Halman na hradě vystupuje jako pan Gregorius, svou chloubu inspirovanou starověkou Čínou, Římem i Egyptem stavěl 34 let. Z věží hradu je výhled do rovinaté krajiny kolem malé vesnice Blesdijke na severu Nizozemska.
„Jednoho rána v roce 1990 jsem řekl své ženě: Jsem připraven. Mám kompletní představu. Vím, jak celá budova odshora dolů bude vypadat,“ řekl agentuře AFP Halman, senior s masivním knírem a kožešinovým kloboukem na hlavě.
Stavba hradu se od té doby stala jeho velkou vášní. Cestuje po celém světě, aby našel přesně ty kousky, které odpovídají jeho představě. Velkou klenutou halu zdobí kovový lustr z Istanbulu, zdobené železné zábradlí v secesním stylu pořídil v Libyi. Nápisy vyryté na dřevěné tyči z jídelního vozu Orient Expresu varují pány, aby nemočili na podlahu. Knihovna je plná stovek svazků o umění nebo historii, na stole je vystavená soubojová pistole a tradiční indonéská dýka.
Země barevného štěstí. Nizozemsko rozhodně není jenom o neřestech |
Halman 35 let provozoval v sousední obci Zwolle obchod s kostýmy a svůj zámek zaplnil postavami včetně rytířů v lesklé zbroji, dam v nesnázích a sochami řecké bohyně Afrodity. Na střechu 26 metrů vysoké budovy umístil draka vyrobeného ze stovek kusů recyklovaného kovu, který je odkazem na čínskou kulturu. Jen o kousek dál je kobra evokující egyptské faraony.
Starosta ho označil za blázna
„Už od dětství se mi líbil svět fantazie, ne ten reálný,“ vysvětluje svou motivaci Halman. Jeho nadšení ale narazilo na realitu už při snaze získat stavební
povolení. „Starosta řekl, že jsem blázen, že nejsem stavitel, nemám žádné zkušenosti a chci postavit hrad,“ vzpomíná Halman a dodává, že ale nemohl jinak.
Stavební povolení nakonec získal pod podmínkou, že výška hradu nepřesáhne 28 metrů. Většina použitého stavebního materiálů je recyklovaná nebo byla nalezena na trzích se starožitnostmi během cest. Halman vše platil z vlastních zdrojů, ale o celkové částce nemá představu.
Šestasedmdesátiletý Nizozemec Gerry Halman, který si na zahradě postavil zámek a pojmenoval ho Olt Stoutenburght. Sám si říká lord Gregorius. (6. května 2024)
„Nikdy se nesmíte ptát, kolik něco stojí, jinak byste nikdy neměli odvahu to postavit,“ říká hradní pán. Pan Gregorius dodává, že stejně jako chrám Sagrada Familia v Barceloně ani Olt Stoutenburght nebude nikdy hotový. Je přesvědčen, že „krása se dá vždycky vylepšit“.
Po Halmanově smrti v jeho plánech chtějí pokračovat jeho tři děti i další členové rodiny. Šestnáctiletá vnučka Sara van den Kampová vzpomíná, jak jako dítě dováděla v zámeckém parku nebo jak s rodinou slavili Vánoce ve velkém hradním sále.
„Je to docela fajn. Málokdo může říct, že jeho dědeček vlastní takové místo, které sám postavil. Je to opravdu unikátní,“ řekla van den Kampová.
Dvoubarevný zámek dráždí oči už čtrnáct let. Město řeší, aby se nerozpadl |
Manželka pana Halmana, se kterou jsou svoji 50 let, projekt podle jeho tvrzení miluje, ale drží se stranou. To je podle něj jedním z důvodů jejich „dokonalého manželství“.
Na hrad se sjíždění turisté z celého světa. Když vstoupila do hlavní síně 55letá zdravotní sestra Monique Meijerová, zalapala po dechu. „Je to prostě fantastické. Je působivé, že to všechno postavil sám. Velmi krásný interiér, spousta oblouků a krásných cihel. Spousta fantazie,“ sdílí své nadšení Meijerová.
Halman říká, že mnoho lidí odchází z návštěvy hradu s přesvědčením, že je blázen. Hradní pán ale cituje Salvadora Dalího, který je mu zdrojem inspirace: „Jediný rozdíl mezi mnou a šílencem je ten, že já nejsem šílenec“.
