Kdyby chtěli otevřít dvě třídy oboru praktická sestra navíc, mohli by si to v září v Kyjově dovolit. Zájem o studium zdravotnických oborů je letos enormní.
„Máme o sedmdesát procent vyšší počet přihlášek ke studiu zdravotnického oboru než v minulých letech. Dochází k převisu srovnatelnému s obdobím před asi čtyřiceti lety,“ potvrzuje ředitelka Klvaňova gymnázia a střední zdravotnické školy v Kyjově Renáta Soukalová.
Podobně jsou na tom v období, kdy Česko bojuje s pandemií koronaviru, i další zdravotnické školy na jižní Moravě. „Domnívám se, že současná doba zvýrazňuje smysluplnost práce ve zdravotnictví, její potřebnost a vysoké ocenění společností,“ míní Soukalová.
V uplynulém roce se totiž lékaři, ale i zdravotní sestry dostali výrazně do popředí zájmu. „Měli jsme spíše obavu, že covid uchazeče odradí, ale to se podle všeho nepotvrdilo,“ říká ředitelka Střední zdravotnické školy Evangelické akademie v Brně Renáta Michálková, kde zaznamenali nárůst přihlášek o asi třicet procent.
Kladli však také důraz na online náborovou kampaň a zájem o studium na jejich škole dílem přikládají i vyššímu počtu deváťáků.
Podobně smýšlejí i na brněnské Střední zdravotnické škole v Jaselské ulici, kam chce nastoupit o čtvrtinu více studentů než loni. „Roli může hrát nástup populačních ročníků i vliv současné situace a jistota zaměstnání spojená s pandemií covidu-19. Možná se na současném stavu podílí obě možnosti,“ přemítá ředitelka školy Zuzana Číková.
Motivuje jistota zaměstnání
Spíše s demografickou křivkou dává nárůst zájmu do souvislosti ředitel brněnské Církevní střední zdravotnické školy v Grohově ulici David Kasan. Zhruba třicetiprocentní převis žadatelů, který tu zaznamenávají už třetí rok, může mít podle něj i další důvody. „V posledním roce se do popředí dostala jistota zaměstnání,“ podotýká.
Dodává však, že zájem o zdravotnické obory má i jeden úsměvný důvod. „Ukazuje se při přijímacích pohovorech a sami žáci jej zmiňují. Jsou to seriály a filmy ze zdravotnického prostředí,“ směje se Kasan.
V Jihomoravském kraji mají studenti na výběr z desítky zdravotnických škol. Letos k nim přibyla boskovická, kde se poprvé otevírá čtyřletý obor praktická sestra. Přihlásila se do něj dvacítka uchazečů.
Na nedostatek zájmu o studium si nemohou stěžovat ani v ostatních městech. I když třeba v Břeclavi, Znojmě či Blansku většinou vzrostl jen o jednotky.
Třeba ředitel blanenské Obchodní akademie a střední zdravotnické školy Petr Bouda si na rozdíl od kolegů myslí, že pandemie koronaviru oboru příliš neprospěla. „Nejsem si jistý, zda by zprávy s nasazením zdravotníků, jejich obří vytížení, problémy s odměnami či psychická náročnost povolání dokázaly zvýšit zájem o tuto náročnou a tvrdou práci,“ kroutí hlavou.
Asociace zdravotnických škol nicméně sleduje velký zájem napříč celou republikou. Výrazný je v jižních Čechách, Královéhradeckém a Ústeckém kraji, ale i na Plzeňsku či Zlínsku. Jediné regiony, kde tyto školy hlásí pokles zájmu studentů, jsou Vysočina a Pardubický kraj.
Základny pro nemocnice
Boom zdravotnických oborů je každopádně dobrá zpráva pro nemocnice. „Napříč odděleními máme nedostatek zdravotních sester a nižšího personálu. V koronavirové době se to ukazuje naléhavěji než dřív,“ potvrzuje mluvčí nemocnice v Kyjově Filip Zdražil.
Podle něj má zdejší zařízení štěstí v tom, že leží blízko hranice a případné personální problémy mohou pomoci řešit sestry dojíždějící ze Slovenska. „Nicméně samozřejmě uvítáme, když se počet sester navýší. Na některých odděleních je nedostatek nižší, ale na těch exponovaných jako ARO či interna opravdu výrazný,“ sděluje s tím, že v Kyjově chybí několik desítek sester.
Spolupráce nemocnic a zdravotnických škol je tedy zásadní. Studenti vypomáhají nejen během povinné praxe, ale i jako dobrovolníci. „U nás si vyzkouší práci na různých odděleních, a když školu dokončí, tak se k nám vrací. Máme díky tomu pevnou personální základnu,“ prozrazuje mluvčí znojemské nemocnice Petra Veselá.
Mít se školou dobré vztahy se podle ní vyplatí. Teď v boji proti covidu to lze vidět ještě zřetelněji. Studenti „své“ nemocnici ochotně vypomáhali ještě dřív, než hejtmanství rozeslalo „povolávací rozkazy“. Na pracovní příkaz se nyní ve Znojmě vystřídá 61 studentů, ale dobrovolně pomáhají také další. „V tom je Znojmo trochu specifické na rozdíl od brněnských nemocnic, které jsou velké a personál jim dlouhodobě chybí,“ vyzdvihuje Veselá.
Třeba v největší Fakultní nemocnici Brno se musejí o zdravotní sestry „rvát“ i prostřednictvím finančních odměn. „Holkám ze zdravotních škol jsme dávali stipendia, pokud nám přislíbily, že po ukončení studia nastoupí jako sestry a nějakou dobu si tady odpracují, aby se nám vynaložené peníze rentovaly,“ popisuje nedávný motivační projekt pro zdravotní sestry mluvčí bohunické nemocnice Veronika Plachá.
Letošní zájem o studium na zdravotních školách ji potěšil. „Pro nás je to jedině dobře, dlouhodobě nám chybí několik desítek sester,“ podotýká.
VIDEO: Herci seriálu Sestřičky Modrý kód upekli dezerty zdravotníkům v Motole:
11. listopadu 2020 |
