Už teď si jej mohou lidé prohlédnout na magistrátním webu a posílat připomínky a návrhy na změny.
Podle Michala Sedláčka, ředitele brněnské Kanceláře hlavního architekta (KAM), je dokument výrazně jiný a hlavně pružnější než ten stávající z roku 1994.
„Namísto města viděného jako stroj, kde byly do detailu naplánované ulice, zástavba, zeleň či výrobní areály, nový územní plán bere Brno jako živý organismus. Vymezuje pouze mantinely, ve kterých se budou investoři, organizace, firmy, město a stavebníci pohybovat,“ vysvětluje Sedláček.
V měřítku 1:10 000 se tak v plánu objevují plochy určené pro výstavbu obytných čtvrtí, vedení dopravních staveb či technické infrastruktury, ale konkrétní umístění budov, zeleně či laviček dáno není.
„Stávající plán je velmi podrobný, takže když stavebník chce vybudovat parkoviště nebo cestu o pár metrů dál, než je nakreslené, potřebuje změnu plánu a to je proces i na několik let,“ podotýká Sedláček.
Experti navíc v návrhu určili stovky nových ploch, včetně nevyužitých brownfieldů, kde se v nejbližších dvou dekádách dá stavět. Devět z nich (viz box) KAM označila za strategické a pro rozvoj Brna zásadní. „Jsou klíčové pro město i developery. Právě v nich by se mělo Brno primárně rozvíjet, a proto je tu třeba stavět silnice, tramvajové linky, kanalizaci a další infrastrukturu,“ zdůrazňuje hlavní architekt.
Obavy z nerozhodných úředníků
Developeři novinky vítají, hlavně pružnější podobu plánu, ale s obavami. „Uvidíme, jak to bude fungovat v praxi. Projekty hodnotí úředníci a ti se zásadnějších rozhodnutí bojí, protože budou pod obřím tlakem. Podle nás by Brnu prospělo zmenšit počet stavebních úřadů a obsadit je erudovanými lidmi, tak jako je tomu u KAM,“ má jasno člen Asociace brněnských architektů a stavitelů František Šudřich z developerské firmy Trikaya.
Podle radního pro územní plánování Filipa Chvátala (KDU-ČSL) je ale ještě dva a půl roku čas na to, aby se vše doladilo. Nový územní plán má totiž začít platit od 1. ledna 2023.
„Viděl bych to na formu školení úředníků a konzultací. Stavební úřad vychází ze stanoviska odboru územního plánování, který plán připravoval, takže by se měl jeho pokyny řídit. Změna v systému stavebních úřadů je v jednání. Obce s rozšířenou působností, v tomto případě Brno, by si pak mohly samy rozhodnout o počtu detašovaných pracovišť,“ reaguje Chvátal.
Brňané mohou své připomínky zasílat do 24. června. Některé se ale rýsují už teď. „Rozvojové lokality by měly být podrobněji popsané, třeba ohledně počtu nových obyvatel, a hlavně podmíněné dopravními stavbami,“ poznamenává Jakub Kořínek ze spolku Otevřené Brno, který sdružuje občanské iniciativy ve městě.
„Jinak nastane stejná situace jako v Kamechách nebo na Sadové. V prvním případě se teprve tramvaj bude stavět, i když tam lidé dávno bydlí, v tom druhém do lokality nevede ani pořádná silnice a řeší se to mostem na Lesnou,“ upozorňuje Kořínek.
Starý Lískovec děsí doprava, Bystrc žádá kanalizaci
Městské části, které jsou jedněmi z nejdůležitějších hráčů na šachovnici územního plánu, zatím řeší hlavně koronavirové problémy, ale už dnes někteří starostové vidí v návrhu sporná místa.
Třeba pro Vladana Krásného (ODS) ze Starého Lískovce je jím rozvojová lokalita Západní brána. „Pro nás jsou naprosto nepřijatelné vysoké baráky, které tam mají vyrůst, a také šílená doprava. Ta už je dnes na hraně a výstavba sem má dovést další stovky, spíše tisíce aut,“ vadí Krásnému.
Starosta Bystrce Tomáš Kratochvíl (ČSSD) zase za problém považuje rozšíření rekreační zóny na Brněnské přehradě. „Nepřipustíme ji, dokud sem město nezavede novou kanalizaci. Ta zatím končí v Rakovci,“ hlásí Kratochvíl.
A výtky přijdou i od největší městské části Brna-střed, ačkoliv starosta Vojtěch Mencl (ODS) je s návrhem v zásadě spokojený. „Hlavně jsme hlídali, aby se v něm neobjevila nová městská třída, a ta tam není,“ říká Mencl.
Podle něj je také dobře, že plán není tak podrobný jako dosud, tedy v měřítku 1:5 000. „Takové se hodí pro menší obce, ne pro druhé největší město v republice,“ konstatuje Mencl.
Devět hlavních rozvojových oblastí Brna
|