii Veřejný interiér.
Ocenění z Německa i Mexika
Archeopark Pavlov pak získal v Mnichově i prestižní ocenění Iconic Awards 2017 v kategorii Best of the Best. Iconic Awards je první nezávislá mezinárodní soutěž v oblasti architektury a designu, která se zaměřuje na interdisciplinární spolupráci. Soutěž oceňuje zejména „vizionářského ducha“ architektonického zpracování, inovaci produktu a udržitelnost projektu.
Pavlovský Archeopark získal také první místo v soutěži CEMEX Building Award vyhlašované v Mexiku (podrobnější informace najdete v tomto článku). Podle poroty je pavlovské muzeum věnované kultuře lovců mamutů nejlepším veřejným prostorem z betonu. Význam tohoto úspěchu podtrhuje i to, že do letošního ročníku této soutěže přihlásili jejich autoři celkem 70 staveb z celého světa.
Pavlovský archeopark byl otevřený v květnu 2016 a představuje celosvětově unikátní nálezy lidského osídlení oblasti Pálavy ze starší doby kamenné. Výjimečnou architekturu doplňuje atraktivním způsobem pojatá expozice, kombinující na ploše více než 500 m2 současné audiovizuální technologie i klasickou muzejní prezentaci.
Archeopark Pavlov vznikl ve spolupráci Archeologického ústavu AV ČR Brno, Regionálního muzea v Mikulově a tvůrců z architektonické kanceláře Radko Květ.„Výsledkem je expozice, která návštěvníka vtáhne do života prvních moderních Evropanů působivými architektonickými i multimediálními prvky. Velmi si vážím toho, jak se dokázali mezi sebou domluvit všichni zainteresovaní experti. Potvrdilo se tak, že na tomto projektu pracovaly světové špičky, archeologové, architekti i stavbaři respektující vzácnou lokalitu,“ říká ředitel Kubín.
Architekti použili monolitický reliéfní beton, dubové dřevo a sklo.
Před architekty Radko Květem a Pavlem Pijáčkem stál přitom hodně nelehký úkol. Muzeum je na rozhraní obce s volnou krajinou a představuje také součást působivé scenérie chráněné krajinné oblasti Pálavských vrchů. Pozemek staveniště je navíc národní kulturní památkou a výstavba objektu, kromě expozice „in situ“, byla povolena pouze na ploše již archeologicky zkoumané.
„Vycházeli jsme z předpokladu, že archeologické nálezy bývají čtyři až pět metrů pod stávajícím terénem. Z těchto hledisek vzešel koncept podzemní stavby a volné parafráze vápencových skal vybíhajících ze zeleně luk a vinohradů. Hlavní výstavní prostor, administrativní, technické a sociální zázemí, je ukryto ve svahu. Do exteriéru vystupují prosvětlovací věže, nálevkovitě tvarovaný vstup a výhledy na Děvičky a jezero,“ popisuje architekt Radko Květ.
A dodává: „Pokud jde o materiály, rozhodli jsme se pro monolitický reliéfní beton, dubové dřevo a sklo. Vstupní prostor vymezují gabionové zdi.“
Archeopark Pavlov je přímo na místě jednoho z největších paleolitických nalezišť na světě.
Autoři stavby se potkávali s řadou problémů, které jim komplikovaly práci. Třeba kvůli odhalení mamutí „skládky“ kostí, na kterou narazili stavbaři při zahájení stavby v roce 2014, museli Radko Květ a Pavel Pijáček návrh přepracovat a staveniště přeorientovat.
Výsledkem je zakomponování třicet tisíc let staré „skládky“ do prostor expozice. Návštěvníci tak budou mít možnost sledovat archeology při práci a odhalovat s nimi další poklady.
Projekt za téměř sto milionů korun byl financován z rozpočtu Regionálního operačního programu Jihovýchod a Jihomoravského kraje.
