Silnice z brněnského Žebětína směrem ke Staré dálnici poslední roky připomínala tankodrom. Vedení brněnské městské části proto opakovaně naléhalo na její opravu a letos konečně uspělo. Jenže šoféři se na pohodlnou jízdu těšili marně.
Povrch je rovný jen zdánlivě, vznikly na něm hrby a řidiči se čerstvě opraveným úsekem museli podle provizorních značek začít ploužit maximálně třicítkou.
„Nedá se tudy jet. Normálně plavete po těch hrbolech a hází to s vámi z jedné strany na druhou,“ stěžuje si na Facebooku Jana Slámová. A zdaleka není sama.
Naštvaní lidé se obracejí i na vedení městské části. „Udělali to špatně. Je to hrbaté, jsou tam dvě nebo tři vlny,“ uznává výtky žebětínský starosta Vít Beran (KDU-ČSL). „Usiloval jsem o opravu asi šest nebo sedm let, protože tam byly propadnuté kraje vozovky,“ vysvětluje.
Když mu městská společnost Brněnské komunikace sdělila, že letos konečně najde peníze na opravu zhruba poloviny úseku blíž k Žebětínu, radoval se předčasně. Rozdrolená krajnice se sice při rekonstrukci na začátku října díky nové vrstvě asfaltu zpevnila, ale k bezproblémové jízdě měla silnice pořád daleko.
Starosta spolu s některými obyvateli Žebětína se proto obrátili na zhotovitele. „Podstatné vady zjistili naši vlastní zaměstnanci při kontrole opravy vozovky už před jejím uvedením do provozu,“ uznává mluvčí Brněnských komunikací Vladimíra Navrátilová. Od té doby se podle ní hledá nejen možné řešení problému, ale i příčina.
Silničáři opravu špatně naplánovali
Nakonec vedení firmy ukázalo na jednoho ze svých pracovníků, který měl opravu silnice na starost.
„Odpovědný technický zaměstnanec naší společnosti zvolil nevhodnou kombinaci strojní mechanizace a nedostatečnou kapacitu zásobování asfaltovou směsí pro plynulou pokládku vrchní obrusné vrstvy. Kvůli tomu se nepodařilo dodržet předepsané technologické postupy, a tím se finální povrch vozovky znehodnotil,“ odpověděla Navrátilová na dotaz MF DNES, kde přesně se stala chyba.
Složitou formulaci už nebyly Brněnské komunikace schopny lépe vysvětlit. MF DNES se proto obrátila na odborníka, kterému dala k dispozici fotografie z místa i vyjádření společnosti, aby se pokusil popsat, co zfušovanou opravu způsobilo. Z jeho slov vyplývá, že akce byla nejspíš špatně naplánovaná.
„Buď silničáři nevychytali množství asfaltu na jednotlivých náklaďácích, jak jej postupně dováželi, nebo s ním auta jezdila pozdě, čímž vznikala časová prodleva. Kvůli tomu klesla teplota pokládaného asfaltu pod stanovené limity výrobcem, což pak mělo vliv na úpravu válcem, a tudíž i konečnou podobu vozovky,“ vysvětluje stavař, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Firma slíbila novou opravu
Současný stav ovšem není konečný. Městská společnost na uplynulý víkend slíbila silnici znovu uzavřít, zbrousit hrbatou vrchní vrstvu a místo ní položí nový asfalt. Ode dneška by už mělo být vše v novém. Řidiči tak mají možnost zjistit, zda je napodruhé vše v pořádku.
Původní oprava stála přes čtyři miliony korun, ta nová vyjde městskou společnost na další více než milion. A je možné, že část navíc vynaložených peněz nakonec zaplatí odpovědný pracovník.
„Je s ním vedeno interní kárné řízení s vyvozením všech pracovněprávních důsledků,“ informuje mluvčí Brněnských komunikací. Poznamenala, že firma může podle zákoníku práce po zaměstnanci vymáhat škodu až do 4,5násobku jeho měsíční mzdy. Zbytek musí společnost doplatit ze svého.
Vady na opravě řešili v Brně už na jaře
Není to přitom letos poprvé, kdy se silničáři v Brně museli kvůli špatně provedené opravě vracet na stejné místo. Poté, co se po dvouletých pracích omezujících řidiče na hlavním tahu z Brna na sever znovu zprůjezdnil most u královopolského nádraží, se do něj na jaře stavební dělníci pustili znovu.
Na podlití ložisek první poloviny mostu, který má ve správě Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), totiž pověřená firma použila nevhodnou hmotu.
„Neříkám, že je za to zodpovědný projektant – ten to řešil s nejlepším vědomím a svědomím. Něco takového se může stát, je to zkrátka stavařina. My jsme na to okamžitě reagovali u druhé poloviny mostu,“ hájil se tehdy šéf brněnského závodu ŘSD David Fiala s tím, že závada neměla vliv na bezpečnost provozu, ale spíš na životnost stavby.
