„Normálně si toho ani nevšimnu. Ale jak nad tím teď přemýšlím, skutečně to hrozně bije do očí,“ přikyvuje místní obyvatelka Jana Andrejková.
Je vůbec v plánu s podivným vzhledem zámku něco udělat? Zjistit to je trošku detektivka. Úředníci, památkáři i další oslovení si zpočátku dotazy přehazovali jako horký brambor. Po sérii odkazování na někoho pověřenějšího se však nějaké odpovědi přece jen podařilo získat.
Podle radnice se dosavadní renovační práce soustředily především na to, aby se zámek nerozpadl. V uplynulých letech šlo tedy hlavně o zpevňování zdí a statické zajišťování různých částí. „Vápenný nátěr průčelí nebyl předmětem námi zpracované projektové dokumentace a nebyl s námi v rámci prováděného autorského dozoru konzultován,“ uvedl architekt Libor Foukal, který měl nad opravami zámku odborný dozor.
Podle mluvčího Národního památkového ústavu Michala Konečného je nabílení fasády kompromisem mezi městem, které je dodnes vlastníkem zámku, a památkáři. „Fasády měly být obnoveny na základě stratigrafického průzkumu s obnovou kamenných prvků. K této situaci však prozatím nedošlo, a proto jsou zámecké zdi stále natřeny a chráněny provizorním řešením,“ vysvětluje Konečný.
Zámek nevzkvétá, podzámčí žije
Zmíněný průzkum památkáři používají k odhalení informací o starším ztvárnění historických fasád. Město však na všechny potřebné práce nemá peníze. „Bez dotace je kompletní oprava zámku s aktuálním rozpočtem asi půl miliardy pro město nedosažitelná. Zisk dotací komplikuje i fakt, že zámek není národní kulturní památkou, nýbrž pouze kulturní památkou,“ podotýká mluvčí Břeclavi Ivana Solaříková.
Město se přesto snaží z vlastních kapes utáhnout alespoň část oprav, povedlo se například zpřístupnit schodišťovou věž nebo zrenovovat tu jižní, která byla v havarijním stavu. Vyřešit fasádu však stále není na pořadu dne, a tak nad ní budou návštěvníci města kroutit hlavou dál.
Tématem je také okolí zámku. Město totiž nedávno částečně zbouralo historický Vránův mlýn, který stál prakticky hned vedle. „U zámku najdete Billu nebo třeba zimní stadion. Teď chtějí navíc na místě mlýna postavit nějaké moderní bytovky. Zámek tam bude jako pěst na oko, nabílený, nebo ne,“ myslí si Pavel Lubal, jeden z místních.
Zchátralý zámek chtějí přestavět na hotel, hosté dojíždí desítky kilometrů |
Zatímco samotný zámek rozhodně nevzkvétá, travnaté prostranství před ním je během roku čím dál živější. Konají se tam různé volnočasové akce a na tomto využití by se nemělo nic měnit. „Lokalita podzámčí je pro nás naprosto zásadní, neustále investujeme do jejího rozvoje. Navíc jde o jediné místo vhodné pro konání velkých akcí, například Svatováclavských slavností či různých festivalů. S touto skutečností musí případný investor přestavby zámku počítat,“ přibližuje Solaříková.
O kompletním prodeji v tuto chvíli město neuvažuje, ale na stole leží varianta přeměnit společně se soukromníkem zámek na čtyřhvězdičkový hotel. Podle radnice takové využití doporučila řada architektů a analytiků s lokální a mezinárodní expertizou, v Břeclavi navíc hotel chybí.
